Biden má ve čtvrtek poprvé od nástupu do funkce v lednu promluvit k tématu zahraniční politiky a Sullivan poskytl předem informace o Bidenových záměrech.
Trump stažením vojáků z Německa opět útočí na spojence. Republikány to děsí |
Trump loni v červnu nařídil armádě stáhnout z Německa 9 500 ze stávajících 34 500 vojáků. Část jednotek měla být přemístěna do Polska a do dalších spojeneckých zemí, zbytek se měl vrátit do USA.
O měsíc později pak tehdejší ministr obrany Mark Esper řekl, že z Německa odejde až 12 tisíc vojáků. S tím, že zhruba polovina z nich zůstane v Evropě. Počítalo se i s přesunem velitelství ze Stuttgartu do Belgie.
Důvodem rozhodnutí o snížení kontingentu byl Trumpův názor, že Německo neinvestuje dostatečně do své armády a neplní povinnost přispívat do NATO aspoň dvěma procenty svého hrubého domácího produktu. Trump hovořil o tom, že Německo alianci dluží miliardy dolarů.
16. června 2020 |
Jednotky armády Spojených států jsou v současnosti rozmístěny ve více než 150 zemích celého světa, mimo své území mají USA přes 220 tisíc vojáků. V Evropě jich Američané mají přes 63 tisíc vojáků. Téměř 40 tisíc vojáků je umístěno v utajených lokalitách.
Další rozhodnutí: Barma, Jemen, Rusko, běženci
Biden podle Sullivana hodlá také zvážit vydání exekutivního příkazu v reakci na převrat v Barmě a zavést sankce cílené na barmskou armádu. Dalším Bidenovým rozhodnutím bude ukončení podpory vojenských operací Saúdské Arábie v Jemenu ve snaze vyřešit tamní dlouholetý konflikt a vážnou humanitární krizi.
Očekává se rovněž rozhodnutí týkající se Ruska. Sullivan řekl, že je třeba, aby se Rusko za své „destabilizační“ aktivity odpovídalo, protože „to ovlivní jeho chování v budoucnu“.
Prezident se má rovněž vyjádřit ke své politice vůči uprchlíkům. Sullivan prohlásil, že se Biden chystá podepsat exekutivní příkaz, kterým nařídí zvýšit kapacity USA pro přijímání uprchlíků.
