Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pandemie samozřejmě zásadně proměnila svět, musela proměnit naše vnímání priorit,“ říká Petr Doubravský, student Environmentálních studií a Ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně. „Ukázala nám, jak je společnost zranitelná.“
Je nás více než před pandemií
„U mě osobně změnila i to, jakou hodnotu má lidský život,“ pokračuje člen Fridays for Future. „Ale mimo jiné ukázala, jak důležité je pro nás naše okolí, místo, ve kterém bydlíme, protože jsme tam poslední rok žili víc než předtím. Ale jinak pandemie nic nemění na tom, že klimatická krize je problém. Zmizela sice z médií, ale je tu stále s námi.“
Podle studentky pražského Gymnázia Na Zatlance Kláry Bělíčkové během pandemie vzrostl zájem mladých lidí o Fridays for Future. „Nedělali jsme tolik fyzických aktivit, protože jsme nechtěli pomáhat rozšiřování infekce. Proto jsme se mohli soustředit na posílení a nabrali jsme hodně nových členů a členek. Naše hnutí se tak dále rozrůstá a sílí.“
„Stále více našich vrstevníků se o nás dozvídá a chce se nějak aktivně zapojit. Ale je otázkou, jak to vnímá širší veřejnost,“ zamýšlí se studentka.
Petr Doubravský navazuje, že pandemie zásadně omezila veřejné akce jejich hnutí. „Na druhou stranu jsme mohli mnoho věcí promýšlet a brzy se opět vrátíme do veřejného prostoru a budeme zase vidět, možná více než dříve.“
Podle studenta Masarykovy univerzity se řešení pandemie s řešením klimatické krize nevylučuje. „Nezáleží pouze na tom, jak moc se v médiích objevuje Greta Thunbergová. Tak jako předtím prostě musíme dělat všechno pro to, abychom udrželi oteplení pod jedním a půl stupněm Celsia.“
Členové Fridays for Future se během pandemie organizují po internetu. Ke komunikaci používají moderní technologie. Jejich program zůstává už několik let stejný: omezení emisí skleníkových plynů.
Chceme konec uhlí
„Myslím si, že jsme tomu cíli o něco blíž, než jsme byli před časem. Za nejvyšší prioritu považujeme stále konec těžby a spalování uhlí, protože tvoří největší podíl emisí skleníkových plynů v ČR,“ říká Petr Doubravský.
Členům Fridays for Future se nelíbí rozhodnutí Uhelné komise, která doporučila konec uhlí v Česku v roce 2038. Konečné rozhodnutí teď bude na vládě. Podle Kláry Bělíčkové by měl nastat konec uhelné éry mnohem dříve.
„Když skončíme s uhlím až v roce 2038, tak nenaplníme závazky Pařížské dohody. Uhelná komise nám dávala ze začátku nějakou naději. Ale podle nás jsou do toho zainteresovaní různí lidé, kteří prosazují své zájmy, se kterými nesouhlasíme s ohledem na ochranu klimatu,“ míní Klára Bělíčková.
„Původně se konec uhlí očekával v roce 2033, což podpořila řada krajů a měst. My teď chceme apelovat na všechny ministry a ministryně, aby se při hlasování vyslovili pro rychlejší konec těžby a spalování uhlí,“ konstatuje Petr Doubravský.
„Hrozí tu skutečnost, že uhlí se ekonomicky nevyplatí už za 10 let. Ale nebudou připraveny programy pro zaměstnance nebo vytvořena nová pracovní místa. Je to teď na vládě. Navíc se blíží volby, které politickou mapu v České republice pravděpodobně překreslí,“ myslí si student Masarykovy univerzity.
Budou chtít oba studenti někdy v budoucnu vstoupit do politiky? Nenabídly jim politické strany místa na kandidátkách a které další priority má jejich hnutí? I na to odpovídali Klára Bělíčková a Petr Doubravský v Rozstřelu.
