Pandemie přinesla nejen zdravotní a ekonomickou krizi, ale stala se i líhní nových sociálních řešení. Což v zásadě není nic nového. K sociálním změnám, a to nejen v podobě zvýšeného sociálního odstupu (který při epidemii 14. století popsal ve svém Dekameronu Giovanni Boccaccio) ale i změnám struktury zaměstnanosti či poklesu důvěry v některé společenské instituce, došlo i pod vlivem předchozích pandemií, jež shodou okolností dorazily rovněž z Číny. Například v důsledku morových ran již zmíněného čtrnáctého věku či dvouleté španělské chřipky, která přišla téměř přesně před sto lety.
Rozdíl proti minulým pandemiím může přesto spočívat v tom, že některé změny, jež se v posledních měsících odehrály, visely již nějakou dobu ve vzduchu. Epidemie je jen urychlila. Nová řešení jsou totiž i jednodušší a levnější, a ta původní se mnohdy držela jen setrvačností.
K hlavním kandidátům na trvalejší změny patří především následujících sedm.
1. Decentralizace práce
Koncept práce z domova není zdaleka nový: vznikl již v 70. a 80. letech 20. století. Již tehdy vycházel z toho, že některé práce, a ne jen kancelářské, lze v důsledku nových technologií vykonávat bez nutnosti cestovat do zaměstnání.
Jan Urban (1953)Je autorem řady publikací, z článků, které několik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovější kniha Vezměte život do svých rukou. Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání. Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení. |
Již odhady provedené před deseti či více lety tak naznačovaly, že ve vyspělých zemích by z domova mohlo pracovat nejméně 40 % zaměstnanců, a toto číslo možná od té doby vzrostlo. Praktická realizace této možnosti však výrazně pokulhávala. Řada firem se totiž držela konzervativního modelu pracovního uspořádání – pracovních boxů zakomponovaných do otevřených prostor, tzv. „open-spaces“.
A i když průzkumy opakovaně ukazovaly, že toto uspořádání snižuje koncentraci a zvyšuje nespokojenost pracovníků, a často usnadňuje i přenos nemocí, mnozí manažeři na něm urputně trvali. Většinou proto, že se domnívali, že si tak nad zaměstnanci udrží větší kontrolu.
Výhody práce z domova v podobě úspor nákladů, času a ekologické zátěže v důsledku omezení veřejné dopravy, jsou však zřejmé. Tato práce tak zřejmě zůstane alespoň částečně zachována. Dlouhodoběji budou z hygienických důvodů opuštěny i úsporné kanceláře, založené na sdílení pracovních stolů. Neznamená to, že by se zaměstnanci pracující z domova v práci nescházeli vůbec. K jejich setkávání však bude možná stačit jen několik schůzek ročně.
To vše pochopitelně předpokládá, že řízení „vzdálených“ zaměstnanců zvládnou i jejich manažeři. Zpravidla však k tomu stačí jasné a srozumitelné zadání úkolů, jasná představa o jejich nárocích či pracnosti, a schopnost jejich splnění průběžně či včas zkontrolovat. Co jiného by mělo však patřit k základním schopnostem manažera?
2. Uklidnění dopravy
Práce z domova znamená omezení veřejné i soukromé dopravy do zaměstnání. I tam, kde není možná, však místo ní nastoupí nové rozvrhování pracovních směn či posílení možností pružné práce tak, aby kanceláře a továrny nebyly příliš přeplněné.
Klasickému uspořádání pracovní doby od devíti do pěti tak zřejmě na určitý čas, možná i navždy odzvonilo. To pravděpodobně způsobí další příznivý efekt, a to snížení provozu v dopravní špičce, kdy dojíždějící už nemusí cestovat do práce a z práce současně. S ním lze očekávat i posílení pěší či cyklistické dopravy ve městech.
3. Výuka on-line
Nehodí se vždy a všude, pro vyšší ročníky středních škol, studenty vysokých škol, ale i pro podnikové vzdělávání dospělých má však řadu předností. Nejen proto, že je časově pružnější (a pro podniky i levnější), ale především z toho důvodu, že opouští způsob výkladu, který u nás zakotvil na konci 19. století, a od té doby se příliš nezměnil.
Efektivní je především tehdy, když je interaktivní či má formu e-learningu se zakomponovanými otázkami a odpověďmi. A rovněž tehdy, jestliže bezprostředně souvisí s výukou klasickou. V tomto případě může totiž zásadně zvýšit její efektivitu.
Prezenční výuka je nesporně, i u starších studentů, důležitá, především však jako nástroj diskuse a ověřování toho, zda studenti či zaměstnanci příslušné informace správně pochopili. Její efektivita tak souvisí do značné míry s tím, zda se s těmito základními fakty či informacemi měli možnost či povinnost seznámit předem, nejčastěji formou on-line. V opačném případě, tedy slyší-li studenti dané informace poprvé až ve škole, je totiž prezenční výuka do značné míry jen ztrátou času, a v této formě tak byla ve světě již z velké části opuštěna.
