„Skutečnost, že Ázerbájdžán osvobodil své území od okupantů, ještě neznamená, že boj skončil. Politický a vojenský boj bude od nynějška pokračovat na mnoha dalších frontách,“ prohlásil Erdogan podle agentury AFP na závěr své dvoudenní návštěvy Baku.
Turecký prezident přednesl projev na velké vojenské přehlídce, uspořádané na počest vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. Turecko bylo v tomto konfliktu ázerbájdžánským spojencem.
Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.
Na přehlídce se podle zpravodaje ČT v Turecku ukázaly i české houfnice:
Ozbrojený konflikt v tomto převážně Armény obývaném hornatém regionu se mezi Baku a separatisty podporovanými Jerevanem znovu rozhořel 27. září. Ukončila ho až dohoda, uzavřená za zprostředkování Ruska 10. listopadu. Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky.
Arméni museli předat druhé straně ázerbájdžánské okresy, které dosud kontrolovali, ale zůstala jim většina Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán by podle analytiků nedosáhl tak velkého vítězství bez podpory Turecka, které si touto cestou rozšířilo svůj vliv na Kavkaze. Spojenectví obou muslimských zemí charakterizuje heslo „Jeden národ, dva státy“.
Turečtí vojáci nechyběli: