Předpokládám, že jste rozhodnutí vlády zavést čtyřtisícové vouchery určené na dovolenou v lázních přivítali.
Ano, jsme rádi, že se to tímhle směrem vyvinulo. Myslíme si, že zásadní zvrat přišel v okamžiku, kdy jsme začali vysvětlovat, proč je zahraniční klientela tak důležitá pro lázeňství v karlovarském regionu. Je tam obrovská koncentrace lůžek a zároveň velké zacílení na cizince. Devadesát procent cizinců, kteří jedou do českých lázní, skončí právě tam. Hrozí zde proto opravdu obrovská nezaměstnanost.
Ale hranice se postupně otevírají.
I když se otevřou hranice úplně, stále bude v regionu obava, že tito hosté stejně nepřijedou. Prolomit ten strach a podpořit Čechy, aby do lázní jezdili, je důležité. Je nám jasné, že vedle lázní určitě existují i další oblasti, které podporu budou potřebovat také. Nejsme rádi, že už se návrh dostal do médií, protože konkrétní parametry pomoci prakticky vůbec nejsou známé. Ministerstvo pro místní rozvoj je v tomto směru úplně na začátku a může se paradoxně stát, že se objednávání pobytů teď přibrzdí, protože lidé budou čekat, než se situace zcela vyjasní.
Jak byste si představovali, že by měly poukázky fungovat?
Nejjednodušší by pro nás bylo, kdyby si zákazník v ruce přinesl něco jako státní voucher, tedy jakési speciální platidlo, které bychom si jednoduše vyúčtovali vůči státu. Neriskovali bychom tím, že už byla sleva někde čerpána. Musí se hlavně najít nějaký systém, který bude jednoduchý. Detaily však zatím neznáme.
Jak vám vouchery pomohou?
Pozitivní efekt vnímám ve dvou rovinách. Určitě nám to pomůže ekonomicky a je to bezesporu lepší, než dávat peníze ze státní pokladny třeba na lůžko, nebo na zaměstnance. Tohle je motivační cesta, která vrátí peníze na daních zpátky do rozpočtu. Ještě větší význam však vidím v tom, že by to lázním mohlo pomoci oslovit českou klientelu. Česká klientela nás sice z dlouhodobého hlediska nezachrání, ale může nám to do budoucna výrazně pomoci, abychom byli na cizincích méně závislí.
Kdy je vlastně hlavní sezóna lázeňství?
Záleží na typu pobytu, ale z hlediska cizinců jsou hlavními sezónami jaro a podzim. O jaro už jsme přišli, ale o podzim určitě také přijdeme, protože ruští a arabští hosté, kteří tvoří významnou část zahraniční klientely, se k nám mohou dostat pouze letecky. A to bude zřejmě problém. Co se týče Německa, tam bude hlavní potíž, že jde o ještě starší návštěvníky, než jsou ti čeští. Nejspíš se u nich projeví citelná obava cestovat. Navíc poukaz, o kterém mluví vláda, je určen tuzemcům. A Německo připravuje pro své občany něco podobného. Snaha udržet turisty doma bude podle všeho obecně veliká. Bojíme se i výpadku z řad českých pojištěnců. Aby svůj nárok na lázně odbydleli do konce léta, tak by o ně museli požádat už v jarních měsících, a to se kvůli omezením dělo minimálně.
Ptám se na sezónu, protože lidé mají často už dovolené naplánované. Přišla tedy pomoc vlády včas?
Myslíme si, že to ve výsledku pomůže. A to hlavně proto, že tuzemci zatím do lázní nejezdili úplně na dovolenou, ale spíše na wellness a rekondice, tedy pobyty spojené se zdravím. Aby objevovali vyloženě lázeňská místa, jako třeba Karlovy Vary, pro to existovala spousta bariér. Myslíme si, že tohle by mohlo být takové nakopnutí, které pomůže stávající situaci prolomit. Naučit Čechy, že lázně nejsou jen místo pro nemocné, ale že má smysl vyrazit tam třeba na dovolenou. To se nám zatím dařilo jen velmi pomalu. Věříme, že by nám tato pomoc mohla umožnit, abychom udělali mílový krok v době, kdy to nejvíc potřebujeme. Doufáme, že by to mohlo naučit Čechy jezdit do lázeňských lokalit i v dalších letech, a že by si mohli zvyknout k běžné aktivní dovolené připojovat i zdravotní bonus z lázeňského pobytu.
