Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvProtesty začaly večer a pokračovaly i v noci z minulé soboty na neděli na pařížském předměstí Villeneuve-la-Garenne. Postupně se ale rozšířily do dalších měst ve Francii.
 |
Jejich dějištěm jsou tzv. banlieue. Francouzský termín označuje okrajová předměstí, která se vyznačují vysokou mírou chudoby a nezaměstnanosti. Jejich obyvateli často bývají přistěhovalci.
Obyvatelé těchto okrajových částí mají dlouhodobě napjaté vztahy se státními institucemi. Mají pocit, že jsou přehlíženi a nikde nemají zastání, ba právě naopak jsou terčem policejní brutality.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
Podle Marie, jedné z obyvatelek Villeneuve-la-Garenne, jsou zde mladí lidé „velmi rozhněvaní“. „Chtějí být zákonem a vzít spravedlnost do vlastních rukou,“ řekla serveru Euronews.
Protestující po policistech hází dělobuchy či střílí petardy. Během zátahů našla policie i skladované zápalné lahve. Policisté proti demonstrantům používají slzný plyn. Během střetů dochází i k ničení okolního majetku, např. v úterý v departmentu Hauts-de-Seine shořela část školy.
Státní tajemník ministerstva vnitra Laurent Nuñez podle agentury Reuters v pátek řekl, že „deset, patnáct“ čtvrtí jsou městským násilím postiženy každou noc. Dodal, že úřady zatkly padesát lidí. Podle něj nicméně nelze hovořit o „městských nepokojích“, nýbrž o „jevech městského násilí“. Ty, i když jsou „nízké intenzity“, jsou přesto „velmi závažné“.
Rozbuškou protestů byla dopravní nehoda, při níž se třicetiletý motorkář bez helmy vážně zranil při nárazu do otevřených dveří neoznačeného policejního vozu.
Lidé z předměstí jsou přesvědčeni, že policie jej schválně zranila, ta to odmítá. Motorkář podal na policisty žalobu. Zveřejnil nicméně video, v němž vyzval demonstranty, ať odstoupí od násilných akcí s tím, že „spravedlnost dojde naplnění“.
Protesty proti karanténě se šíří světem, podporují je i Trump a Bolsonaro |
Francouzská média spekulovala, zda i přes karanténní opatření nedojde k opakování rozsáhlých nepokojů z roku 2005. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner tvrdí, že „v tomto scénáři se nyní nenacházíme“. Poukázal na to, že v noci z úterý na středu podle policie došlo jen ke „sporadickým incidentům“.
Ministr si myslí, že za současnými nepokoji je frustrace mladých lidí z tvrdých karanténních opatření. K ní přispívá i chudoba, ve které mnozí žijí.
To však podle něj vůbec neznamená, že násilné nepokoje lze tolerovat „Jsou to malé skupiny, které si myslí, že je zábavné zaútočit na policejní sbor nebo pálit odpadkové koše. Není to zábavné, je to nebezpečné,“ řekl v televizi BFM TV.
Last night, outside the police station in the Parisian suburb of #Champigny, new forms of #SocialDistancing were tested. https://t.co/bM70BJLX9w
Podle satirického týdeníku Le Canard Enchainé, oceňovaného za svoji investigativní žurnalistiku, požádalo ministerstvo vnitra policisty, aby byli v době karantény mírnější. Někteří policisté sami vyjádřili obavy, že přísná omezení mohou posílit napětí a vyvolat nepokoje.
Boháči v Saint-Tropez se soukromě testovali na koronavirus, Francouzi zuří |
Lidskoprávní organizace kritizují policii, že v praxi stále používá „nepřiměřenou sílu“. Ta nařčení odmítá s tím, že je terčem urážek a provokací.
Server France24 poukazuje, že v prvních dnech zákazu vycházení se deset procent všech pokut za jeho porušení vázalo k departmentu Seine-Saint-Denis, který je jednou z nejchudších oblastí ve Francii. V oblasti přitom žijí jen přes dvě procenta populace země.
Od té doby se záběry těžce ozbrojených policistů zatýkajících narušitele pořádku začaly rychle šířit na francouzských sociálních platformách, přičemž se objevovaly hlasy požadující pomstu.
Ohrožená předměstí
Koronavirová krize dopadá podle Euronews na okrajová předměstí obzvláště tvrdě. Značná část jejich obyvatel pracuje v profesích, které musí fungovat i během zákazu vycházení. Prodavačky v supermarketech, čističi ulic či řidiči náklaďáků se bojí, že jsou vystavěni nákaze, protože jsou více v kontaktu s ostatními lidmi.
Vše o koronaviru
|
Zároveň mnozí pracovali na špatně placených pozicích v sektorech, které se kvůli karanténě zavřely, jakou jsou třeba restaurace. Jejich dlouhodobé ekonomické problémy opatření ještě umocnila, protože jim vypadl zdroj příjmů.
Chudé rodiny se teď perou třeba s tím, že jim stouply náklady na jídlo pro děti, když školní jídelny přestaly vařit. Stávají se tak závislé na potravinové pomoci.
Francie je se zhruba 67 miliony obyvatel jednou z nejhůře zasažených zemí na světě. Komplikacím spojeným s covid-19 tam podlehlo již skoro 22 000 lidí, přičemž koronavirus se potvrdil u téměř 160 000 pacientů.
