Na Instagramu jste oznámila, že čekáte miminko. Jak se vám změnil svět ve chvíli, kdy jste přišla na to, že jste těhotná?
Je to nejkrásnější a nejintenzivnější emoce, jakou jsem kdy zažila. Trošku si to člověk v ten moment ani neuvědomuje. Respektive ani teď mi ještě nedochází, že budu máma. Moc se z toho všichni radujeme. Podle mě není v životě většího daru, než mít zdravé dítě a vlastní rodinu. S pokorou tuto úlohu přijímám a doufám, že bude vše v pořádku.
Máte snoubence a stavíte dům, jak se to všechno najednou zvládne? Čeká vás kolaudace, svatba, mateřství. Chcete mít všechno hned, nebo necháváte věcem volný průběh?
Máme to doma rozdělené. Partner se stará o stavbu a já o klidný průběh těhotenství. Spolu vše konzultujeme a fungujeme. Je krásné být u toho, jak všechno roste a vyvíjí se. Jsou to hezké starosti. Jediné, co letos asi nestihneme a vlastně ani neřešíme, je svatba. Priorita je teď miminko. Když se zvládneme nastěhovat do konce roku do našeho domu, bude to bonus. Ale netlačíme na pilu. Do toho všeho s kapelou připravujeme písničky, děláme online koncert. Hudba mi v tomto období opravdu chybí.
Mnoho zpěvaček v mateřství upozadí svou pěveckou kariéru. Jak to vidíte vy?
Já jsem vždycky byla zpěvačka, která by nikdy nevyměnila rodinu za kariéru. To je také důvod, proč jsem nikdy neodešla do Prahy a zůstala jsem u nás v Moravskoslezském kraji. Z Prahy je vše možná jednodušší, jsou tam prakticky všichni, ale vlakem jsem tam za tři hodinky. Koncerty mám navíc po celé republice a je mi jedno, jestli tam pojedu z Ostravy nebo z Prahy. V Ostravě jsem žila šest let kvůli studiu na vysoké škole a teď, když už jsem zpívající inženýr, stavíme domeček v mém rodném Třinci. Vážím si toho, že zpívám už deset let a stále je o mě zájem a hudba mě živí. Myslím si, že mateřství na tom nic nezmění. Chci být skvělá máma i zpěvačka. Rozhodně se chci miminku věnovat, ale na nějaký koncert si sem tam taky odskočím. Nedokážu si představit třeba dva roky nezpívat.
Když zavzpomínáte na své začátky, na první roky v roli zpěvačky, kdo vám byl mentorem?
Hned po soutěži SuperStar si mě všiml producent Petr Šiška, který mě vzal pod svá křídla. Mé první album jsme vydali v mých šestnácti letech. Když je vám patnáct a najednou se ze dne na den z holky z autobusu stane holka „v limuzíně“, nemáte vůbec představu, jak co funguje. O showbyznysu nevíte vůbec nic. Nevíte, co chcete zpívat. Nevíte, jak máte mluvit. Nedochází vám, že je třeba chodit na hodiny zpěvu, udržovat se fit. Bylo to pro všechny určitě náročné. Nicméně je to opravdu už spousta let a já můžu jako jedna z mála účastnic SuperStar říct, že stále aktivně koncertuji a vydávám desky, což považuji v tom množství soutěžících za velký dar. Někdo ten nátlak nezvládne a má pocit, že bude slavný pořád, aniž by pro to musel něco dělat. Tak to ale není. Je třeba makat, neusnout, zpívat, tvořit, zlepšovat se a být pokorný.
Čekáme miminko, pochlubila se na Instagramu těhotná Markéta Konvičková |
Předal vám někdo z umělců cennou zkušenost nebo radu, které se zuby nehty držíte?
Velice si vážím umělců, na kterých jsem vyrostla a jsou mými velkými vzory. Ať už jde o povahu, jednání a hlavně talent. Zpívala jsem s panem Karlem Gottem, hostovala na koncertech paní Věry Špinarové, Marie Rottrové, Michala Davida, kapely No Name, byla součástí Královen popu, takže si toho všeho nesmírně vážím, jako taková spíš princezna, protože do královen se ještě musím dozpívat (smích). Každý z interpretů ve mně něco vždy zanechal.
Máte za sebou náročné zdravotní peripetie, prověřilo to nějak vás samotnou a vaše okolí?
Vlastně jsem před těmi zdravotními problémy paradoxně úplně změnila priority. Také jsem po deseti letech změnila management, to byl velký krok. Vypnula jsem, dodělávala diplomku, a do toho klidnějšího období tělo začalo najednou reagovat a všechno mi za ty roky vracet. Měla jsem problémy s tlakem, začala někde na těle otékat a jinde hubnout, přišla jsem o vlasy. Nechápala jsem, co se děje. Na preventivní prohlídce u gynekologa mi našli cystu na vaječníku, ale že to byl spouštěč toho všeho, jsem se dozvěděla až půl roku po operaci a výsledcích z histologie. Šlo o vzácný nádor, ale žádná další léčba mě naštěstí nečekala, i když mě stále kontrolují. Mě i mé okolí to určitě zasáhlo. Nikdo totiž nevěděl co se děje. Lítala jsem po doktorech a všichni říkali, že jsem v pořádku, a já jsem žila osm měsíců v těle, které nebylo moje. Byla jsem unavená, nespala, vypadala jsem hrozně, neuměla jsem sama se sebou žít. Naštěstí jsem tvrdohlavý býk. Mám k životu optimistický přístup a věděla jsem, že to brzy skončí. Díky patří i celé mé rodině a partnerovi.
