„V děsivé eskalaci porušování lidských práv policií na chorvatské hranici s Bosnou byla skupina migrantů a žadatelů o azyl svázána, surově zbita a mučena příslušníky, kteří se vysmívali jejich zraněním a rozmazávali jim jídlo po zakrvácených hlavách, aby je ponížili,“ sdělila v prohlášení organizace.
Uvedla, že její spolupracovníci hovořili se šesti muži ze šestnáctičlenné skupiny pákistánských a afghánských migrantů, které chorvatská policie odhalila 26. a 27. května poblíž Plitvických jezer při nelegálním přechodu bosensko-chorvatské hranice. Jejich cílem bylo dostat se do západní Evropy.
Na incidentu se podle AI podílelo osm až deset maskovaných policistů, pravděpodobně příslušníků chorvatské Speciální policie. Před migranty stříleli do vzduchu, kopali a mlátili je kovovými tyčemi. „Pak rozmazali kečup, majonézu a cukr, který našli v batozích, po zakrvácených hlavách, vlasech a kalhotách migrantů,“ dodala AI.
Chorvatská policie nás mlátí a okrádá, tvrdí migranti. Potvrzuje to i Češka |
Lidskoprávní organizace viní EU, že nad násilím páchaným chorvatskými policisty přivírá oči a že ho tím nepřímo podporuje. Evropská komise by nejnovější případ na chorvatsko-bosenské hranici měla vyšetřit, uvedl zástupce ředitele AI pro Evropu Massimo Moratti.
„Odmítáme pomyšlení, že by chorvatský policista udělal něco takového a že by k tomu měl motiv,“ citovala televize N1 z prohlášení chorvatského ministerstva vnitra ve čtvrtek večer. Podle ministerstva je už „ustálenou praxí“, že je za zranění migrantů „bez důkazů“ viněna chorvatská policie. Policisté se podle ministerstva při ostraze hranic naopak zasloužili o záchranu mnoha životů migrantů.
Za postup svých pohraničníků na hranicích s Bosnou čelí Záhřeb dlouhodobé kritice nevládních organizací, ale i poslanců Evropského parlamentu. V květnu popsal britský deník The Guardian případ, kdy policisté migranty zbili a nastříkali jim sprejem na čelo kříže. I tato obvinění chorvatská policie odmítla.
Slovinsko na hranice posílá další policisty. Po krizi čeká návrat migrantů |
Chorvatsko i Bosna leží na takzvané balkánské trase, kterou se každoročně snaží dostat do EU tisíce migrantů. Záhřeb usiluje o přijetí do schengenské zóny volného cestování, což vyžaduje, aby země splňovala unijní normy pro pohraniční kontroly a lidská práva.
Musí ale také prokázat, že zvládne efektivně střežit vnější hranice EU, uvedla agentura Reuters. Bosna obviňuje Chorvaty, že vracejí zpět migranty i v případě, že je dopadnou v hloubi svého území.
26. května 2020 |
