„Byli bychom rádi, kdyby se do konce roku začalo hrát. Je to i otázka určitého systému, který je docela přehledný a dá se z něj vypočítat, kdy se na nás dostane. Tajně doufám, že se před svátky hraní v divadlech uvolní, byť třeba v omezené formě,“ říká ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal.
Co se nyní děje za zavřenými dveřmi v divadle?
Dozkoušeli jsme inscenaci Venkov a odehráli ji při neveřejné generálce jen pro zaměstnance, kteří se na ní podíleli. Tím jsme již „hotovou“ inscenaci zakonzervovali a ve chvíli, kdy se divadla otevřou divákům, ji budeme schopni okamžitě nasadit. Minulý týden jsme začali pracovat na Žítkovských bohyních, které by měly mít premiéru v druhé půlce ledna. Jediné, co jsme z novinek odsunuli, byla listopadová premiéra muzikálu Noc na Karlštejně, protože jsme kvůli karanténním opatřením museli jeho zkoušení přerušit. Noc na Karlštejně poprvé uvedeme až v červnu na Kunětické hoře, v plenéru ji pak budeme hrát ještě v červenci a koncem srpna.
Takže se po letech vrátíte k srpnovému hraní v exteriéru?
Ano, i když hovoříme spíš o konci srpna. Situace si takové rozšíření programu vynucuje a my věříme, že jsme schopni to zvládnout. Na toto téma již jednáme s kastelánem hradu Milošem Jirouškem. Uvědomujeme si, že by pro něj s ohledem na akce typu Hradozámecká noc mohlo být poměrně nekomfortní, kdybychom mu na vyhlídce hradu nechali postavenou scénu po celé prázdniny, ale myslím, že společně najdeme řešení.
Řada divadel se teď kvůli omezením může prezentovat pouze online, některá třeba prostřednictvím placené platformy Dramox. Mezi více než třiceti divadly chybíte. Co s tím budete dělat?
Zatím nic. S Dramoxem jednáme v podstatě od června, uvidíme, jak se situace vyvine. Jeho provozovatelé přebírají inscenace, které jsou kvalitně natočené třeba Českou televizí, sami si vyjednají autorská práva, pak uzavřou smlouvu a mohou vysílat. My takové záznamy představení nemáme, kromě jednoho, kterým je inscenace Hej, mistře! Původně jsme uvažovali, že bychom mohli živě přenášet již zmíněnou premiéru hry Venkov, ale jednání se zadrhla kvůli autorským právům. Pokud se totiž nejedná o autorskou věc, která vychází z nějaké místní činnosti, kdy se lze s autory přímo domluvit, musíme jednat se zahraničními agenturami a to bývá dost komplikované.
Ještě dřív, než jste stačili nahradit představení neodehraná na jaře, přidal se k nim zrušený program z posledních týdnů. Je vůbec možné tento skluz vymazat?
Pokud se nic dalšího nestane, mohli bychom srovnat krok během příštího roku. Samozřejmě budeme chudší o nějaké „volné kasy“, které bychom mohli nasadit, místo nich ale budeme hrát pro naše abonenty, a to i ve dnech, ve kterých jsme normálně nehráli a dováželi inscenace jiných divadel. Věřím, že ten chybějící prostor dokážeme vytvořit a doženeme vše, co jsme zatím prodali a museli zrušit. Teď mluvíme o objemu asi 6,5 milionu korun, za které dlužíme odehrát představení, ale to bychom mohli zvládnout už v první polovině roku a k tomu postupně přidávat, co máme nazkoušeno a připraveno.
Jak se toto období finančně odráží na chodu vašeho divadla?
Máme finanční prostředky z minulých období, kdy se nám velmi dařilo. Srovnali jsme systém ekonomiky divadla tak, abychom na peníze, které jsme vybrali od našich diváků, sáhli až ve chvíli, kdy představení reálně odehrajeme, ne dřív. Takže je dáváme do výnosů až v okamžiku, kdy zakoupené představení uskutečníme. Teď tedy máme dostatek prostředků, a pokud představení neodehrajeme, jsme schopni vstupné vracet, proto se lidé nemusí obávat, že by o své peníze přišli. Zatím ale nevnímáme signály, že by diváci chtěli vstupenky vracet. Jinak máme na provoz divadla jistý základ, který vychází z daného ročního příspěvku magistrátu na činnost.
Takže zaměstnance divadla propouštět nemusíte?
Samozřejmě, zaměstnanci teď nemají takové výdělky, jako když divadlo funguje a jejich příjmy se zvyšují osobním ohodnocením, počtem odehraných představení, podle výkonnosti… Ale základní mzdy mají a k propouštění jsme zatím přistupovat nemuseli. To by ostatně byla chyba a cesta ke zrušení souboru, protože bychom specifické divadelní profese těžko znovu získávali.
Záběr z divadelní adaptace Žítkovských bohyní v Divadle pod Palmovkou
Změní se kvůli okolnostem naplánovaný dramaturgický plán pro zbytek sezony?
Začali jsme zkoušet Žítkovské bohyně, dále máme před sebou inscenace Jako břitva a Normální debil II. Na květen jsme plánovali muzikál Pekařova žena v režii Petra Gazdíka a proti němu v červnu Havlovu Zahradní slavnost, kterou bude režírovat Břetislav Rychlík. V tomto případě změnu předpokládáme.
Na kdy přesun chystáte?
Pekařovu ženu nejspíš přesuneme do příští sezony a nazkoušíme místo ní menší komedii, protože u Pekařovy ženy a Zahradní slavnosti dochází ke kolizi, co se týká hereckého obsazení. Režisér Břetislav Rychlík chce totiž stejné herce, kteří by měli být i v Pekařově ženě, a to je personálně neproveditelné. Takže tyto posuny jsou spíše provozního rázu. Ostatně do další sezony jsme museli už na jaře přesunout muzikál U Hitlerů v kuchyni, který jsme vůbec neměli šanci stihnout nazkoušet.
Vidíte nějaké pomyslné „světlo na konci tunelu“?
V tomto směru jsem optimista. Samozřejmě existují různé dramatické předpovědi, které se nás mohou dotknout ohledně financí a podpory, ale ty existovaly vždycky a vždycky jsme se z toho nějakým způsobem dostali. Věřím, že divadlo je neopakovatelný fenomén a je nezničitelné. Jsem přesvědčený o tom, že nemůže padnout.
