„Novela zákona byla schválená tak, že obce a města zaplatí čtvrtinu kompenzací pro OSVČ, v přepočtu na obyvatele je to asi tisícikoruna,“ uvedl Pavel Hruška, pracovník Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.
A protože má kraj přes 580 tisíc obyvatel, celková částka, o kterou obce přijdou, vychází na více než 580 milionů korun.
Velká města podle Hrušky výpadek příjmů unesou, ale obce do 500 obyvatel to budou mít těžké. „Hlavně pokud mají naplánované nějaké dotační investiční projekty a mají je dofinancovat z vlastních zdrojů,“ sdělil Hruška s tím, že na výpadek peněz mohou paradoxně nejvíce doplatit obce, které jsou aktivní a investují.
„Odstartoval jsem rekonstrukci rybníku na návsi, z obecní kasy budeme muset doplatit 30 procent, což je 700 tisíc korun, zbytek jde z dotací,“ představil starosta Němčovic na Rokycansku a předseda Sdružení místních samospráv v Plzeňském kraji Karel Ferschmann jeden z několika rozjetých projektů, na které si obec zřejmě bude muset vzít úvěr.
Obce přišly o 11,2 miliardy korun
Ferschmann prý od počátku epidemie věděl, že účet za virus zaplatí všichni občané. „Ale nejhorší varianta je, že se finance vezmou obcím,“ poznamenal Ferschmann.
Sáhnout do peněz obcí odmítá také starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek. „Ministryně financí Alena Schillerová nás nejdříve vyzývá dopisem, abychom investovali a pomohli rozhýbat ekonomiku a pak v rámci rozpočtového určení daní už nedostaneme takové výnosy jako v minulých letech,“ posteskl si.
Podle Hrušky měl stát jedinou možnost, jak kompenzace OSVČ rychle vyplatit a tím bylo sáhnutí do kapitoly rozpočtové určení daní. „Jinou formou by to stát OSVČ dát nemohl, teď se hledá cesta, jak peníze obcím vrátit,“ sdělil Hruška.
Ferschmann je ale skeptický k tomu, že by stát kompenzoval obcím všechny odebrané finance. Podle informací Svazu měst a obcí ČR se v zemi jedná o 11,2 miliardy korun, o které obce přišly.
Někteří krajští politici razí heslo, že se musí šetřit
Podle Hrušky budou zástupci obcí v Plzeňském kraji v příštích dnech diskutovat, jaký model vrácení peněz by byl nejvhodnější. Hruška si myslí, že asi vyhraje varianta, kdy senát navrhne přijetí speciálního zákona, který určí, jakým způsobem dostanou města a obce peníze zpátky. „Obce pak mohou dostat peníze z kapitoly DPH nebo spotřební daň,“ vysvětlil Hruška.
Jednou z cest, jak obcím odebrané příjmy kompenzovat, je podle Kláska urychlený převod pozemků či budov z majetku státu na obce, které o ně desetiletí marně žádají.
„Vyřešily by se tím letité majetkové nejasnosti. U nás se jedná o obecní veřejné plochy, místní komunikace, o které se stejně obec stará, ale nemůže je opravit. Odkupovat tyto pozemky od státu za tržní ceny není ve veřejném zájmu,“ sdělil Klásek, který jako starosta o převod mnoha ploch či cest usiluje více než 15 let.
„Mnoho pozemků by se mohlo také převést na obce ze státního podniku Správa železniční a dopravní cesty, obce v kraji usilují třeba o převedení bytovek,“ uvedl Hruška, který potvrdil, že převádění majetku na obce dlouhá léta drhne. „Teď je ta pravá doba, kdy by se to mohlo uskutečnit,“ dodal.
I proto, že stát ochudil obce o peníze, získává na důležitosti dnešní jednání zastupitelstva Plzeňského kraje. Někteří krajští politici totiž razí heslo, že je třeba co nejvíce šetřit. Podle Ferschmanna tedy hrozí, že se neodhlasují některé dotace pro malé obce.
Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a Sdružení místních samospráv proto podle Ferschmanna učinilo dohodu, že budou společně přesvědčovat kraj, aby se dotace určené hlavně pro malé obce odhlasovaly. Jedná se o dotace z programu obnovy venkova či z programu zaměřeného na havarijní stavy v obcích. „Jestli se tyto dotace zastaví, některé malé obce nebudou mít žádnou jinou možnost, jak třeba opravit místní komunikaci,“ popsal Ferschmann.
