V pondělí se cesty obou sourozenců střetávají. Michal totiž od léta z nizozemského klubu hostuje v Liberci a nyní je čeká vzájemný zápas na severu Čech.
„Žijí tím spíš lidé kolem nás. Je to něco zvláštního, ale na hřišti se na to asi soustředit nebudeme,“ uvažuje ve společném rozhovoru pro MF DNES slovácký Lukáš Sadílek.
„Připravuju se na to jako na normální zápas, oba jej budeme chtít vyhrát. Samozřejmě to je do určité míry speciální situace, ale zajímavé je to opravdu spíš pro okolí,“ souhlasí liberecký Michal Sadílek.
Liberec - SlováckoPondělí 18.00 online |
Zajímal vás vzájemný zápas hned po Michalově příchodu do Liberce?
Lukáš: Hlavně rodiče i děda s babičkou hledali, kdy a kde podzimní vzájemný zápas bude. A já samozřejmě taky, přece jen to je trošku speciální.
Michal: První zápas, který jsem v rozpisu hledal, byl proti Slovácku. Původně to mělo být tuším začátkem listopadu, ale kvůli koronaviru to tak nebylo. Na zápas se Slováckem jsem se hned hodně těšil. Doufám, že to bude zajímavé.
Co to s vámi dělá teď?
Lukáš: Nějak to nevnímám. Možná až před zápasem bráchu uvidím, tak si to uvědomím víc, ale zatím to beru jako další normální ligový zápas. V Liberci to bývá těžké, nevím, jestli jsme tam vůbec někdy vyhráli, a v poslední době tam měly naše zápasy dost divný průběh...
Michal: Vím, že Lukáš cítí z minulých utkání křivdu, kdy proti nim bylo pár penalt a červené karty.
Liberecký záložník Michal Sadílek peláší za balonem, stíhá jej jablonecký obránce Jaroslav Zelený.
Došlo mezi vámi k nějakému hecování, sázkám?
Lukáš: Brácha tady byl minulý víkend, před naším zápasem s Opavou, protože oni o víkendu nehráli. Bavili jsme se o tom, celkem jsme se ohledně toho nasmáli. Ale teď v týdnu už jsme to moc neřešili. Žádná sázka, už jen samotné vítězství bude znamenat, že jeden nad druhým bude mít přes Vánoce hodně navrch, to stačí.
Michal: Já to beru hlavně jako zápas proti Slovácku, jehož jsem odchovancem, vychovalo mě pro velký fotbal. Ten klub je v mém srdci a vždycky se tam rád vracím. Teď ale doufám, že v pondělí vyhraje Liberec. Takže jsem i v kabině vypsal odměnu klukům za výhru, abych je namotivoval. Že je ve Slovácku i brácha, to dělá utkání ještě zajímavějším.
V ligovém Slovácku jste ale, Michale, nepůsobil. Máte tam tedy vůbec blíž ještě k někomu dalšímu kromě bratra?
Michal: Před rokem a půl jsem se Slováckem pár dní trénoval v pauze před reprezentačním srazem, takže většinu kluků z kabiny znám. A konkrétně s Kubou Rezkem jsem hrál v dorostu, s Filipem Kubalou i za reprezentaci. K těm dvěma mám taky hodně blízko.
Dá se čekat, že na hřišti se vy dva budete potkávat. Jaké to bude?
Lukáš: Oba hrajeme víceméně ve středu, takže se asi budeme střetávat hodně. Ale tam už není prostor sledovat, jestli proti mně stojí brácha, nebo jiný protihráč.
Michal: Jestli oba nastoupíme, asi se potkávat budeme. Do zápasu určitě nejdu s tím, že bych ho chtěl zranit nebo mu nějak ublížit, ale šetřit se nebudeme. Můj styl je založený na tom, že chodím do soubojů, nevypouštím je. S bráchou to nebude jiné.
Jaký spolu máte vztah?
Lukáš: Myslím, že super. Bylo to zvláštní tím, že brácha brzo, ještě jako mladý, odjel do Holandska, tím jsme nebyli tak často v kontaktu. Měli jsme spolu pořád skvělý vztah, ale s postupem věku je to ještě lepší a lepší, máme k sobě opravdu blízko.
