Zpráva sleduje, jak souvisí uhlíková stopa s životní úrovní lidí, a upozorňuje na to, že disproporčně velký podíl na globálním oteplování mají kvůli vyšším emisím zejména lidé s vyššími příjmy. Deset procent obyvatel planety s nejvyššími příjmy spotřebovává 45 procent veškeré vyrobené energie a dokonce 75 procent energie v letecké dopravě. Naproti tomu chudší polovina lidstva spotřebovává jen deset procent energie a pět procent energie v letecké dopravě.
Pokud by se státy světa skutečně odhodlaly k boji proti oteplování a pokusily se růst teplot omezit na 1,5 stupně Celsia do konce století, jak to předpokládá pařížská dohoda o klimatu, pak by se produkce oxidu uhličitého na hlavu musela snížit na 2,5 tuny ročně do roku 2030. Ti chudší by paradoxně mohli svou uhlíkovou stopu zvětšit až třikrát, desetina nejbohatších by ale musela emise omezit na desetinu toho co dosud.
„Emise nejbohatšího procenta celosvětové populace činí více než dvakrát tolik, co emise těch chudších 50 procent. Tato elita by tak musela svou uhlíkovou stopu zmenšit třicetkrát, pokud bychom chtěli dostát pařížské dohodě,“ uvedla šéfka UNEP Inger Andersonová.
„Zpráva UNEP ukazuje, že přemrštěná spotřeba bohaté menšiny zhoršuje klimatickou krizi, a přitom jsou to chudé komunity a mladí lidé, kteří pocítí její důsledky,“ uvedl zástupce humanitární organizace Oxfam Tim Gore. „Bude prakticky i politicky nemožné tento rozdíl v emisích smazat, pokud vlády nepřistoupí k tomu, že uhlíkovou stopu bohatých zmenší a zahladí nerovnosti, kvůli nimž miliony lidí nemají přístup k elektřině nebo nejsou schopny vytápět své domovy,“ dodal.
