Na nebezpečný trend upozorňuje Nadační fond České srdce ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). V kampani Zdraví není jen koronavirus chce motivovat veřejnost k tomu, aby se v případě pochybností o svém zdravotním stavu lidé neostýchali zavolat svému ošetřujícímu lékaři.
Podle výsledků Evropské kardiologické společnosti klesl počet příjmů pro akutní obtíže na kardiologická pracoviště v průběhu první vlny onemocnění až o 50 procent. Výsledky registru z Velké Británie upozornily na to, že počet hospitalizovaných pacientů s akutním infarktem myokardu v průběhu jara klesl o celých 40 procent.
Ignorace příznaků vede k náhlému úmrtí
Lékaři však varují, že obava z návštěvy doktora při akutních srdečních obtížích vede k nezvratnému postižení srdce či náhlému úmrtí v důsledku arytmií. „V České republice dosud podobná data nemáme, ale v praxi vidíme, že se i u nás setkáváme s podobným trendem. A tomu je třeba v maximální míře čelit. Stačí přitom, aby se lidé nebáli konzultovat příznaky se svým ošetřujícím lékařem,“ upozornil kardiolog z pražského IKEM a předseda správní rady Nadačního fondu České srdce Michal Pazderník.
Nadační fond České srdce spustil kampaň Zdraví není jen koronavirus, která má lidi motivovat k tomu, aby věnovali pozornost příznakům možného infarktu či mrtvice. „Na tyto choroby v České republice ročně umírá až 80 tisíc pacientů, a přitom je dokážeme účinně léčit, pokud je zachytíme včas. Vyhledat lékařskou pomoc je v tomto ohledu nezbytné i v takto komplikované době,“ zdůraznil kardiolog Michal Pazderník.
Příznaky infarktuU infarktu myokardu se nejčastěji jedná o náhlou, ale často i postupně rozvíjející se pálivou nebo tlakovou bolest na hrudi, vystřelující do levého ramene, horní končetiny, krku nebo čelisti. |
Cílem kampaně je podle Pazderníka poukázat na typické příznaky obou hlavních kardiovaskulárních onemocnění. „U infarktu myokardu se nejčastěji jedná o náhlou, ale často i postupně rozvíjející se pálivou nebo tlakovou bolest na hrudi, vystřelující do levého ramene, horní končetiny, krku nebo čelisti,“ vysvětluje kardiolog.
V případě cévní mozkové příhody podle Pazderníka dochází k oslabení či ochrnutí poloviny obličeje a poklesu koutku úst na jedné straně tváře, oslabení horní či dolní končetiny na jedné straně těla, nebo obtíže s mluvením a porozuměním řeči. „Nikdo z nás si nepřeje trvalé poškození srdečních a mozkových funkcí v důsledků zanedbání vyhledání lékařské péče, čemuž chceme i s pomocí naší informační kampaně zabránit,“ dodal lékař.
Příznaky mrtviceV případě cévní mozkové příhody dochází k oslabení či ochrnutí poloviny obličeje a poklesu koutku úst na jedné straně tváře, oslabení horní či dolní končetiny na jedné straně těla, nebo obtíže s mluvením a porozuměním řeči. |
Lidé nechodí k lékaři ani s rakovinou
Strachu lidí si všímají i plicní lékaři u rakoviny plic. Do nemocnic teď totiž přicházejí lidé, kteří začali pociťovat první potíže v lednu, další měsíc se rozmýšleli, zda na vyšetření zajít či nikoli, až je nakonec v odhodlání na týdny zbrzdil nový virus.
Jenže jak upozornila před několika týdny MF DNES, i dva měsíce můžou být u agresivních typů nádorů fatální. „Vidíme to jako absolutní katastrofu. Tolik pokročilých nádorů, kdy už lidem nemůžeme nasadit žádnou terapii, jen paliativní symptomatickou péči,“ potvrzuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. „Lidé přišli na vyšetření pro obtíže s půlročním zpožděním.“
Nádor dlouho nebolí
Rakovina plic je zákeřná v tom, že nebolí, a tak když se objeví příznaky jako dlouhotrvající kašel, bolesti na hrudi či únava, nádor už je v pokročilém stadiu. Její hlavní příčinou je kouření, někdy je ale daná i geneticky. Ročně nově onemocní šest a půl tisíce lidí, pět a půl tisíce nemoci podlehne.
Není to ale jen rakovina plic. Lidé přicházejí dle lékařů i se zanedbanými záněty plic či chronickou obstrukční plicní nemocí.
