„Letošní duben můžeme bez nadsázky označit za přelomový měsíc v dosavadním šestiletém poklesu nezaměstnanosti. Zatímco loni v dubnu se počet nezaměstnaných meziměsíčně snížil o téměř 1 500 lidí, letos se naopak zvýšil o téměř 1 400,“ uvedl Jaroslav Mikšaník, analytik trhu práce z olomoucké pobočky Úřadu práce.
Duben je měsícem, kdy se zpravidla rozjíždějí sezonní práce v zemědělství nebo lesnictví, proto nezaměstnanost v posledních letech vždy klesala. Loni v tomto období dosáhla dokonce 2,7 procenta.
Letos ale s příchodem jara a epidemie nejdříve přišli o práci zaměstnanci v cestovním ruchu nebo ve službách a brzy dojde i na pracovníky průmyslových podniků.
„Jednalo se většinou o průmyslové podniky a jednu společnost z oblasti služeb. Podle předběžných odhadů by mohlo být z těchto společností celkem propuštěno tisíc zaměstnanců, ale konečný počet se může ještě změnit,“ sdělil Mikšaník.
Kvůli povinné mlčenlivosti úřad nesděluje konkrétně, o které zaměstnavatele jde. Podle zjištění MF DNES je jednou z nich Unex, který v závodech v Uničově a v Olomouci zaměstnává bezmála 1 200 lidí. Výpovědi podnik začal rozdávat už se začátkem května. O kolik zaměstnanců přesně půjde, nechtěl mluvčí Unexu Boris Keka prozradit.
„Vzhledem k tomu, že situace se různě vyvíjí, mění se i toto číslo. Definoval bych ho zatím jako vyšší desítky zaměstnanců,“ řekl.
Státní pomoc kompenzovala Unexu zlomek ztrát
Jak Keka potvrdil, za propouštěním z Unexu stojí jednoznačně celkové zpomalení světové ekonomiky způsobené nemocí covid-19.
„V tomto období obvykle máme poměrně spolehlivý výhled zakázkové výroby do konce roku. Bohužel letos, především z důvodu pandemické situace, objednávky buď poklesly, nebo je výhled velmi nejistý. Musíme na to reagovat, proto přistupujeme k redukci počtu zaměstnanců,“ vysvětlil Keka.
Sice ne dominantní, ale jistou roli v rozhodování firmy podle Keky sehrála také čtrnáctidenní izolace, do které se v březnu coby ohnisko nákazy dostal s Litovlí a Červenkou také Uničov, kde má Unex hlavní výrobní závod.
„Lidé nemohli chodit do zaměstnání, výroba byla omezená. Čekali jsme, jak tuto situaci bude řešit stát. Ten sice vyhlásil programy, které měly kompenzovat naše ztráty, nicméně realita je na zlomku skutečných nákladů,“ řekl.
O práci zatím nepřijdou dělníci, výpovědi firma jako první směřuje do řad nevýrobních zaměstnanců.
„Propouštění se dotkne i pracovníků na vyšších pozicích, snažíme se ale, aby tento krok byl co nejméně bolestivý. Firma zvažuje řadu faktorů, zohledňuje i to, aby o práci nepřišli oba rodiče,“ popsal Keka.
Klíčové může být i vypsání či rušení státních zakázek
Už dříve oznámily propouštění asi 150 zaměstnanců Lázně Teplice nad Bečvou, na začátku minulého týdne pak vyšlo najevo, že zhruba 200 lidí bude muset opustit i další velký podnik – přerovskou Meoptu – optiku, která tak přijde o desetinu zaměstnanců.
„Díky využití kurzarbeitu a různým opatřením, která jsme začali zavádět už na konci února, se nám podařilo udržet podnik v chodu a nemuseli jsme přerušit výrobu. Jsme ale exportní firma, a tak na nás nyní už začínají výrazně doléhat výpadky objednávek od zákazníků,“ shrnul generální ředitel Meopty Vítězslav Moťka.
Pandemie zastavila tříletý růst tržeb firmy. Zatímco v roce 2018 dosáhly 2,4 miliard korun, loni to bylo o 300 milionů korun víc.
„Letos jsme měli plán prodeje za bezmála tři miliardy, ale z toho už skoro 500 milionů korun vypadlo,“ vypočítal Moťka.
Ten doufá, že takové úrovně, jako byla při hospodářské krizi v roce 2008, kdy Meopta musela propustit 500 lidí, ta současná nedosáhne.
„Věřím, že se do konce roku začne situace zlepšovat. Bude záležet i na vývoji v polovodičovém průmyslu, jenž doposud funguje bez větších výpadků. Dalším faktorem bude i to, zda stát vypíše zakázky, do nichž se budeme moci zapojit, nebo je naopak třeba zruší,“ nastínil šéf Meopty.
