Oheň v takovém případě dokáže přečkat zimu, aniž by zhasl – a když roztaje sníh, znovu se může rozhořet nad zemí, upozornili vědci.
Takové požáry se označují jako „zombie požáry“ a odborníci už s nimi mají své zkušenosti například z ruské tajgy, kde oheň přezimuje v rašeliništích, aby s přicházejícím létem opět zachvátil nadzemní vegetaci.
V Arktidě ovšem ještě nebyla existence těchto požárů potvrzena, chybí tam totiž pozemní měření. Možnost, že by za Severním polárním kruhem mohly i letos vzplanout požáry, které pod zemí přečkaly zimu, je ale důvodem k obavám.
Loňské požáry v této oblasti byly bezprecedentní a jen v červnu 2019 uvolnily do ovzduší odhadem 50 megatun oxidu uhličitého. To odpovídá hodnotě celkových ročních emisí ve Švédsku.
Největší polární výprava. Vědci vypluli k Arktidě zkoumat změny klimatu |
„Na satelitních snímcích jsme zpozorovali aktivní požáry, které naznačují, že by to mohly být právě zombie požáry. Přesto to zatím nebylo potvrzeno měřením na zemi,“ uvedl Mark Parrington, vedoucí vědecký pracovník CAMS a odborník na přírodní požáry.
„Teplotní anomálie jsou poměrně rozšířené v oblastech, kde loni v létě hořelo. Pokud se skutečně jedná o opětné vzplanutí loňských požárů, pak za určitých podmínek můžeme pozorovat kumulativní účinek loňské požárové sezóny v Arktidě. V nadcházející sezóně by to mohlo vést k rozsáhlým a dlouhodobým požárům ve stejném regionu,“ dodal Parrington.
20. září 2019 |
