Vzácné velké šelmy se na území Zlínského kraje vyskytují, ochranáři však varují, že udržet je nebude snadné.
Výsledky tradičního mapování velkých šelem budou k dispozici později, trendy jsou však jasné už nyní. Vlků v regionu přibývá, počet rysů stagnuje a výskyt medvědů je velkou vzácností.
„Podle posledních odhadů se v oblasti Beskyd včetně přilehlé pohraniční oblasti Slovenska vyskytuje kolem deseti rysů,“ uvedla Dana Bartošová z Agentury ochrany krajiny a přírody, která mapování každoročně koordinuje.
Odborníci za loňský rok zdokumentovali tři případy usmrcených šelem. Nedaleko Huslenek někdo zastřelil rysa Oldu, kterého ochránci přírody monitorovali osm let. Jiného rysa srazil řidič v Hostýnských vrších a před koncem roku zemřel další rys původem z moravskoslovenského pomezí na dálnici u Brna.
„Každý takový případ je velkou ztrátou. Obzvlášť pokud se jedná o samici, která mohla rodit mláďata,“ upozornil koordinátor monitoringu Michal Bojda.
Rysi se totiž nijak rychle nerozmnožují. V oblasti Beskyd je aktuálně okolo čtyř matek. Ročně mohou vyvést jedno až čtyři koťata, polovina z nich se však nedožije druhého roku.
„Platí, že stejný počet zvířat, která se narodí, zase zmizí v horách nebo umře na silnicích či rukou pytláků. Přitom v Moravskoslezských Beskydech jsou vhodné lokality, kde by rysi mohli žít,“ řekl Bojda.
Pokud by ubylo samic, postupně by odešli i rysí kocouři. Ne vždy se však daří najít cestu, jak zvířata ochránit. „Co se týče pytlačení a případů, které jsme předali policii, objasněnost zůstává na nule,“ poukázal Bojda.
Podle něj za to může systémová chyba. „Na Slovensku mají speciální oddělení, které se zabývá environmentální kriminalistikou. Pokud u nás dostane vyšetřovatel takový případ na stůl jednou za několik let, nemá praktické zkušenosti a nemůže vědět, jak postupovat,“ zmínil.
Problémem je i krajina východní Moravy, která je hustě rozdělená silnicemi s malým množstvím vhodných migračních koridorů. Pomoci by mohly nové směrnice a doporučení, jak postupovat při změnách územních plánů a budování komunikací.
„Mnohdy stačí zanechat propustnost krajiny, příkladem je třeba údolí Vsetínské Bečvy, které je sevřené a jedna vesnice se přibližuje k druhé,“ podotkl Bojda.
Vlkům se v regionu začíná dařit
V regionu se naopak začíná dařit vlkům. Jejich návrat do zdejší krajiny experti zaregistrovali už v roce 1994, ale dlouhou dobu šlo jen o výjimečné případy. Teprve v posledních dvou letech se v Beskydech i po celém hřebeni Javorníků objevily celé smečky šelem, které vyvedly i mladé.
„Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat,“ uvedl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.
Zásadní roli hrají opatření na Slovensku, podle nichž se v posledních letech na česko-slovenském pomezí vlci nesmějí lovit. Dá se tak očekávat, že těchto zvířat ještě přibude. Nepůjde o velké smečky, ale spíš o skupinky okolo pěti jedinců.
„Vlci do svého teritoria už nepustí novou smečku, takže pokud budou přibývat, dá se čekat, že se rozptýlí do jiných lokalit jako jsou například Bílé Karpaty,“ poznamenal Bojda.
Na stopy medvědů oproti tomu narážejí ochranáři jen výjimečně. Loni zaznamenali škody na včelstvech ve východní části Beskyd a ojedinělý přechod na Slovenské straně Javorníků. Medvědice Ema, která před dvěma lety přilákala do kraje několik nápadníků, odešla na Slovensko a už o ní nejsou zprávy.
„Je možné, že kvůli stále častějšímu vyrušování lidmi se medvědi zdržují v nejodlehlejších lokalitách, kde unikají pozornosti,“ dodala Bartošová.
