„Normálně meruňky kvetou začátkem dubna. Když je to dříve jako letos, bývají pozdější vpády studeného vzduchu celkem pravidelné. Tři noci byly jen minus čtyři stupně. U země pak byly teploty ještě nižší. A trvaly celou noc, ne jenom pár hodin,“ přiblížil sadař Aleš Marčík, který má ve Žlutavě na třech hektarech vysázené meruňky.
„Stromy byly už z poloviny rozkvetlé. A to, co bylo nakvetlé, zmrzlo. Květy pak opadnou,“ doplnil.
Nastala tak situace, které se ovocnáři obávali – kombinace mírné zimy s brzkým jarem a následný příchod mrazů. Letos se oteplilo extrémně brzy, stromy se začaly probouzet už v únoru, protože zima byla velmi slabá. Únorové teploty stoupaly k 15 stupňům.
Už tehdy se sadaři obávali toho, že nízké teploty mohou jejich úrodu výrazně poškodit. A to se nakonec i stalo.
„Teploměr naměřil až minus devět stupňů, což je opravdu málo. Kdyby to byl krátkodobý přízemní mrazíček, bylo by to něco jiného. Ale tento byl dlouhodobý a silný,“ nastínil ovocnář Jiří Karger, který pěstuje meruňkové stromy v Nětčicích na Kroměřížsku.
Naběhlé květy meruněk mohou odolávat teplotám do minus dvou stupňů, když je to méně, bývají už většinou bezbranné.
„Takový mráz působí destruktivně na květy ovocných stromů. Na meruňkách je vidět, že mají hnědé okvětí. Květy se na stromech ještě drží, ale jakmile se zase oteplí, budou opadávat,“ doplnil.
Ještě horší situace než ve Zlínském kraji je na jihu Moravy, kde bývá tepleji. Na Znojemsku mluví pěstitelé o katastrofě. Tady zatím nedokážou škody odhadnout, nicméně malé nebudou.
Loni mrzlo ještě na začátku května
Situace je o to horší, že se o víkendu oteplilo až na 16 stupňů a následně přišly další mrazy. Ty mohou zlikvidovat květy, které zatím přežily.
„Je to jako na kolotoči, bude teplo a pak zase přijdou mrazy. Zbytek květů rozkvete a mrazy je dorazí,“ obává se Karger.
„Každá teplota nad 10 stupňů kvetení hodně urychlí. Pár dní někdy hraje zásadní roli a pak stačí jedna mrazivá noc,“ podotkl Rostislav Kubáček, který má ovocné sady ve Střílkách.
Nepěstuje však meruňky, má hlavně jabloně a švestky. Ty mají pupeny většinou ještě uzavřené, takže mrazy by je ohrozit neměly. To může být dobrá zprávy pro milovníky slivovice, loni totiž švestky nebyly téměř žádné, protože jejich květy zničily právě jarní mrazíky. „Bylo tady minus šest stupňů. V sadech zatím škody nemáme,“ přiblížil Kubáček.
Ještě horší situaci by pěstitelé čelili, pokud by mrazy přišly za měsíc či dva, kdy jsou plodiny v plném rozpuku. Ani to se nedá vyloučit. Loni mrzlo ještě na začátku května.
Ovocnáře tak možná čeká další špatná sezona, téměř s jistotou se to dá říct o meruňkách. O dalším ještě rozhodne počasí.
„Poškození je jednoznačné, u meruněk asi nebude letos žádná úroda. Hrušky také mohou být poškozené,“ odhadl Karger. „Minulý rok to bylo podobné. Staráte se o stromy, stříháte je a stříkáte, pak přijdou mrazíky a nic s tím nenaděláte. Loni to odnesla hlavně jablka,“ zmínil.
Pro ovocnáře to znamená ekonomické škody, které zatím jen těžko vyčíslují. Nízké teploty dosud nepoškodily vinnou révu, která ještě nezačala kvést.
