V Česku i okolních zemích pořádá hokejové kempy pro děti. Navazuje při nich na nadčasové myšlenky slavného otce, který jako trenérská kapacita dlouhé roky marně upozorňoval na úpadek českého hokeje. Potvrzuje ho i uniklá nahrávka, která rozvířila diskusi o výchově mladých sportovců.
„Otevřelo to polemiku, která mě ale zklamala,“ říká Bukač mladší. „Vznikly dva tábory a nic mezi tím.“
Jak to?
V tom prvním jsou většinou nespokojení rodiče postrádající řád, který tu v minulosti byl. Lidé, kteří se zastávají pojetí celého výstupu, vidí v trenérovi někoho, kdo ho dokáže nastolit. Pravda je, že nám všeobecně ve výchově mládeže chybí důslednost nebo pracovitost, což je v západním světě naprosto samozřejmé. Sám u dětí z Rakouska, Německa, ale i z Ameriky vidím, že jsou pracovitější a respektují určité principy.
„Všeobecně nám ve výchově mládeže chybí důslednost nebo pracovitost, což je v západním světě naprosto samozřejmé.“
Co druhý tábor, který je dle ohlasů a reakcí méně početný?
Tomu se nelíbí zesměšňování a vulgarismus. Souvisí s hulvátstvím, které tu už v dobách minulých také bylo a dnes je podle mě ještě rozšířenější.
V současnosti to nevypadá ani jako správná cesta, souhlasíte?
Pokud chcete poučit mladého hráče, jak se správně stravovat a co dělat, aby se z něj stal profesionální sportovec, dá se to říct úplně jinak. S Martinem Stloukalem se znám delší dobu, ale zklamala mě míra jeho odbornosti. Je to člověk, který trénoval na vysoké úrovni, ale jeho jazyk nemůže být takový, jako předvedl. Tím si respekt u mladých hráčů nezíská.
Ukázku svérázného trenérského monologu si poslechněte zde:
Není ale větší pochybení u rodičů, že patnáctiletým potomkům musí vštěpovat disciplínu a zodpovědnost až hokejový trenér?
Je to jedna z věcí, na kterou stále poukazuju. Nemáme tu špatné trenéry, kteří dělají špatná cvičení. Máme zásadní problém v prostředí, které nás stimuluje a určuje náš vývoj. Je daleko důležitější než to, co zdědíme po rodičích. Prostředí v hokeji tvoří rodiče, trenéři, funkcionáři. Zarážející také je, když se čeští hráči dostanou do zahraničí, do Finska nebo Švédska a chovají se úplně jinak. Úplně stejné to je s trenéry. Znám spoustu kolegů, kteří vědí, že když se budou vyjadřovat třeba v Rakousku jako na současné nahrávce, tak tam skončí.
Hokejový trenér Martin Stloukal (vpravo) a jeho kolega Karel Soudek.
Proč se doma chovají jinak?
Souvisí to s naší celospolečenskou situací. Politici udělají nějaký průšvih, jenže dál zůstávají ve svých funkcích. Prostředí nezměníme, pokud se sami nezačneme chovat kultivovaněji, což v hokeji obnáší výchovu, vystupování nebo vzdělávání. Jenže ani tam prostředí nemůže být rovně nastavené třeba už jen proto, že každý bývalý hráč si syna raději trénuje sám, aby si na něj dal pozor a nikdo jiný ho neovlivňoval.
Máte tip, jak přispět ke kultivaci atmosféry v českém hokeji?
Do naší hokejové školy chodí děti, protože se k nim chováme empaticky, slušně, ale zároveň jsme na ně i na jejich rodiče přísní. Kdybyste neměli řád, v Rakousku nebo Německu za vámi dítě nepřivedou.
Zůstala po něm hala, juniorský titul i spálené mosty. Kdo je trenér Stloukal |
Stloukalovi jeho zaměstnavatel jen vyhuboval za jeho slovník. Neměl přijít razantnější trest, že tenhle přístup není vhodný?
Je to záležitost klubu a jeho názor na věc. V řadě dalších je navíc prostředí plus minus stejné. Zrovna jsem mluvil s agentem jednoho z nejtalentovanějších hráčů, který už v šestnácti hraje za áčko v extralize. A jednají s ním stylem: Buď podepíšeš smlouvu na šest let, anebo tady nebudeš hrát vůbec. Přitom ten kluk má na to, aby za tři roky byl v NHL. Norma společnosti musí být jiná. Také nám chybí férovost. Dám příklad.
Povídejte.
