Když loni v listopadu před začátkem sezony Riiber vyprávěl: „Jsem samozřejmě hladový po dalších úspěších,“ jednoznačně zahnal pochybnosti o možném uspokojení či ztrátě motivace.
Že jsem ve 21 letech kraloval Světovému poháru a vyhrál i mistrovství světa? Nestačí, chci víc!
Norský sdruženář se do závodění zakousl s obří vervou a v sezoně nenašel konkurenci. Čtrnáctkrát skončil první, dvakrát druhý, jednou desátý. O svém celkovém triumfu rozhodl čtyři závody před koncem, na konci svého nejbližšího pronásledovatele předčil o 480 bodů, na odměnách za závody vydělal v přepočtu téměř tři miliony a 800 tisíc korun.
„Baví mě to, co dělám,“ uvedl Riiber v rozhovoru pro FIS. „Rád skáču daleko a snažím se držet dobré tempo i v běžecké stopě. A to se mi dařilo celou sezonu,“ nehledá za svou dominancí zvláštní příčiny.
V uplynulém ročníku protivníky drtil především na můstku. První část sdruženářských závodů ovládl celkem ve dvanácti kláních a získal ocenění pro nejlepšího skokana sezony. Jelikož sokům naděloval i několik metrů, do stopy vyrážel s pohodlným náskokem.
Riiberova dominance mohla být ještě výraznější, nebýt nepřízně počasí v Estonsku a koronavirové pandemie, která stejně jako ostatním zimním sportům zkrátila také sezonu severské kombinace. Sdruženáři museli oželet finále seriálu v Schonachu, na posledním závodě v Oslu chyběli fanoušci.
Ani absence divácké podpory, které by se mu jinak v domácím prostředí dostalo v hojné míře, však Riibera nezastavila. Norský suverén zvítězil s téměř minutovým náskokem a v cíli rozdával úsměvy alespoň do kamer.
„Je to úžasný pocit zakončit sezonu výhrou,“ sdělil německé televizi ZDF. „Sezona sice byla trochu kratší, ale jsem šťastný, že se mi v ní podařilo dosáhnout na tolik úspěchů.“
A že těch prvních míst bylo. Navzdory tlaku, který bývá spojen s obhajobou křišťálového glóbu.
„Před sezonou jsem měl respekt, bylo mi jasné, že budu muset předvádět ještě lepší výkony. Naštěstí se mi to podařilo a mé úsilí se vyplatilo,“ pochvaloval si Riiber. „Není v tom žádný hokus pokus, mám jen dobré rutiny. Prostě každý den naplno trénuji a snažím se také dostatečně odpočívat,“ dodal.
V příštích letech budou mít sdruženáři co dělat, aby v severské kombinaci nepokračovala Riiberova one man show.
Norovi navíc v létě přibude nový hnací motor, v poměrně mladém věku 22 let očekává narození dcery. Ovšem v jeho branži není tato situace neobvyklá, například král posledních dvou olympijských her Němec Eric Frenzel se stal otcem už v 19 letech.
A pětinásobný vítěz Světového poháru z let 2013 až 2017 právě po této šťastné události dosáhl na největší úspěchy.
„Tak uvidím, jestli se to samé stane i mně,“ přemítá s úsměvem Riiber. „Možná by ostatní měli také zvážit, že by měli mít děti dříve.“