Odborníci americké společnosti JPMorgan podle svých statistických modelů odhadují vrchol v počtu současných nakažených případů v Itálii do sedmi dnů, napsala agentura Reuters.
„Očekáváme, že v příštích dnech, tak do neděle, se ukáže, zda se vývoj epidemie v zemi zpomalí,“ řekl v úterý podle agentury ANSA Giulio Gallera z regionální vlády severoitalské Lombardie, kde je nejvíce případů nákazy.
Z dosud 27 980 potvrzených případů nákazy v Itálii jich téměř 15 tisíc zaznamenali právě tam. V celé Itálii kvůli koronaviru zemřelo už 2 158 lidí a 2 749 nakažených se už zcela zotavilo.
Gallera také varoval, že Lombardie už nemá téměř žádná volná místa na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích, kde by mohla poskytnout potřebnou péči. „Když jsem se dozvěděl, že nám milánský červený kříž pošle 30 ventilátorů, málem jsem se rozplakal štěstím,“ popsal dramatickou situaci.
Virolog Roberto Burioni, jehož citoval deník Corriere della Sera, se ale domnívá, že zpomalení šíření nákazy v Itálii bude trvat déle. Stejně tak experti z janovské univerzity předvídají, že vrchol šíření nákazy v Itálii přijde až kolem 25. března.
Všechny tyto předpovědi ale závisí na tom, jak budou Italové dodržovat opatření vyhlášené vládou ve snaze šíření nákazy omezit. V šedesátimilionové Itálii platí od 10. března karanténa pro celou zemi a od 12. března jsou v zemi zavřené restaurace i obchody s výjimkou prodejen potravin a lékáren.
Na pobřeží riviéry se kvůli lidem, kteří karanténu nedodržují a chodí volně ven, zavírají některé pláže a pobřežní promenády. K vyklízení pláží přistoupily úřady po zkušenosti z uplynulého víkendu, kdy se kvůli krásnému počasí k moři vydaly tisíce lidí. Řada Italů tráví karanténu ve svých rekreačních domech mimo město a navzdory nařízení, aby se ven vydávali jen v opravdu nutných případech, někteří vyrážejí na procházky.
V Itálii během jediného dne na koronavirus zemřelo skoro 350 lidí |
Takové chování kritizuje i řada jejich krajanů na sociálních sítích. Například senátor Stefano Bertacco, který bojuje s rakovinou, a čas proto tráví v izolaci ve svém domě poblíž Verony, ve svém videovzkazu neukázněné Italy odsoudil. „Taky bych si rád vyrazil na procházku. Mohla by to ale být moje poslední,“ řekl v něm.
Statistiky firmy JPMorgan také podle Reuters ukázaly, že v největších zemích EU – Německu, Francii, Španělsku, Itálii a Británii – by měl vrchol počtu momentálně nakažených přijít koncem března a celkem by se mohl přiblížit až 80 tisícům případů. Zhruba tolik případů dosud nahlásila Čína, odkud se koronavirus začal v prosinci šířit.
Míň než 20 tisíc obětí bude dobrý výsledek, říká britský poradce
Nelze přesně odhadovat, jak dlouho bude potřeba kvůli koronaviru omezovat společenský život, ale opatření pro snížení kontaktů mezi lidmi zůstanou v platnosti nejméně několik měsíců. Takto v úterý podle deníku The Guardian komentoval boj proti nákaze přední představitel anglického zdravotnictví Jonathan Van-Tam.
Britská vláda v pondělí výrazně zpřísnila doporučení pro obyvatele, zřejmě i kvůli studii, která předpovídala smrt 260 tisíc lidí při pokračování předchozí strategie. Podle vládního poradce Patricka Vallance by bylo „dobrým výsledkem“, kdyby počet britských obětí pandemie nepřekročil 20 tisíc.
Premiér Boris Johnson ve večerním projevu vyzval spoluobčany, aby v největší možné míře pracovali z domovů, dále například řekl, že všichni lidé s horečkou nebo kašlem by měli na dva týdny zůstávat v domácí izolaci. Obyvatelé Británie dále mají omezit cestování a vyhýbat se hospodám či divadlům.
