Za plné márnice v nemocnicích je odpovědný stát, říká šéf pohřební asociace

Neschopná vláda, neschopní komunální politici. To je podle předsedy Asociace pohřebních služeb Jaroslava Mangla příčina problému, který vznikl na severu Moravy s nedostatečnou kapacitou krematorií. „Na neblahý stav jsme upozorňovali už před pěti lety, ale nikdo nás tehdy nevyslyšel,“ říká Mangl.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Ostravské krematorium pracuje v tuto chvíli bez přestávky. Počet zemřelých je tak vysoký, že ani tři kremační pece nestíhají spálit všechny nebožtíky. Podle Mangla se v minulosti podcenila kremační kapacita v kraji. Spalovacích míst je tam podle něj málo. „Ale řešitelné to je,“ říká šéf pohřební asociace.

Odpovědný je stát

„Za to nemůže pandemie. To je širší problém. Představte si, že ostravské krematorium má poruchu na peci. Těla se v tom případě standardně odvezou do jiného krematoria. A jestli se zpopelní ten samý den nebo za týden, to je jedno,“ myslí si Mangl.

„Každé krematorium musí mít chladicí boxy a problém krematoria v Ostravě je ten, že jeho vedení vědělo, že jsou tam nedostatečné kapacity na ukládání zemřelých, ale neřešilo to,“ uvádí Mangl, podle kterého je problém právě v nepřipravenosti úložných kapacit.

„Moravskoslezský kraj navíc neřešil ani to, že má jen jedno krematorium,“ kritizuje Mangl krajské a komunální politiky. „Ostatní kraje jich mají více. Kromě toho... proč nezapojili privát, soukromý sektor? Vždyť pohřební ústavy si stavějí krematoria z vlastních zdrojů, protože dnes jsou možnosti velmi široké.“

O alarmující situaci v Moravskoslezském kraji se podle Mangla ví už dlouho. „My jsme od roku 2015 dotírali na ministerstvo pro místní rozvoj, aby nejen pohřební ústavy, ale i krematoria musela mít dostatečné kapacity chladicích zařízení pro zemřelé. Ale ministerstvo nám to z původního návrhu vyškrtlo.“

Plné márnice v nemocnicích

„A jaký je důsledek?“ ptá se předseda asociace. „Některé pohřební ústavy mají nedostatečné úložné kapacity. Takže těla nechávají v nemocnicích, kde jsou přeplněné márnice. Oni pak jen přijedou a rovnou zemřelé převezou do krematorií, která jsou zahlcená.“

„Nebožtíky navíc můžete převážet jen ve speciálních vozidlech,“ pokračuje šéf pohřební asociace. „A pokud zesnulé chce někdo převážet v kamionech, které k tomu nejsou určené, tak to je amatérismus. Vždyť ostatní pohřební služby mohou svými vozy nebožtíky rozvézt po celé republice.“

Podle Mangla se v Česku jedná o systémový problém, který současná situace pouze zviditelnila. „Vždyť nemusí jít ani o pandemii. Postihne nás třeba blackout, několik krematorií bude mimo provoz, tak bude problém stejný.“

Ministerstvo pro místní rozvoj podle Mangla v minulosti nenařídilo pohřebním službám, a to přesto, že to samy navrhovaly, aby měla každá minimálně dvě speciální pohřební auta na převoz zemřelých. Zároveň ale zakázalo, aby se těla mohla převážet v kamionech. Proto je podle něj stávající převozní kapacita zejména v Moravskoslezském kraji nedostatečná.

„Ale je pravda, že jsme si telefonovali po krematoriích a na Moravě jsou krematoria vytížená. A nejvíce vytížené je to v Ostravě,“ přiznává nelehkou situaci ve východní části republiky Mangl.

Za vlnu úmrtí může i zanedbaná léčba

A jak z nedůstojné situace ven? „Není nic špatného na tom, když je tělo uloženo ve zkolaudované márnici pro zemřelé nebo v chladicím boxu, byť by to bylo nějaké transportní zařízení, které by ale ta těla nikam nepřeváželo.“

Jaroslav Mangl se zamyslel i nad tím, proč je od podzimu nárůst zemřelých tak výrazný. Podle něj za to nemůže jen covid. „O jarním lockdownu se přestalo léčit a experti říkali, že se nám to na podzim vrátí jako bumerang. A musím těmto expertům dát za pravdu. Navýšila se nám úmrtí lidí, kteří nezemřeli s covidem.“

Koncem loňského roku se objevily informace o tom, jak si lidé stěžují, že jsou jejich pozůstalí, kteří zemřeli na covid-19, pohřbíváni nedůstojně v plastových pytlích. Jaroslav Mangl tuhle skutečnost potvrdil. „Bohužel se to stalo, navíc s požehnáním ministerstva zdravotnictví. Stát a úředníci jsou prostě nekompetentní. Někdo rozhodl od stolu, nikdo se nezeptal na kvalitu těch vaků.“

„Těla se měla pohřbívat dokonce do dvou vaků. Snad ministerstvo pro místní rozvoj dokonce doporučilo, aby se ta těla pohřbívala co nejhlouběji. Ale představte si, co bude s tímto tělem po sto letech ve dvou nerozložitelných vacích. Ale na rovinu vám řeknu, že my jsme tohle nedodržovali.“

Předseda Asociace pohřebních služeb v Rozstřelu hovořil i o tom, jak vypadají během pandemie smuteční obřady, jak pohřebnictví ovlivnila epidemie covidu-19, zda se do pohřebních služeb hlásí dostatečné množství mladých lidí a jestli si Jaroslav Mangl dokáže ve své pohřební profesi najít i veselé a odlehčené chvíle.