Ve výbušných pamětech nazvaných The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Paměti z Bílého domu) Bolton ve zkratce popisuje, že Trump nemá kompetence pro výkon funkce amerického prezidenta.
Babiš na summitu pronesl nejnejapnější výrok, píše Trumpův exporadce |
S Trumpem strávil sedmnáct měsíců a za tu dobu údajně zažil „nespočet“ konverzací, které jasně ukazují, že se Trump řídil „vzorcem zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.
Při loňském jednání prezident údajně požádal vůdce Číny Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl obhájit vítězství v podzimních volbách. Naznačoval, že jeho preferencím v některých amerických státech by pomohlo, kdyby Čína začala nakupovat víc zemědělských produktů z USA.
S čínským prezidentem se také bavil o takzvaných převýchovných táborech pro Ujgury v Sin-ťiangu, načež Trump pronesl, že by se mělo se stavbou táborů pokračovat. „Měl za to, že je to zcela správný postup,“ píše Bolton.
Oblíbený diktátor Erdogan
Laskavost Trump naopak nabízel svému „oblíbenému diktátorovi“. Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi slíbil, že pomůže turecké státní bance Halkbank, která spolu s íránským obchodníkem Rezou Zarrabem a s Erdoganovým vědomím pomáhala Íránu obejít americké sankce.
Bývalý zástupce ředitele Halkbanku Hakan Atilla si už v USA odseděl trest za bankovní podvod a spiknutí a loni v červenci se vrátil do Turecka. Právě tuto kauzu Trump s Erdoganem řešil začátkem prosince 2018. „Erdogan mu dal dokumenty právníků zastupujících Halkbank, které Trump jen letmo proletěl, a pak prohlásil, že věří, že je banka naprosto nevinná,“ napsal Bolton.
„Trump pak Erdoganovi řekl, že se o to postará,“ dodal s tím, že se následně americký prezident jal vysvětlovat, že na soudech v New Yorku nemá své lidi, ale že bude po problému, až tyto „Obamovy lidi“ vymění. Turecký prezident měl mít na toho amerického obecně velký vliv.
Turecko obcházelo sankce vůči Íránu. Komplot v USA přiznal korunní svědek |
Třeba v otázce odchodu amerických vojáků ze Sýrie, kteří tak nechali své kurdské spojence v boji proti Islámskému státu na pospas tureckým milicím. Navzdory varováním francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Sám Bolton Erdogana podle serveru Ahval v knize přirovnává k italskému diktátorovi Benitu Mussolinimu.
„Erdoganův telefonát byl opravdu zážitek. Když jsem ho poslouchal, zněl jako Mussolini, když mluvil ze svého balkonu v Římě. Až na to, že Erdogan stejným tónem a hlasitostí hovořil po telefonu. Jako by nás poučoval a stál přitom na stole amerického prezidenta,“ vzpomíná Bolton.
Finsko není v Rusku?
Exporadce si také vzpomněl na několik kontroverzních prezidentových výroků. Invaze do Venezuely by prý očima Trumpa byla „hustá“ a novináři, kteří neuvedou svůj zdroj, by se zase měli popravovat. Kniha navíc popisuje „ohromující“ neznalosti amerického prezidenta v oblasti mezinárodních vztahů a geografických reálií.
Netušil třeba, že Velká Británie má jaderné zbraně. Přišlo se na to, když hovořil s tehdejší britskou premiérkou Theresou Mayovou a na světové nukleární mocnosti přišla řeč. „Ó, vy jste nukleární mocnost?“ řekl Trump tónem, který vedl Boltona k přesvědčení, „že to nemyslel jako vtip“.
„Není Finsko takovým ruským satelitem?“ zeptal se také Boltona, když se diskutovalo o místě setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Americká strana navrhovala finskou metropoli Helsinky, zatímco Rusové doporučovali Vídeň. Téhož dne se Trump údajně ptal svého personálního šéfa Johna Kellyho, zda je Finsko součástí Ruska.
A příliš pozornosti nevěnoval ani schůzkám se zástupci amerických tajných služeb. „Trump měl většinou jen dva zpravodajské brífinky týdně a na většině z nich mluvil víc než mluvčí (tajných služeb), často o záležitostech, které vůbec nesouvisely s probíraným tématem,“ píše Bolton.