Země v pondělí evidovala kolem 1 550 nakažených, v úterý bilance poskočila na 1 950 při více než 50 tisících testovaných lidí. Přítomnost koronaviru se v Británii poprvé prokázala na konci ledna a od té doby na něj zemřelo 56 lidí.
Počet pacientů je nicméně nižší než v jiných velkých zemích Evropy a britská vláda zatím nenařídila rušení větších akcí nebo zastavení školní výuky. Čelila kvůli tomu značné kritice a nyní podle všeho mění kurz, zatímco experti odhadují, že ve skutečnosti už se v zemi koronavirem nakazily desetitisíce lidí.
Agentura Reuters uvádí, že k posunu přispěla i studie vědců z Královské univerzity v Londýně, která předpovídala dramatické důsledky vládní snahy dosáhnout „kolektivní imunity“ na koronavirus, spíše než zastavit nákazu. I při zavedení opatření na ochranu starších či chronicky nemocných obyvatel by prý při pokračování tohoto přístupu mohlo do okamžiku zažehnání hrozby zemřít zhruba čtvrt milionu lidí. Nebyli by to jen pacienti s koronavirem, ale také další, kterým by se lékaři kvůli náporu na systém nemohli věnovat.
Podle jednoho z autorů analýzy, profesora Neila Fergusona, vláda přechod na přísnější režim načasovala „víceméně správně“. Efekt nejnovějších opatření se prý dá očekávat nejdříve za dva až tři týdny. „Myslím, že jsme stále pozadu za epidemií, kterou vidíme v jiných evropských zemích,“ řekl Ferguson ve vysílání BBC.
Vláda nyní dává najevo cíl udržet počet mrtvých v řádu desetitisíců. „Jestliže to dokážeme omezit na 20 tisíc nebo méně, bude to dobrý výsledek, pokud jde o to, kam bychom se rádi s touto nemocí dostali,“ řekl výboru poslanců hlavní poradce pro vědecké otázky Vallance. „Stále je to strašlivé, stále je to obrovský počet úmrtí a je to obrovský tlak na zdravotnický systém,“ dodal podle Reuters.
„Nevylučujeme přijetí dalších opatření, pokud budou nutná, hodně to závisí na tom, jaký bude vývoj v následujících dvou týdnech,“ uvedl zástupce hlavního hygienika Anglie Van-Tam. I podle něj byla nová doporučení oznámena ve správnou chvíli. Van-Tam nevyloučil, že omezení společenského života by mohla platit i rok a myslí si, že s nimi lidé budou muset žít několik měsíců.
Dřívější úvahy britské vlády zpochybňovali politici i odborníci. Ani snaha co nejvíce zpomalit šíření nákazy skrze narušení každodenního života ale není bez zásadních úskalí. „Má to dlouhodobé důsledky, protože ta partie se nedá ukončit. Nepřijde moment, kdy bychom mohli ta opatření stáhnout, aniž by se virus vrátil, protože nedojde k vybudování imunity u široké veřejnosti,“ popsal zpravodaj BBC James Gallagher.
Na vládu se navíc valí další vlna kritiky za to, že nejnovější oznámení nejsou dostatečně jasná. Ozývají se hlavně představitelé pohostinství či kulturní sféry, kde podniky kvůli oficiálním doporučením pravděpodobně přijdou o zákazníky, zároveň ale nemají nárok na odškodné od pojišťoven. Asociace britských pojišťovatelů (ABI) ovšem následně v prohlášení uvedla, že většina firem by tento nárok neměla, ani kdyby jim vláda nařídila přerušit provoz.
Francie zavádí karanténu, lidé prchají z Paříže
Po Itálii, Španělsku nebo Česku v úterý zavedla omezení pohybu lidí ve snaze dostat pod kontrolu šíření nového koronaviru také Francie. Karanténní režim pro místních přibližně 67 milionů obyvatel začal platit v poledne a podle ministra vnitra Christophea Castanera jsou pravidla v evropském srovnání nejpřísnější.