Tak vám řeknu svůj příběh o plavkách, do kterých jsem se zamilovala. Dovolte mi sem přidat fotku, ať mám alespoň chvilku radost, že je vynosím doma a možná ještě měsíc na online cvičení bikramjógy, protože mi ale vuuuuubec nedošlo, že když si objednám teď svoji velikost S, tak že v létě, kdy se plavky běžně nosí, z toho XL neudělám, že jo♀️. Takže já blonďatá je teď dávám asi tak na rok a půl do šuplíku a těším se, že v létě 2021 budu mít nové plavky. PS: Tak chápeš to??!! #mk #blondyna #plavky #leto #2021 #pregnant #asimitolezenamozek #udelejmodelku #pokrckoleno #atjestihlejsinoha
Velkého úspěchu se na YouTube dočkala vaše písnička Mám chuť žít. Jak vznikala? A skutečně jste se při natáčení klipu promenádovala nahá?
Písničku Mám chuť žít jsem napsala asi před třemi lety, nechala ji v diktafonu a její text v poznámkách. Je to vlastně moje první kompletně autorská věc, od hudby po text. Za skladatele a dobrého textaře se nepovažuji, možná proto jsem si nevěřila a nechala ji někde ležet. Jednou jsme byli s přáteli na víně, já to předtím pustila partnerovi a on říkal, ať jim to také zazpívám. Všem se to líbilo. Bůh ví, jestli by mi vůbec řekli něco jiného (smích). Mám ráda pop a soul, tak jsme písničku zprodukovali a dali na mé šesté EP (pozn. red.: EP je označení pro hudební nahrávku, která překonává běžný rozsah singlu, ale zároveň je příliš krátká na to, aby se dala označit jako klasické album) s názvem Projekt 6-6, kde je šest písní a šest videoklipů najednou v jednom vizuálním a hudebním celku umístěném na mém YouTube kanálu. Pak jsem ty singly vydala i samostatně a byla jsem mile překvapená. Tato píseň má už skoro pět milionů zhlédnutí. Možná to bude tím klipem (smích). Nahá jsem ale samozřejmě nebyla.
Musela jste toho vzhledem k aktuální situaci s šířením koronaviru hodně odložit? Co byste ráda stihla hned, jak se všechny restrikce uvolní?
Mívám průměrně sedm koncertů měsíčně. Když se teď podívám do kalendáře, tak se od března do září hodně akcí zrušilo či odložilo. Věřím, že to těžké období festivaly zvládnou a že koncertů budu moci v létě odehrát co nejvíce. Moc se na ně těším, bez nich by to bylo smutné léto. Do té doby svůj volný čas upínám na stavbu domečku. Vybíráme koupelnu, kachličky, kuchyň... Teď na to s partnerem máme prostor, protože on je pilot a práci má taky zakázanou. Soustředím se teď hlavně na to hezké. Na mateřství a ať jsme všichni zdraví. Do toho tvoříme písničky alespoň na dálku a moc se těším na náš online koncert 7. května od 20:00 v Dolní oblasti Vítkovic s kapelou, který budeme živě vysílat.
Sledovala jsem, jak se kvůli nemoci měním před očima, říká Konvičková |
Jste majitelkou čivavy a obecně je o vás známo, že máte ráda pejsky. Připravil vám někdy váš mazlíček krušné chvilky?
Moje Smiley je úžasná. Jaký pán, takový pes. Dělám si srandu. Domácí mazlíčci jsou nejvíc. Dávají nám lásku, vždycky vás vítají, mají radost. Krušné chvilky u nás moc nejsou. Je to sranda pes.
Účinkovala jste jak v soutěži SuperStar, tak ve Tváři. Pociťujete, že objevování se na televizní obrazovce působí až magicky, co se týká zvýšení zájmu médií a fanoušků?
Určitě to tak vnímám, ale je to pořád sezonní záležitost. Vystřelí vás to na rok, a pokud se někde zadrhnete, nemusí o vás už být později zájem. Proto je důležité se udržet, fungovat, neuvěřit v to, že takhle to bude pořád. Zkoušíme s kapelou, připravujeme koncerty, chodím na hodiny zpěvu, cvičím, řešíme s managementem projekty, plánujeme písničky a spolupráce, tvoříme s producenty. Není to jen o tom si sednout do auta a přijet si někam na hodinku zazpívat, vzít za to spoustu peněz a jet domů. Je za tím spousta společné práce mnoha lidí.
Čí zpětné vazby na svou tvorbu berete jako nejrelevantnější? A nad čí kritikou naopak mávnete rukou?
Hodně dám na názor partnera, své nejlepší kamarádky, managementu a kapely. Jsou to lidé, co jsou mi nejblíž. Přesto si myslím, že zpětná vazba je jen odrazem vkusu. Nic se nelíbí všem. Měnit se nehodlám, já jsem já a já se prezentuji tak, jak to v tu chvíli cítím. Nejsem typ, který by dělal hudbu nebo cokoliv podle potřeb jiných lidí. Já sama z toho musím mít radost a dobrý pocit a věřit v to. Pak tomu uvěří i ostatní. Co se týče kritiky, nemávám nad ní rukou nikdy. Naprosto respektuji každý názor a přijímám ho. Co mi vadí, je vulgarita. Když vám někdo v afektu nadává nebo uráží písničku, mě, nebo klip slovy, která by měl internet zakázat. Nad tím rukou asi mávnu, protože jestli se někdo neumí vyjádřit slušně, tak se nad tím nemá cenu ani pozastavovat.
Jste životní optimistka?
Optimista jsem a věřím, že jaký máte přístup k životu, takový pak je. Nesmíme nic vzdávat, a i když nám osud někdy nadělí pořádně těžkou zkoušku, je třeba ji přijmout a zvládnout na jedničku. Nejdůležitější je v životě stejně zdraví, všechno ostatní už je bonus.
