Nizozemka Hassanová vylepšila dosavadní rekord Etiopanky Dire Tuneové (18 517 metrů) o více než jeden ovál na 18 930 metrů. Lepší než rekordní výkon zaznamenala i keňská rodačka v izraelských barvách Lonah Salpeterová, která urazila 18 571 metrů.
Rekordní vzdálenost v hodinovce uběhla i světová rekordmanka v maratonu Brigid Kosgeiová, která původně skončila druhá za Hassanovou výkonem 18 904 metrů. Pak ale byla ze svého prvního velkého závodu na oválu diskvalifikována za vykročení z dráhy.
V polovině časového limitu se závodnice držely přesně na hraně rekordního výkonu. Po 40 minutách se favoritky Hassanová a Kosgeiová oddělily od zbytku pole a střídáním v čele vystupňovaly tempo. Minutu před koncem už bylo jasné, že rekord padne.
Krátce po výstřelu ohlašujícím závěrečných 60 sekund zaútočila Hassanová, která má jako mistryně světa na 1500 i 10 000 metrů silnější finiš. Sedmadvacetiletá Nizozemka, jež se z Bruselu vydá na úterní Zlatou tretru do Ostravy, odrazila odpor o rok mladší Keňanky a skončila jen 70 metrů pod devatenáctikilometrovou hranicí.
Těsnější byl souboj nejlepších mužů s výkonem Haileho Gebrselassieho 21 285 metrů. Chvílemi za ním těsně zaostávali, ale po 45 minutách se tempa ujal Farah a zrychlovalo se. Legendárního britského vytrvalce, který závodil na dráze poprvé od odchodu na silnici v roce 2017, se držel jen jeho tréninkový parťák Abdi. Ten pět minut před koncem převzal vedení a těsně před Farahem proběhl v rekordním čase metou 20 000 metrů.
Závěrečná minuta ale už patřila Farahovi, který se tak stal novým světovým rekordmanem v hodinovce. Zároveň připravil současného věhlasného atletického manažera Jose Hermense o evropský rekord, který vydržel 44 let. Rekordní vzdálenost překonal i Abdi (21 322).
 |
Dvaadvacetiletý Polák se v ryze evropském poli prosadil na třetí místo, i když časem 20,89 sekundy zaostal o 26 setin za osobním rekordem z vítězného mistrovství republiky v Plzni. Porazili ho jen Ital Eseosa Fostine Desalu (20,39) a rovněž debutující Slovák Ján Volko (20,81).
Další šestimetrový výkon předvedl letos neporažený tyčkař Armand Duplantis. Švédský skokan výkonem rovných šest metrů překonal o čtyři centimetry sedm let starý rekord mítinku Francouze Renauda Lavillenieho. Pak se znovu neúspěšně pokoušel o 615 centimetrů, čímž by překonal nejlepší historický výkon pod širým nebem Ukrajince Sergeje Bubky, který v roce 1994 skočil v Sestriere 614 cm.
Útok na nejlepší historický čas na 1000 metrů nevyšel olympijské vítězce na patnáctistovce Faith Kipyegonové. Keňská závodnice kilometr uběhla za 2:29,92, čímž zaostala takřka o sekundu za výkonem Rusky Světlany Mastěrkovové z roku 1996. Byla pomalejší i než v srpnu v Monaku.
Mítink atletické Diamantové ligy v BruseluMuži: Ženy: |