Média informovala o dopoledním „exodu“ z velkých měst včetně Paříže, odkud lidé hromadně prchali s cílem přečkat izolaci v méně zalidněných oblastech. „Raději bychom byli v méně uzavřených podmínkách, ve větším domě se zahradou než v pařížském bytě,“ řekla na stanici Gare du Nord agentuře Reuters novinářka Camille, která se s partnerem stěhovala za matkou žijící na severu Francie.
Paříž opouštěla také 32letá Léa Bélorgeyová, která v rozhovoru s AFP vyjádřila znepokojení nad tím, co na cestě zažila. „Jsem z toho trošku nervózní, na nádraží Montparnasse bylo dnes ráno hodně lidí, nebyly mezi nimi žádné bezpečnostní rozestupy,“ uvedla.
Další lidé se na cestu z metropole vydávali autem a ti, kteří naopak zůstávali, podle Reuters vzali útokem lékárny a supermarkety, ačkoli tyto prodejny zůstanou nadále v provozu. Dokládají to i záběry šířené francouzskými médii, jako například video televize BFM TV z jistého obchodu na pařížském předměstí.
Zároveň přicházela varování ohledně vytíženosti francouzského zdravotnictví. „V některých regionech se blížíme nasycení (kapacit),“ konstatoval ve vysílání rozhlasové stanice France Inter ministr zdravotnictví Olivier Véran. Situace je napjatá zejména na severovýchodě Francie.
Prefektka departementu Haut-Rhin Josiane Chevalierová ráno oznámila, že resuscitační oddělení v tamních nemocnicích jsou plná, zatímco v sousední oblasti Bas-Rhin jsou „z velké většiny obsazená“.
Počet potvrzených případů onemocnění COVID-19, ve Francii od začátku minulého týdne několikanásobně vzrostl už na více než 6 600. Už o víkendu se objevovaly informace, že stovky lidí v této souvislosti vyžadují intenzivní lékařskou péči. Podle pondělní bilance v zemi zemřelo 148 lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus.
Izrael chce sledovat nakažené jako teroristy. Bude jim monitorovat mobily |
Vláda kvůli tomu po uzavření škol, restauračních zařízení a méně důležitých obchodů vyhlásila celostátní karanténu, přičemž prezident Emmanuel Macron hovořil o „zdravotní válce“. Ministr vnitra Castaner v úterý na začátku nejméně dvoutýdenního krizového režimu vyzval obyvatele, aby byli v tomto boji „spojenci“ vlády. Francie podle něj zavedla nejpřísnější pravidla v celé Evropě, zakázány jsou veškeré „kolektivní činnosti“.
„Stolování s rodinou, večeře s přáteli, sledování fotbalu s několika kamarády, sraz na partičku karet. (...) Tohle všechno nejen že není doporučené, je to zakázané,“ citoval Castanera deník Le Monde.
Podle ministra zdravotnictví vláda nemá v úmyslu bránit lidem v přesunu do „sekundárních“ bydlišť, pravidla pro omezení mezilidského kontaktu ale prý budou po celé zemi stejně přísná. Na jejich dodržování má v terénu dohlížet 100 tisíc příslušníků bezpečnostních složek.
Státní tajemník zodpovědný za dopravu Jean-Baptiste Djebbari dále avizoval „výrazné omezení provozu pozemní i letecké dopravy“, píše Le Monde. Státní železniční společnost SCNF prý tento týden zredukuje počet spojů na zhruba polovinu oproti běžnému stavu, plán aerolinek Air France bude údajně seškrtán asi na pětinu.
I přes celostátní karanténu bude od čtvrtka opět zasedat dolní komora francouzského parlamentu, aby se mohla projednávat krizová opatření vlády. Národní shromáždění nicméně bude pracovat v „omezeném formátu“, který má podle dnešního oficiálního prohlášení „zajistit dodržování hygienických pravidel“. Ve Francii už mělo nejméně 18 poslanců pozitivní test na koronavirus, dodává AFP.
