Političtí vůdci zdůraznili, že si přejí přátelské vztahy se strategickým partnerem, avšak Turecko podle nich pokračuje v „jednostranných provokacích“. Rozhodnout o dalším směřování obchodních a hospodářských vztahů má podle nich EU v březnu.
Unie sankční rámec zavedla loni a dosud na něj zařadila dva přední pracovníky turecké státní ropné společnosti. O přidání dalších lidí či subjektů rozhodnou členské státy v příštích týdnech.
Na posílení sankcí tlačily už několik měsíců zejména Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Turecko to dlouhodobě odmítá.
„Turecko se bohužel angažuje v jednostranných akcích a provokacích a vyostřilo svoji rétoriku vůči EU, členským státům a evropským lídrům,“ uvádí se v přijatých závěrech summitu. Šéfové států a vlád vyzvali Ankaru, aby trvale zmírnila napětí v oblasti poblíž kyperského a řeckého pobřeží, kam střídavě vysílá a stahuje zpět svou průzkumnou loď Oruç Reis.
Cílem je podle lídrů zahájit rozhovory mezi Aténami a Ankarou, které by situaci trvale vyřešily. Zatímco Řecko a Kypr za podpory Francie či Rakouska požadovaly co nejtvrdší postup vůči Turecku, další země jako Německo či některé jihoevropské státy prosazovaly diplomatičtější variantu.
Vzhledem k partnerství v NATO a dohodě o migraci považují vztahy s Tureckem za velmi citlivé a nechtějí dále zvyšovat napětí. Lídři EU i proto Ankaru ujistili, že trvá jejich nabídka posilování obchodních vztahů, pokud Turecko změní svůj přístup ve východním Středomoří.
5. října 2020 |
Předpojaté a nezákonné, míní Turecko
Na zavedení zbrojního embarga vůči Ankaře, které požadovalo Řecko, se summit neshodl. Lídři zato vyzvali šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, aby nejpozději do dalšího summitu plánovaného na březen připravil zhodnocení dosavadních politických, hospodářských a obchodních vztahů EU s Tureckem a možností jejich dalšího směřování včetně možného rozšíření působnosti sankcí. V současnosti zahrnují postihy zmrazení majetku a zákaz cest na území EU.
Šéfové států a vlád rovněž odsoudili jednostranné turecké kroky v severokyperském městě Varoša. Severokyperská turecká republika se v tomto městě, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků, rozhodla v říjnu otevřít pláže, což podle Bruselu porušuje rezoluci OSN.
Turecké průzkumné lodě prodlužují misi ve Středomoří, napětí stoupá |
Evropský parlament vyzval v reakci na tento krok k zavedení nových sankcí, což však páteční summit nepodpořil.
Turecké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters označilo rozšíření sankcí za „předpojaté a nezákonné“. Zároveň navrhlo uspořádání konference za účasti všech zemí ve východním Středomoří, která by řešila sporné námořní otázky. Unii vyzvalo, aby jednala „principiálně, strategicky a s rozumem“.
Řecko a Kypr: Je to málo
Řecká a kyperská média označila závěry summitu za neúspěch, neboť vlády obou zemí původně požadovaly sankce daleko tvrdší. Server Politico s odvoláním na diplomatické kruhy uvedl, že vrcholná schůzka přinesla zklamání řeckému premiéru Kyriakosi Mitsotakisovi, který údajně prohlásil, že evropská politika je chycena do pasti přílišných kompromisů.
Blok podle médií nyní čeká na kroky nadcházejícího amerického prezidenta Spojených států Joea Bidena v naději, že na Turecko bude vyvíjet silnější nátlak.