Podobně jako v případě práce z domova, kladoucí nové nároky na manažery, závisí i toto řešení na schopnostech učitelů připravit na jednotlivé hodiny či přednášky předem určité podklady. Ani pro ně by však jasné písemné vyjadřování či zadání úkolů nemělo být nepřekonatelné.
4. Nákupy na internetu
Koronavirová krize mění i formy prodeje. I zde se totiž ukazuje, že jeho zásilková forma může být nejen méně nákladná, ale i příjemnější či dokonce komfortnější, než prodej v rámci kamenných obchodů a center. A to především tehdy, až rostoucí konkurence e-shopů vytlačí z trhu ty neseriózní.
Pochopili to i výrobci některých „prémiových“ značek. Ti se totiž dříve jiné, než klasické formě prodeje ze svých „značkových prodejen“ bránili, z části ze snobismu, částečně proto, že se obávali konfrontace své produkce s konkurencí. Čas však oponou trhl, jejich marketingové koncepce vzaly za své a dnes své zboží bez problémů prodávají prostřednictvím e-shopů.
5. Léčba na dálku
Jednou z nejvýznamnějších hodnotových změn, kterou koronakrize přinesla, je vzestup významu přikládanému zdraví. Provází ji i rostoucí pochopení, že naše zdraví je především naší vlastní odpovědností a že jeho předpokladem je mnohdy především zůstávat fyzicky i mentálně fit.
Řada lidí v této situaci pochopila i to, že snaha uchovat si zdraví, a navštěvovat příliš často lékaře, mohou být dvě různé věci. Někteří reagovali dokonce přemrštěně, a začali se téměř každé návštěvy lékaře obávat.
Zdravotnická zařízení jsou však přirozeně ohniskem nákazy, a to jakékoli, a navštěvovat je příliš, nemusí být nezdravější. Nechci tím pochopitelně tvrdit, že by se lidé měli operovat podomácku, může-li však náš problém vyřešit posouzení našich symptomů pomocí odborné literatury, ať již na internetu či jinde, a následná telefonní či internetová komunikace s lékařem, může být riziko nákazy nižší. V Česku, o němž je známé, že návštěvami u lékaře i počty dnů pracovní neschopnosti v mezinárodním měřítku vynikáme, to platí o to více.
Navíc má toto řešení i další výhodu: nutí porozumět dějům, jež se v našem těle odehrávají, a odrazuje tak od aktivit či konzumací, které se zdravím nejsou příliš slučitelné. Výhodou může být i možnost konzultovat své potíže s více odborníky.
6. Domácí stravování
Nižší koupěschopnost, více volného času, ale i vyšší pozornost zdravé stravě a jejím komponentám, které koronakrize přináší, snižují poptávku po restauračním stravování. I tato okolnost, jež vrací lidstvo do minula, však může mít své přednosti. Především tam, kde domácí stravování je či může být kvalitnější nebo zdravější.
O restauračním stravování to bohužel vždy říci nelze. V důsledku vyššího obsahu soli, tuku, koření či dalších ne zrovna příznivých ingrediencí o něm mnohdy platí spíše opak. Vyšší konkurence mezi domácím a restauračním stravováním může však kvalitu restaurační stravy zvýšit.
7. Zvýšená osobní soběstačnost
Souvisí s řadou okolností uvedených výše: poklesem příjmů, jenž se možná po nějakou dobu udrží, ale i zvýšením práce z domova, vyšším rozsahem vlastního vzdělávání, péčí o vlastní zdraví či domácím stravováním.
Projevem může být rostoucí vlastní zásobování některými potravinami, především ovocem a zeleninou, ale i vlastní energií. Očekávat lze i částečné vzkříšení hnutí „do-it-yourself“, tedy udělej si sám, jež již v minulosti zasáhlo svět, a to v 50. a 60. letech minulého století. Rozmach energetické soběstačnosti, především formou solárních panelů, by přitom možná mohl odstranit nutnost výstavby nových, drahých a velmi pravděpodobně i ekonomicky neefektivních nukleárních bloků.
Decentralizace práce, nákupy přes internet, ale i zvýšená poptávka po levnějším bydlení mohou postupně vést i k vyšší decentralizaci osídlení. Prakticky to může znamenat pokles poptávky po bydlení v centrech měst, návrat části obyvatel do menších obcí nebo výstavbu nového typu satelitů, které se stanou satelitní formou zástavby k satelitům současným, jak je to běžné v některých zemích již dnes.
Mimo jiné to bude velmi pravděpodobně znamenat i změnu v povaze našich vztahů: zatímco intenzita vztahů s našimi nejbližšími vzroste, vztahy se vzdálenějšími osobami se stanou méně intenzívní.