Kdyby se daly ve sportu zaregistrovat sponzorské dary, víte, že Karlíčkův táta poslal dvacet tisíc jednomu hokejovému klubu. Dělá se to a něco se za to očekává. Pokud budeme neustále pokřivovat prostředí a nebudeme transparentní, můžeme mít akademií, kolik chceme. Tohle musíme vyžadovat, a ne hulvátství a zesměšňování. Tím jsme se odborností vrátili o čtyřicet let zpátky.
Jak to myslíte?
Pořád jsme v době „drž hubu a krok“, anebo dáváme úplnou volnost. Problém je, že po některých dětech chceme přístup drž hubu a krok, ale někteří synové sponzorů a bývalých hokejistů jsou privilegovaní. Dítě není hloupé a už v šesti letech pochopí, zda se někdo chová férově, anebo je někdo upřednostňován.
Trochu jsme opustili povídání o aktuální kauze.
Ano, kvůli tomu všemu bych ale nechtěl říkat, zda se má Martin trestat. Jen mě zarazilo, když tvrdí, že by nic neměnil. Trenér pohybující se v těchto sférách by si měl sám uvědomit, že některé nadsázky tam prostě nepatří.
Jak jednat s hokejovými puberťáky? Experti: Přísnost ano, ale bez vulgarit |
Kolik je v českém hokeji trenérů podobného ražení?
Hodně. Na můj vkus až moc. Na rovinu ale říkám, že každému hokejovému trenérovi už uletělo sprosté slovo nebo hráče seřval. To k tomu patří. Jsme ale v době, kdy si i hráči NHL stěžují, že do nich před deseti lety někdo šťouchl. Hokej je chlapské prostředí, které má svá specifika.
Kde leží hranice únosnosti?
Možná by se i novináři měli zamyslet a postupně by měli nastavovat normy. Pro mě je takový trenér dorostu z výchovného hlediska naprosto nepřijatelný. Určití lidé a autority se k tomu musí vyjádřit. Jestli se to bude i dál řešit tímhle stylem, nemá tenhle případ žádný smysl do budoucna.
Hokejový trenér Martin Stloukal.
Debatu to vyvolalo.
Vadí mi, že něco řekne předseda Techniky, něco řekne odborník, ale jestli se chceme dostat na úroveň Švédska, Finska nebo Kanady, musíme se k tomu postavit úplně jinak. Vezměte si, že v NHL vyhodí nebo pranýřují trenéra za to, že před deseti lety něco řekl nebo někoho praštil do zad. Společnost to odsoudí a i na nejvyšší úrovni jde trenér od válu. Tady se bavíme o výchově dětí a ještě tenhle přístup sklízí potlesk. To je bohužel špatně.
Myslíte, že ještě přijde ostřejší vyjádření?
Čekal bych ho od lidí, kteří mají ve svazu na starosti výchovu trenérů a mládeže, že věc zanalyzují a klidně jen slušně poví: Takhle teda ne. Víme, že nám chybí disciplína, a je špatně, když se maminky ptají, kdy je trénink. V jednom malém klubu jsem chtěl pomoct a rodiče mi psali, jak by se měla naplánovat letní příprava. Přijde mi to až nereálné, ale neznamená to, že se z trenéra stane hulvát, který bude kohokoliv zesměšňovat. Teď si navíc uvědomte ještě jednu věc.
Trenér, který ostře seřval mladé hokejisty: Kluci za mnou jdou a dřou |
Jakou?
Že tihle trenéři vlastní nejvyšší licence, chodí na různá školení, studují poznatky o dětech a mládeži, ale před mladými lidmi začnou házet výrazy o smradlavých cikánech. To by se trošku měli zamyslet i jejich školitelé. Samozřejmě chápu, že nemůžete být zodpovědní za všechny lidi, které školíte. Jasné stanovisko mi ale chybí i od ČOV, České unie sportu nebo dalších organizací, co se zabývají výchovou. Ale nikdo to neudělal.
Jak by zareagoval váš otec?
Otec byl vzdělaný člověk a strašně mu vadilo, kam se náš hokej dostal. Zlomil nad ním hůl a nechtěl se v něm dál angažovat, když mu to nedávalo smysl. Nechci ale mluvit za něj, i když vím, jak by přemýšlel.
Sprosté slovo od něj hokejisté téměř nezaslechli, že?
Když se zeptáte hráčů, které trénoval, odpoví vám, že byl hodně tvrdý trenér. Možná i despota, ale takhle se nikdy nechoval.
