Od začátku června povodně zasáhly více než 38 milionů lidí, což je více než celá populace Kanady, informuje stanice CNN. Okolo 2,24 milionů obyvatel čínských provincií muselo opustit své domovy. Ministerstvo pro mimořádné události v pondělí oznámilo 141 mrtvých nebo nezvěstných lidí.
Úřady zaznamenaly zvýšení hladin 433 řek nad varovnou úroveň. U 33 řek se hladina zvedla na rekordní výši. Většina těchto řek se nachází v povodí nejdelší a nejvýznamnější čínské řeky Jang-c’-ťiang.
S povodněmi se potýká sedmadvacet z jednatřiceti čínských provincií. Nejhorší situace je v provinciích Chu-pej, Chu-nan a Ťiang-si. Posledně jmenovaná zavedla „válečná“ opatření pro zvládání situace.
Obyvatelé Wu-chanu v provincii Chu-pej si podle listu The Guardian stěžovali na úřady, že podcenily hrozbu rozbouřených řek. Obvinili též média, že o záplavách dostatečně neinformovaly. „Proč oficiální média nic neříkají o vážných povodních na jihu země?“ napsal například jeden uživatel na čínskou sociální síť Weibo.
Letní záplavy se v Číně objevují pravidelně kvůli sezónnímu dešti. Neobvyklý rozsah těch současných lze přičíst velkým srážkám. Jejich průměrná hodnota byla nejvyšší od roku 1961.
Ekonomické dopady
Existují obavy, že současné záplavy budou mít podobně katastrofický dopad jako ty z roku 1998, během nichž 15 milionů lidí přišlo o své domovy. Analytici podotýkají, že od té doby Čína masivně investovala do protipovodňových programů.
Záplavy přichází v ten nejhorší možný čas. Země se ještě nevzpamatovala ze zpomalení ekonomiky způsobené epidemií koronaviru. Ministerstvo pro mimořádné události odhaduje ekonomické škody způsobené rozbouřenou vodou na 60 miliard juanů (okolo 200 miliard korun).
Povodně vedly k zvýšení cen potravin o 11 % v porovnání s předchozím rokem. Podle analytiků z makléřské společnosti Nanhua Futures oslovených stanicí CNBC dopad záplav na růst cen potravin bude jen krátkodobý. Větší účinek budou mít záplavy na produkci vepřového masa.
Čína otevřela krizové rezervy. Chybí vepřové pro 130 milionů lidí |
Čína se v poslední době potýkala s africkým morem prasat, který způsobil masivní umírání a vybíjení vepřů. Nedostatek tohoto druhu masa Peking řešil dovozem ze zahraničí, což vedlo k celosvětovému nárůstu ceny.
Kvůli obavám z možného zavlečení koronaviru do Číny Peking pozastavil dodávky masa ze zahraniční. Čínské vedení znepokojily zprávy o ohniscích koronaviru na jatkách v Německu a dalších státech.
V červnu Čína zastavila import ze čtrnácti provozen na výrobu vepřového masa z USA, Brazílie, Nizozemska, Německa a Kanady. Dalších sedm výroben z Argentiny, Velké Británie a Itálie dobrovolně dodávky zastavily. V důsledku toho cena vepřového masa v Číně stoupla o téměř padesát procent.
Záplavy v jižní Asii
Záplavy sužují i státy v jižní Asii. Bangladéš, Bhútán, Indie, Myanmar a Nepál podobně jako Čína též čelí prudkým dešťům, zatímco se potýkají s koronavirovou krizí. Podle listu The New York Times záplavy v jižní Asii zasáhly více než čtyři miliony lidí.
Jen v Indii zvednuté hladiny řek vyhnaly z domovů přes milion lidí. Podle úřadů 85 lidí během záplav zemřelo.
Deště zasáhly i národní park Kaziranga, kde zahynulo nejméně 50 divokých zvířat. Rezervace zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO je domovem dvou třetin světové populace nosorožců indických a někteří z těchto velkých býložravců se kvůli počasí zatoulali i do vesnic, kde působí potíže již tak zaměstnaným záchranářům.
