Že půjde o relativně klidný den se sprinterským soubojem, kterému bude předcházet závěrečných 45 rovinatých kilometrů? Omyl.
Nejprve nástup Bory, pak týmů favoritů. Slaví Van Aert, Pogačar ztratilZpravodajství a výsledky 7. etapy  |
Že týmy favoritů celkové klasifikace už budou šetřit síly na víkendový pyrenejský dvojboj? Omyl.
A že Wout van Aert tvrdil, jak už bude jen pomáhat svým lídrům a zaspurtuje si zase až v Paříži? Ne, neměli jste mu věřit.
A tak se Wout Van Aert stal prvním belgickým cyklistou od Toma Boonena v roce 2007, který v jediném ročníku Tour vyhrál dvě etapy.
Adam Yates je nadále mužem ve žlutém trikotu, nicméně v cíli sedmého dějství Tour si ulevil: „Chtěli jsme klidnou etapu před Pyrenejemi, jenže ostatní chlapci měli zjevně jiný nápad.“
Tolik jezdců a týmových šéfů si tento den představovalo jinak.
Dokonce i Gabriel Rasch, sportovní ředitel Ineosu, na pátečním startu v Millau soudil: „Dnes už budou hvězdy celkové klasifikace mnohem víc myslet na to, co je čeká o víkendu v horách.“
No... kdo chvíli myslel, už myslí opodál.
Přinejmenším při pohledu do výsledkové listiny. Tadej Pogačar nebo Mikel Landa by vám o tom mohli říci své.
VÝSOSTNÉ DRESY. Sam Bennett v zeleném dresu a Adam Yates ve žlutém před startem 7. etapy Tour de France.
Prognózy meteorologů tvrdily, že na závěrečných kilometrech etapy by měl foukat vítr, kterému Francouzi dali jméno Le Vent d’Autan. Jenže on už hned po startu foukal vichr jménem Bora.
A spoustu toho odfoukl.
Zatímco jindy Peter Sagan spurtuje posledních 150 metrů, tentokrát jako by si Sagan a jeho tým Bora naordinovali spurt na 168 kilometrů.
Na 168 kilometrech z MIllau do Lavaur to byl zběsilý závodní den.
Slovy Juliana Alaphilippa: „Od kilometru nula se jelo tak rychle, že jste ani neměli čas přemýšlet.“
Pravda, někteří cyklisté, především mnozí elitní sprinteři, měli záhy velmi pádný důvod k úvahám: Sakra, kam nám to ten peloton odjel?
„Chtěli jsme etapu udělat co nejtvrdší a našimi útoky na počátečních stoupáních postupně odpárat co nejvíc lidí,“ říkal Enrico Poitschke, sportovní ředitel Bory. „Dlouho jsme pracovali bez pomoci jiných týmů, ale chlapci odvedli fantastický výkon.“
PIC OF THE DAY ⠀
by @century21fr⠀
#TDF2020 ⠀
A.S.O / Pauline Ballet https://t.co/d5avixBFJX
Také ve jménu znovunabytí zeleného dresu Petra Sagana dokázala Bora rychle očesat z balíku renomované sprintery včetně etapových vítězů Caleba Ewana a Alexandra Kristoffa - a muže v zeleném trikotu Sama Bennetta.
„Závod je roztrhaný na kousky,“ tweetoval Bennettův tým Quick-Step.
Napoprvé ještě týmoví parťáci dokázali Ira dotáhnout zpět, ale po další akceleraci Bory už ne.
„Zklamal jsem tým,“ zpytoval svědomí Bennett. „Nohy byly dobré, chtěl jsem zaútočit i na etapu, ale nedával jsem po startu pozor na to, co Bora provádí. Což byla chyba. Neoplatil jsem týmu práci, kterou pro mě odváděl.“
Sagan si za Matteem Trentinem zaspurtoval pro 2. místo na sprinterské prémii a virtuálně tak svého irského soka vysvlékl ze zeleného dresu.
Ten po etapě dokonce zapochyboval, zda chce i nadále o tento dres se slovenským soupeřem bojovat. „Uvidíme, jak se bodové skóre v nejbližších dnech změní.“
Přitom to ani zdaleka nebylo vše, co tento bláznivý den nabídl.
 |
Thomas De Gendt z Lotta se postaral o intermezzo, když 65 kilometrů šlapal sám před ostatními. Ale od tohoto notorického únikáře a extrémisty, který si po předminulé sezoně naplánoval 1 000kilometrové „vyjetí“ na trase z Lombardie do Belgie, vás nesmí nic překvapit.
Pak přišel velký part Ineosu. Dylan Van Baarle, Michael Kwiatkowski a Jonathan Castroviejo se procpali do čela, také Egan Bernal a Richard Carapaz pomohli, i Julian Alaphilippe z Quick-Stepu přiložil ruku k dílu, načež rozehráli 35 kilometrů před cílem strhující kvapík na bočním větru v okolí města Castres.
Hotovo, rozpojeno. Z už tak oslabeného pelotonu byly najednou tři skupiny. Okamžik nepozornosti stačil a mnohých jezdců a týmů se zmocnila panika.
Do správného, nejrychlejšího vlaku naskočili též Adam Yates, Peter Sagan, Julian Alaphilippe, Primož Roglič opečovávaný Woutem Van Aertem, hned šest cyklistů Astany a další elitní cyklisté.
#TDF2020
We're inside 10km to go on stage 7!