Mluvíte o bariérách. Proč Češi podle vás nejezdí do lázní více?
Je tam několik fenoménů. Řekl bych, že jsme trochu méně zralá společnost v uvědomění si hodnoty vlastního zdraví. O tom koneckonců svědčí i různé programy německých zdravotních pojišťoven, kde je běžné, že když absolvujete pravidelné zdravotní prohlídky, tak jste za to odměňováni. U nás zatím nic takového pořádně nefunguje. Čech má pořád pocit, že zdraví je něco, co by mu měl zajistit stát. A že by úplně sám při plánování dovolené uvažoval třeba i nad ozdravnými pobyty, to moc běžné není. Mezi lidmi také stále panuje přesvědčení, že v lázních jsou jen nemocní. A pak jsou lokality, kde je překážkou velká koncentrace cizinců, to je pro Čechy často kulturně problematické.
Řekl bych, že pro Čechy mohou být problémem i vysoké ceny, které jsou s přítomností zahraniční klientely spojeny. Půjdou teď dolů?
Nemyslím si, že ceny jsou obecně vysoko. Samozřejmě záleží na tom, co s čím porovnáváte. Třeba v Karlových Varech jsou ceny vyšší, protože je tam také vysoká koncentrace zařízení s vyšším počtem hvězd. Když to však srovnáte s jinými zařízeními v Praze se stejnou úrovní, tak cena vysoká není. Vzniklo to samozřejmě kvůli poptávce. Cena často může vypadat jako vysoká, protože ji lidé srovnávají s pobytem u moře, kde však platí jenom ubytování a polopenzi. Pokud se pak podíváte na standardní nabídku v lázeňských zařízeních, které mají třeba plnou penzi a tři procedury denně, tak to samozřejmě vypadá, že cena je vyšší. Když to však oddělíte, tak zjistíte, že srovnatelný produkt, tedy ubytování se snídaní, je vlastně levné.
Takže zlevňovat se nebude?
Ne úplně. K relativnímu poklesu cen skutečně dochází, ale funguje to trochu jinak. Lázně kvůli výpadku připravují úplně nové typy programů na letní dovolenou, které budou víc dovolenkové, než zdravotní pobyty a myslím si, že většina lázní se snaží nabídnout své zázemí, aby se staly východiskem pro objevování okolní přírody. Jsou rozmístěny po celé republice, často nedaleko hor, takže jsou vhodným základním táborem i pro další volnočasové aktivity. Podle průzkumu většina Čechů říká, že chce zůstat doma a objevit Česko, navštívit místa, kde ještě nebyli. Řada z nich navíc čas ráda tráví aktivně. Peníze lidé použili třeba na nákup kola místo na cestu k moři. Takže my teď pracujeme na produktech, které by typově měly být dovolenou v lázních pro rodiny, která je spojena s aktivním objevováním okolí, většinou v délce jednoho týdne. Jde v podstatě o úplně jiný program, než za kterým k nám jezdili lidé ze zahraničí.
Co jiného tedy Čechy v lázních čeká?
Mohou se připravit na to, že zažijí dovolenou, na kterou byli dosud zvyklí, ale doplněnou o služby, které lázně nabízejí. To znamená větší na koncentraci kulturního života a nabídku léčebných kapacit ve formě wellnessového využití. Od bazénů přes procedury, a tak podobně.
Takže jdete cestou časově méně náročných kůr ve prospěch aktivněji stráveného volného času.
Ano. Zdravý člověk, který by do lázní normálně nejel, je teď třeba může využít k preventivní lékařské kontrole, nebo může zdravotní aspekty úplně vynechat. Prostě jen do lázní vezme rodinu, přes den budou jezdit na kolech, večer si mohou sednout do dobré restaurace a využívat wellenssové zázemí. Věříme, že když teď bude k dispozici vládní podpora, více lidí si řekne: „Jistě, proč bych to vlastně nezkusil.“ Třeba se jim to zalíbí a příští rok přijedou znovu, nebo lázně doporučí lidem ve svém okolí.
Máte odhad kolik lidí by mohly vouchery přitáhnout?