Michal: Je to tak. Nejdřív jsme spolu byli vlastně každý den, občas jsme si jako asi všichni malí kluci i lezli na nervy, rvali se a podobně. Čím jsme starší, tím raději na to vzpomínáme. Jsem na bráchu hrdý, že je to taky fotbalista a hraje českou ligu, má taky dobře nakročeno. Po každém utkání si napíšeme, a když je příležitost, pokecáme o všem.
Neuškodí vašemu vztahu, když někdo z vás v pondělí vyhraje?
Lukáš: To si nemyslím. Bude to sice do určité míry zvláštní, ale jsme profesionálové, takže na to nemůžeme brát ohledy. Spíš mi připadá skvělé, že se bratři potkají v profesionální soutěži, to se asi podaří málokomu.
Michal: Je to naše práce, každý chce pro klub to nejlepší. Během zápasu to vnímat nebudeme a po jeho konci spolu pokecáme bez ohledu na to, jaký bude výsledek.
Lukáš Sadílek ze Slovácka (uprostřed) se snaží uniknout Renému Dedičovi z Opavy.
Už jste někdy hráli proti sobě?
Lukáš: Jenom v žácích, takže už je to hodně dávno a člověk si to ani pořádně nepamatuje. Mně bylo asi jedenáct dvanáct a bráchovi osm devět let. Byl jsem už ve Slovácku, brácha ještě v Ostrožské Nové Vsi. Skončilo to samozřejmě naší vysokou výhrou. Myslím, že teď ten zápas bude úplně jiný.
Michal: Pamatuju si, že jsem tehdy sice všechna utkání hrál, ale tenkrát mě trenér dal na lavičku, což jsem moc nechápal. Ale hned v první minutě mě tam poslal, chtěl totiž takticky nejdřív vědět, na jakém postu brácha hraje, aby mě na něj poslal. To bylo zajímavé.
Nemrzí vás, že místo jednoho dvou zápasů proti sobě nezažijete spíš půlrok nebo celý ročník v jednom týmu?
Lukáš: Slovácko bylo u bráchy v létě taky ve hře, ale zásadní roli hrálo, že Liberec hraje Evropskou ligu. Ale ať to bude dřív nebo později, oba doufáme, že si spolu jednou budeme moct zahrát v jednom týmu.
Michale, jak zatím hostování v Liberci hodnotíte?
Michal: Jsme rádi, že se nám teď povedlo v Evropské lize i podruhé porazit Gent, jen je škoda, že v posledním zápase základní skupiny už nebudeme mít naději na postup. V české lize jsem kvůli koronaviru zatím nastoupil jen jednou. Na hostování jsem šel s cílem mít herní vytížení, což se daří, každý zápas, kdy jsem mohl, jsem odehrál celý. Hlavně mě těší, že se teď liga pořádně rozjíždí a bude mít jen krátkou vánoční pauzu. PSV si mě sice může v zimě stáhnout, bude se to řešit až po posledním předvánočním zápase, ale myslím si, že na 90 procent v Liberci zůstanu až do konce ročníku. Budu tady chtít být co nejúspěšnější, pak se vrátím do Holandska.
Lukáš: Mám ho rozhodně víc na očích. Když se nám zápasy nekryly, sledoval jsem i předtím PSV, ale teď v rámci ligy má člověk přece jen ještě lepší přehled. Myslím, že dobře a rychle zapadl a rozhodně má Liberci co dát. Jen ať se mu daří, samozřejmě kromě pondělí. Buď ať se v Liberci ukáže nějakému jinému týmu, nebo ať si PSV uvědomí, že je pro ně potřebným hráčem.
Lukáši, vy teď taky zažíváte povedené období, že? Ve všech podzimních zápasech Slovácka jste byl v základní sestavě, v posledních dvou jste i skóroval a objevil jste se také v nejlepší sestavě kola.
Lukáš: Jsem rád, že jsem góly nějak pomohl týmu, a doufám, že to bude pokračovat. Ale cítím, že to ještě není ideální, že můžu hrát líp. Bylo i mým předsezonním cílem, že se chci víc prosazovat gólově nebo asistencemi a tím pomáhat týmu. Předtím jsem míval šance, ale neproměňoval jsem je.
Michal: Minulé zápasy jsem viděl a mám z bráchy radost, hraje dobře. I celé Slovácko. Utkání se jim teď povedla, získali určitý klid. V pondělí se jim to ale budeme snažit znepříjemnit a získat tři body pro nás.
