Nejvyšší nárůst úmrtí statistici evidují za 12 letošních týdnů ve věkové kategorii 75 až 84 let, kde počet mrtvých stoupl proti průměru o 67 procent. Letos v tomto věku zemřelo přes 13 800 lidí, přičemž v předchozích deseti letech to nikdy za tuto dobu nebylo více než 8 600 úmrtí.
U lidí mezi 65 až 74 roky věku se úmrtnost zvýšila o 65 procent proti pětiletému průměru. Zemřelo jich téměř 11 000, za posledních deset let přitom počet úmrtí v této věkové kategorii jen jednou překonal 7 000. Mezi seniory nad 85 let věku se úmrtnost zvýšila o třetinu. O třetinu více úmrtí je i mezi lidmi od 40 do 64 let.
Výjimečný nárůst mrtvých za loňský rok nezažilo Česko od války |
Z hlediska nárůstu počtu mrtvých za jednotlivé týdny byl nejhorší týden od 8. do 14. března, kdy se úmrtnost zvýšila o 64,5 procenta. Statistici evidují 3 967 úmrtí, pětiletý průměr je přitom 2 411.
Nárůst o 60 procent je patrný i v týdnu od 15. do 21. března, ale i v prvním týdnu letošního roku od 4. ledna.
Silně nadprůměrné byl z hlediska úmrtí také celý rok 2020. Podle Českého statistického úřadu byl nárůst zhruba patnáctiprocentní, číslo přitom snížil fakt, že epidemie začala až v březnu. Za dvanáct měsíců umřelo 129 100 lidí, podle úřadu jde o zcela výjimečnou meziroční změnu, která neměla po roce 1945 obdoby.
Počet zemřelých podle kalendářních měsíců v letech 2018-2021
Březen byl nejtragičtější i co do úmrtí na covid
I podle údajů ministerstva zdravotnictví byl nejtragičtějším z hlediska úmrtí v souvislosti s covidem-19 za déle než rok epidemie letošní březen. Zemřelo 5 967 lidí, druhou nejhorší bilanci měl loňský listopad se 4 977 úmrtími a třetí leden se 4 806 mrtvými.
Naopak letošní duben byl za posledních sedm měsíců, kdy epidemie v Česku nabrala na síle, nejméně tragickým covidovým měsícem. Statistiky ministerstva ukazují 2 473 obětí.
Vysoká úmrtnost má dopady i v praxi. Právě na začátku roku, kdy bylo podle dat obětí covidu-19 nejvíce, byl velký tlak na krematoria, která musela personálně posilovat, někde dokonce nestíhala spalovat. „Jedeme na dvě směny, zvažujeme třetí, pokud by to bylo potřeba,“ popsal tehdy třeba ředitel společnosti Pohřebnictví Zlín Milan Macura. „Zvládáme to, fungujeme ale 24 hodin denně a pracujeme na tři směny,“ uvedl zase na začátku roku ředitel hustopečského krematoria Zdeněk Valíček.
Vyšší zájem o své služby zažívají i notáři, kteří vyřizují dědická řízení. „Došlo k nárůstu úmrtí, tudíž máme více práce, což však nenarušuje kvalitu naši práce a vstřícnost ke klientům či pozůstalým,“ uvedla notářka Zuzana Bartoňová z Jičínska.
Od konce loňského prosince se v Česku proti koronaviru začalo očkovat, přednost mají nejstarší obyvatelé. O vakcínu zatím neprojevilo zájem přes 230 tisíc lidí nad 70 let, tedy zhruba 15 procent z nich. Dalších zhruba 210 tisíc registrovaných na vakcínu čeká, z nich 60 tisíc je starších 80 let, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví.
Očkované čeká přeočkování každý rok, oznámil premiér:
9. dubna 2021 |