Podle peněz, které jsou na vouchery vyhrazené, nám vyšlo, že by to mohlo přilákat až tři sta tisíc lidí. To je až neuvěřitelně vysoké číslo. Myslím, že to by bylo i nad hranicí našich kapacit. Třeba hostů, kterým lázně platí pojišťovna, přijede ročně 130 tisíc. Teď je otázka, jestli vouchery skutečně půjdou jenom do lázní, to znamená do zařízení, která musejí zaměstnávat zdravotníky a splňovat i další kritéria, nebo jestli je bude možné použít i na hotel v lázeňském místě. To zatím nevíme. Náš odhad je o něco střízlivější – myslíme si, že by to mohlo přilákat něco mezi sto padesáti až dvěma sty tisíci návštěvníků.
Jde o poměrně vysoké číslo, mělo by to bez problémů doplnit výpadek zahraničních hostů.
Ne tak úplně. Určitě to pomůže, ale cizinci zároveň v lázních tráví mnohem více času. Přijíždějí se totiž léčit, nikoliv pouze rekreovat. Většina léčebných kůr, které mají znatelný pozitivní efekt na zdraví, trvá čtrnáct dní. Hosté ze vzdálenějších oblastí přijíždějí hlavně na dlouhodobé léčené pobyty. Třeba hosté z arabských zemí u nás běžně zůstávají čtyři týdny i dva měsíce. Česká klientela zatím jezdí spíše na kratší pobyty. Průměrná doba strávená v lázních je u českých samoplátců, tedy těch, kterým pobyt nehradí pojišťovna, zhruba šest dnů. Obecně tedy sice do českých lázní jezdí českých klientů nejvíce, ale tráví v nich kratší dobu.
Proč je vlastně lázeňství sektor, kterému byla pomoc přiznána jako prvnímu?
Já vlastně nevím, proč se nám podařilo některá další odvětví předběhnout. Vysvětluji si to tím, že jsme byli skutečně velmi zasažení, protože jsme byli jediný zdravotnický obor, jehož provoz byl úplně zastaven. Stát řekl: Do lázní se nesmí. Sice jsme nebyli zavření, ale nemohli jsme přijímat nové klienty, což znamenalo, že se lázně postupně úplně vylidnily. My provozujeme následnou rehabilitaci, to je standardní součást zdravotní péče. Jiná rehabilitační centra, která nepoužívají léčivý zdroj, mohla normálně fungovat. Pak se ukázalo, že hlavním důvodem byla snaha státu pošetřit si lázně jako případné rezervní nemocnice pro pacienty nakažené nemocí covid-19. To je v krizovém scénáři pochopitelné. Jenže když necháte vojáka v základním táboře, kde čeká na nasazení, tak mu stejně musíte platit žold, aby měl co jíst. A to v našem případě stát neudělal.
Připravuje se však kompenzační vyhláška, která by měla výpadky v rozpočtech zdravotnických zařízení kompenzovat.
To ano, jenže před měsícem nám navíc došlo, že se moc nemluví o tom, co se bude dít v karlovarském regionu. Bylo jasné, že zde bude nutné přijmout specifická ekonomická opatření, protože náš obor nepřímo zaměstnává asi 25 procent lidí v této lokalitě. To znamená, že nezaměstnanost by tu mohla vyskočit řádově přes deset, možná i ke dvaceti procentům. Vláda došla k závěru, že cestou by mohlo být právě namotivování Čechů, aby do regionu přijeli na dovolenou. Z toho také zřejmě vzešla myšlenka nedávat vouchery plošně, ale zacílit je tak, aby pomohly v regionech, kde jsou nejvíce potřeba. Takže my jsme sice první, ale myslím si, že nebudeme poslední.
V lázních teď nebude zahraniční klientela, nebude kvůli tomu upadat kvalita služeb?
To je spíš otázka na každého jednotlivého provozovatele. Obecně si to nemyslím. Na cizince bude letos málokdo spoléhat. Myslím si, že provozovatelé se budou spíše snažit získat si českou klientelu, aby se vracela i v dalších letech. Naopak si myslím, že provoz byl zatím postaven dost konzervativně, protože byl hodně zaměřen na starší hosty. Takže i to jak jsme dělali gastronomii, bylo často trochu zvykové právo. Teď si uvědomujeme, že budeme muset zaujmout Čechy, kteří běžně jezdí do ciziny a jsou zvyklí na určitý standard. Vnímáme to jako příležitost, jak můžeme naše služby zase posunout vpřed. Lázně se budou snažit české hosty si nejen získat, ale i udržet. Myslím si, že tady platí stejné pravidlo jako ve fotbale. Říká se, že na domácím hřišti máte být král.
