Když se řekne živel, většina lidí si představí přívalový déšť, krupobití, povodeň nebo třeba požár. Rizika, která může způsobit sníh a mráz, nám na mysli většinou nevytanou. Přitom škody, napáchané zimním počasím na nemovitostech a domácnostech, nebývají v mnoha případech vůbec zanedbatelné.
Pojišťovny o tom vědí své. „K nejčastějším škodám se řadí ty, které jsou způsobené tíhou sněhu nebo námrazy a mrazivým počasím, které po zimě střídá velké tání sněhu a přívalové deště, škody působí také vichřice,“ popisuje Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny. Neméně časté jsou i škody, jež napáchá zamrznuté potrubí, které praskne.
I když samozřejmě záleží na tom, jak zrovna je silná zima. Například v zimě 2018/2019 pojišťovně Kooperativa klienti nahlásili 1745 těchto škod a pojišťovna za ně vyplatila celkem téměř 42 milionů korun. Naproti tomu zima 2019/2020 byla podstatně mírnější, s minimem sněhu, takže v Kooperativě řešili je 54 škod za 1 milion korun. A naopak, pokud přijdou kalamitní situace, pojišťovna řeší i deset tisíc takových škod.
Živly jsou pojištěné už v základu
Chcete-li mít klidné spaní, je dobré se proti takovým rizikům pojistit. Není to žádná věda. „Tíha sněhu a námrazy i sesouvání nebo pád lavin je součástí základního pojištění stavby a domácnosti. Stejně tak i vodovodní škody,“ říká Jan Marek z Generali České pojišťovny. Totéž platí u ostatních pojišťoven.
Tato zimní rizika jsou totiž podstatnými živelními nebezpečími. A pojišťovny staví své produkty tak, aby už základní pojištění nemovitosti (resp. stavby) a domácnosti krylo všechna základní nebezpečí s možnými fatálními následky na majetku. Méně fatální rizika jsou zahrnuta automaticky ve vyšších variantách pojištění. Nebo je možné si je připojistit samostatně.
Pojištění se přitom nevztahuje jen čistě na dům. Kryje i zahradu a veškeré vedlejší stavby a zahradní architekturu. „Tedy například garáž, bazén, oplocení, opěrné zdi, stodolu, altán, studnu, septik, plynový zásobník, kůlnu nebo fotovoltaickou elektrárnu,“ vyjmenovává Čapková. Pozor ale, pro vedlejší stavby bývá mnohdy v základu stanovený limit, např. 100 tisíc korun. Ten lze ale za příplatek navýšit.
Naopak z pojištění budou vyloučeny zchátralé objekty ve špatném technickém stavu. Tedy třeba objekty ponechané bez údržby k demolici. „Stejně tak se pojištění nevztahuje na škody vzniklé na sklenících a foliovnících a na poškození audiovizuální techniky a věcí zvláštní hodnoty, které jsou umístěny pod širým nebem,“ doplňuje Marek.
Zimní škody: nejen zničená střecha, ale i interiér
Škody, které zimní živly páchají jsou přitom stále obdobné. „Typickou škodou z tíhy sněhu jsou poškozené okapy, které tíhu nevydrží a vyhnou se nebo rovnou utrhnou,“ popisuje Milan Káňa z Kooperativy. Nebo dojde k náhlé oblevě a celá masa sněhu sjede dolů ze střechy a rovnou utrhne okap i svod na rodinném domě.
Sníh často poškodí také střešní krytiny a v nejednom případě rovněž konstrukci střechy. Následkem pak může být například i pád prolomené střechy či zatečení spojené s poškozením majetku. „I na tuto škodu uvnitř objektu se pojištění vztahuje, a to až do výše pojistné částky,“ doplňuje Káňa.
Pokud by ale do domu či bytu zateklo bez zjevné příčiny, tedy třeba kvůli nahodilé netěsnosti střechy nebo skulině u okna, půjde již o jiné riziko. Aby vám pojišťovna zaplatila i takovou škodu, budete muset mít v pojistce zahrnuté nebezpečí „zatečení atmosférických srážek“. Automaticky bývá zahrnuté ve vyšších variantách pojištění. K základu ho lze sjednat za příplatek.
Kvůli námraze praskají vodovodní trubky
Zlo umí napáchat rovněž mráz, který s sebou nese vodovodní nebezpečí. Může jít o závažné škody, jako jsou například roztržené radiátory, potrubí, kotel. Další škody pak působí unikající voda, a ještě její následné zamrznutí v domě. „Úhrada škody probíhá v podstatě bez omezení, neboť horní hranicí je až pojistná částka celé budovy,“ upřesňuje Káňa. Těchto škod každoročně řeší stovky.
Pokud byste požadovali po pojišťovně plnění z takové pojistné události, je třeba si uvědomit, jaké pojištění ji kryje. Škodu způsobenou vyteklou vodou na nemovitosti bude krýt pojištění stavby (nemovitosti), škodu na nemovitých věcech pak pojištění vybavení domácnosti. Může se jednat například o poškozený nábytek, poškozené podlahy a podlahové krytiny.
Pak je zde také škoda na samotné trubce. Pokud půjde o trubku, která je stavební součástí, pak bude pojištěná v rámci stavby. „V případě trubky, která bude stavební součástí přiléhající k vnitřním prostorám bytu, tedy například přívodní trubky k pračce, myčce nebo vodovodní baterie, by se plnilo z pojištění vybavení domácnosti,“ vysvětluje Jan Marek.
A pak je zde ještě vyteklá voda. Ta už ale v základu u všech pojišťoven zahrnuta není. Někde bude toto riziko jen u vyšších variant pojištění, nebo za příplatek.