Kimovi je Trump pro legraci
Zažil také epizodu z jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, při němž měl šéf americké diplomacie Mike Pompeo vzkázat Boltonovi, že Trump „plácá nesmysly“. V rozhovoru pro stanici ABC se někdejší poradce opřel také do věhlasných skvělých osobních vztahů mezi Trumpem a Kimem.
Vůdce KLDR prý musí mít ohromnou legraci z Trumpovy poznámky, že je jeho přítel. Na otázku, zda tomu prezident skutečně věří, Bolton v rozhovoru odpověděl, že ho nenapadá pro takové výroky jiné vysvětlení.
„Ty dopisy, které prezident ukazoval tisku – sice off record, ale byl jsem u toho – psal nějaký aparátčík z agitkové kanceláře Korejské strany práce. Ale prezident se na ně díval jako na důkaz hlubokého přátelství. A i kdyby měli hluboký osobní vztah, nic to nemění na faktu, že se Kim Čong-un svých jaderných zbraní nikdy nevzdá. A z pohledu národní bezpečnosti Spojených států je toto jediná věc, na které záleží,“ míní Bolton.
Vrací se také k ukrajinské kauze, kvůli které šéf Bílého domu na přelomu loňského a letošního roku čelil ústavní žalobě. Ukrajinskou vládu se údajně snažil přinutit, aby mu dodala kompromitující informace na jeho pravděpodobného volebního soupeře Joea Bidena. Podle Boltona to Trump spojoval s pozastavením schválené vojenské pomoci pro Kyjev.
Server Fortune pak uvádí, že Trumpa velmi zajímaly kryptoměny. Na ministra financí Stevena Mnuchina prý křičel, ať se raději věnuje bitcoinům a „nestrká nos do obchodních záležitostí“.
„Doufám, že si jej bude historie pamatovat jako jednomandátového prezidenta... S jedním funkčním obdobím se můžeme vypořádat. Dva mandáty, tam už bych měl větší starosti,“ řekl Bolton televizi ABC s tím, že se bojí, že ve druhém volebním období už by Trump ztratil zábrany.
Zoufalý však exporadce nebyl jen z prezidenta. Frustroval ho chaos a nepotismus v Bílém domě, kde velkou moc dostali Trumpova dcera Ivanka a její muž Jared Kushner. Ten z Boltonova pohledu do vlády přinesl byznysový přístup k práci, snažil se zkrouhnout tradiční byrokracii a náležitosti, čímž často „šlapal na nohy“ ostatním. Mezi jinými i Boltonovi, píše Newsweek.
Ostatně k Trumpově dceři Ivance se váže ještě jeden příběh. V době, kdy byl na ambasádě v Turecku zavražděn saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží a podezření padlo na korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána, vydal Trump prohlášení.
V tom saúdského spojence obhajoval. Říkal, že „svět je nebezpečné místo“, že Chášukdží byl pro Saúdy státním nepřítelem a že by smrt jednoho novináře neměla ohrozit vzájemné obchody obou zemí. List The Washington Post píše, že jeho nečekaná aktivita měla jiný cíl než podpořit prince přezdívaného MBS.
Prezident chtěl jen odklonit pozornost médií od informace, že Ivanka Trumpová používala soukromý e-mail k vyřizování vládní agendy. Což je totéž, za co v předvolební kampani Trump soustavně kritizoval svou soupeřku Hillary Clintovonou.
Reakce ze světa: Zkreslená fakta a popírání
Trump na Boltonovu kritiku reagoval podobně jako na další obdobné případy. Svého bývalého bezpečnostního poradce označil za lháře a „magora“. Připojili se k němu i další republikánští politici, kteří Boltona vykreslují jako zrádce či zhrzeného zaprodance, jenž se Trumpovi mstí za propuštění z funkce.
Proti knize už se ohrazují i někteří další státníci ze světa. Z Jižní Koreje například zaznívá, že kniha zkresluje fakta a že „porušuje základní diplomatické principy“ a mohla by vážně ohrozit zájem všech stran o budoucí jednání. Japonský ministr obrany zase popřel informaci, že Spojené státy požádaly Japonce o další peníze za tamní pobyt amerických vojáků.
Český premiér Andrej Babiš pak k tvrzení, že na summitu NATO měl ze všech státníků nejnejapnější příspěvek k růstu výdajů na obranu, prohlásil, že je výrok vytržený z kontextu. „Teď už docela chápu, proč prezident Trump pana Boltona vyhodil ze svého týmu poradců, když nebyl schopen pochopit tak jednoduchou věc,“ uvedl Babiš.