The wind has made an impact, but @AdamYates7 has been alert to the dangers and remains in the front split https://t.co/EbGK4veemm
Ve druhém, špatném vlaku naopak seděli Tadej Pogačar v bílém dresu nejlepšího mladíka, třetí muž celkového pořadí, ale i Richie Porte a Bauke Mollema z Treku, Mikel Landa z Bahrainu-McLaren či Estéban Chaves v dresu Mitcheltonu-Scott.
Z Mitcheltonu nezůstal vepředu se žlutým Yatesem vůbec nikdo. Však se také sportovní ředitel Matt White zlobil: „Naši chlapci udělali chybu, na kruhových objezdech ztratili pozice v popředí skupiny a při jejím dělení pak byli vzadu. Nechali Adama samotného, ale vypořádal se s tím parádně.“
V první skupině původně nebyl ani Tom Dumoulin z Jumba, kterému do ní usilovně pomáhal pomocník Amund Jansen. S ním se svezl rovněž Guillaume Martin z Cofidisu, čtvrtý v celkovém pořadí.
Zato Pogačar a mnozí další to nedokázali. Jejich ztráta na čelo narůstala. Jako by nestačilo, že už po defektu 52 kilometrů před cílem si mladý Slovinec musel dojíždět balík.
„Pokusili jsme se zacelit tu díru, ale rychlost první skupiny byla veliká,“ říkal Pogačar. „Tým přitom udělal vše, co se dalo, aby mě dostal zpátky a potom aby aspoň minimalizoval ztrátu.“
Narostla až k jedné minutě. Vepředu supělo pospolu 42 mužů.
Z úsilí týmu Ineos nakonec vůbec nic nevytěžil ani Richard Carapaz, spolulídr stáje. Loňský šampion Gira se po defektu ocitl za vedoucí skupinou, poslali mu sice na pomoc parťáka Castrovieja, ale marná práce, propadli se do Pogačarovy skupiny.
.@RichardCarapazM has suffered an ill-timed puncture and is chasing back on to the front group.
He's now joined by @jcastroviejo and the duo are putting in a determined effort to bring Carapaz back into contention.
The gap sits at 35" with 10km remaining. https://t.co/28DmlpknDL
K dalšímu dělení na špici navzdory hektické koncovce nedošlo. A chystal se spurt v Lavauru.
Wout van Aert před etapou pronesl: „Budu se dnes soustředit na hlídání pozice Primože Rogliče.“
Po ní tvrdil: „Vždyť jsem to v podstatě i dělal. Neočekával jsem ale, že na posledních 35 kilometrech nastane takový chaos a zůstane nás v první skupině tak málo.“
Umí vše. Teď je nejlepším cyklistou světa, říká Wiggins o Van Aertovi |
Řekl si tedy: “Byla by ostuda nepokusit se v takové skupině o spurt.“
Dokonce i Dumoulin, spolulídr Jumba, jej k tomu nabádal. „Na posledních čtyřech kilometrech mě Tom držel na dobré pozici, což ho stálo i nějakou energii. Ale věděl, že mám ve spurtu šanci,“ líčil van Aert.
Trpělivě vyčkával na ideální chvíli.
„Ostatní začali spurtovat docela brzy, já se za nimi vyvezl ve vzduchovém pytli a našel si prostor po pravé straně. Myslím, že jsem můj sprint perfektně načasoval.“
Na jeho konci se vypořádal i s Edvaldem Boassonem Hagenem z týmu NTT, zvedl ruku nad hlavu a prohlásil: „Dnes jsem na sebe opravdu hrdý. Jeli jsme kvůli tempu Bory na plný plyn hned od startu a také potom to bylo dost hektické, každý se bál bočního větru.“
Rovněž obhájce titulu Bernal se radoval: „Očekávali jsme dnes trochu napětí, i když až tak moc ne. Celý den jsme se nezastavili. Ale když se objevila možnost rozpojit skupinu, šli jsme po ní. A někteří naši soupeři to odnesli.“
Se ztrátou 1:21 minuty dorazila Pogačarova parta. „Nebylo to ideální, ale ta ztráta není ani tragická. Zkusíme ten čas nahnat jindy,“ neztrácel bojovné naladění mladý Slovinec.
Skupina velmi zklamaného Sama Bennetta přijela až za dalších 13 minut.
Ale i v první skupině se našli poněkud zklamaní jezdci.
Například Julian Alaphilippe.
Měl minimální týmovou podporu, přesto se pokusil spurtovat o vítězství. Jenže zavadil o Jaspera Stuyvena, vycvakla mu tretra, šance se rozplynuly.
„Tohle pro nás vážně nebyl dobrý den,“ bilancoval lídr Quick-Stepu. „Velkou část týmu jsme ztratili už při prvním dělení balíku. A na konci etapy jsem ani nemohl sprintovat naplno.“
Petru Saganovi, který mínil počáteční vzepětí Bory korunovat etapovým úspěchem, pro změnu sto metrů před cílem spadl řetěz, což jej pořádně naštvalo.
„Jsem zklamaný. Kontrolovali jsme dnes závod, s týmovými kolegy jsme odvedli super práci. A pak taková smůla na konci. Chtěl jsem získat mnohem víc bodů. Ale to je cyklistika. Jsem hrdý na své týmové kolegy. Všechno vypadalo vážně moc pěkné, ale ten konec byl... zasr... cyklistika.“
Inu, nic není dokonalé.
I když tato Tour v podání stáje Jumbo Visma má zatím k dokonalosti blízko.
