„Nesmírně se těším. Věřím, že to dobře dopadne. Každopádně je to nová role, nová pozice,“ připomíná Srdínko, že v jeho trenérské kariéře to bude premiéra v pozici hlavního kouče. Předtím šest let asistoval ve Slavii.
Hokejisté Vsetína mají nového trenéra. Dopitu střídá Srdínko |
Výzvou je i to, že přebíráte tým po vsetínské legendě Jiřím Dopitovi. Počítáte s tím, že lidé budou srovnávat?
Tomu se nevyhnu. Srovnávají se hráči, když jeden nahradí druhého, srovnávají se brankáři. Pod Jirkou hrál Vsetín výborný hokej. Budu se snažit, abychom hráli dobrý a důrazný hokej. Styl hry se bude odvíjet od skladby týmu, se kterou jsme teprve začali, od typologie hráčů. Rozhodně jsem zastáncem důrazného a přímočarého hokeje.
Budete se inspirovat i érou, kdy Vsetín dominoval extralize?
Hokej se změnil. Ale na čem se dá stavět a co budu po hráčích požadovat a co bylo za naší éry samozřejmé - tak to je nasazení a obětavost. Z toho by měl vycházet každý sport.
Kam v kariéře řadíte Vsetín?
Byl to můj první kontakt s profesionálním hokejem a s kluky, které jsem znal jenom z televize. Najednou jsem seděl v kabině s Tondou Stavjaňou nebo Rosťou Vlachem, pak přišel Jirka Dopita. V té době to v Česku byly hokejové pojmy.
Vnímal jste, že hrát za tehdejší Vsetín bylo privilegium
Tím, že jsem byl mladý, jsem si to úplně neuvědomoval. V té době patřil Vsetín mezi finančně silné kluby a bylo nesmírně těžké se probojovat do základu. V první sezoně jsem odehrál jenom jeden zápas, ale rval jsem se o šanci, jezdil jsem na střídavé starty do Třince a do Brna. Byl jsem odolný a díky úsilí dostal další rok daleko větší porci zápasů. Byl jsem za to šťastný. Udržet se bylo těžké. Kádr se každý rok, i když ne razantně, obměňoval a před každou sezonou přicházeli hráči, kteří byli buď reprezentanti, nebo byli na hraně reprezentace. Jako mladý jsem se jim musel vyrovnat, abych hrál, nebo je přeskočit. Trvalo nějakou dobu, než jsem si pozici vydobyl. A pak jsem musel držet vysoký level. Tlak na postech byl veliký.
Česká televize nedávno vysílala záznamy tehdejších finálových zápasů. Podíval jste se?
Tím, že byla karanténa, měl jsem čas se mrknout. Prakticky nikdy jsem tyhle zápasy neviděl. Člověk si vybaví vzpomínky. Bylo to nádherné zpestření. Psala mi spousta lidí, že se jim to líbilo. Ale co si budeme vykládat, byl to jiný hokej. Ty zákroky... Hlavně pro útočníky bylo nesmírně těžké se prosadit, protože nějaké sekání nebo držení se moc nepískalo. Hokej se oproti dnešku rapidně změnil.
Při focení pro klubový web jste v šatně pózoval na místě, kde jste sedával. Pamatujete?
Jasně. Když se ve Vsetíně organizovaly vzpomínkové akce finále po letech, tak jsem si tam sedl.
Stavjaňa vzpomíná na první titul Vsetína: Pro všechny to byl šok |
Poslední vsetínský titul s vámi získal i Radim Kucharczyk. Překvapuje vás, že ještě hraje?
Kucharda je fyzicky dobře připravený, udržuje se. To je jeden z důvodů, že je schopný hokej pořád hrát. Jestli zůstane, je otázka na manažera a na Radima. Ale myslím, že pokračovat bude.
Týmu se ujímáte v nejisté době. Jak moc nepříjemné to je?
Měli jsme poměrně dlouhé jednání s kolegou Jenáčkem (asistent), s vedením klubu. Je cítit nervozita, nejistota. Jak zmiňoval Dan Tobola (jednatel klubu), důležitá část rozpočtu klubu je závislá na vstupném. To je úžasné, ukazuje to sílu vsetínských fandů. Ale je to zároveň obrovské riziko, pokud nastane krizová situace jako teď. Pokud by zakázali fanouškům vstup na zimní stadiony, tak je to průšvih. Dostáváte se do finančního presu. Znepokojuje to nás trenéry, ale hlavně management klubu. Je to riziko, na které je potřeba upozornit i hráče, se kterými jednáme.
Jaký bude rozjezd přípravy?
Sedli jsme si s kondičním trenérem Tomášem Frolem a všechno jsme si nastínili. Řekli jsme si priority, jak by to mělo probíhat. Teď budeme obesílat kluky, začínat by se mělo 4. května. Trénovat budeme podle nařízení vlády.
