BIS ocenila za návrh zákona, který jí podle členů poroty umožní nekontrolovatelné využití technologie na rozpoznávání obličejů. Avast dostal anticenu za prodej dat svých klientů a PRE za dlouholeté nahrávání zákazníků při jednáních na pobočkách.
BIS plošné sledování lidi neplánovala, uvedl sněmovní bezpečnostní výbor |
BIS předložila prostřednictvím vlády novelu zákona o zpravodajských službách, která byla následně schválena. „Problém je zejména v ustanovení, které umožňuje zpravodajským službám, tedy nejen BIS ale i Vojenskému zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vytvářet jakousi alternativní databázi digitálních fotografií všech občanů z celé řady státních registrů, jako je evidence obyvatel či registr řidičů,“ uvedl ředitel organizace IuRe Jan Vobořil.
S kopií těchto databází obličejů mohou pak podle něj rozvědky a kontrarozvědky dále nakládat. „U zpravodajských služeb nikdy nevíte jakým způsobem,“ dodal. Fotografie mají posloužit zejména k určování identit lidí, kteří se pohybují ve veřejném prostoru. Obličeje jsou přitom podle nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) považovány za citlivý údaj.
Podle mluvčího BIS Ladislava Štichy jde o „cenu lidské hlouposti“, její pořadatele v dopise zveřejněném na twitteru označil za nenapravitelně naivní. „Dnes touto cenou vyzýváte, ať je zpravodajská služba hluchá a slepá,“ uvedl. Hrozba terorismu se přitom podle něj za poslední roky v Česku výrazně nezměnila a žádný velký útok se neodehrál „jen díky práci bezpečnostních složek“. Cenou se pořadatelé vysmáli lidem, kteří pro bezpečnost ČR denně nasazují své životy, dodal.
Problémem podle ředitele organizace IuRe Vobořila je „chronická nedostatečná kontrola zpravodajských služeb“ a snaha vyloučit z připomínkových řízení o posilování pravomocí rozvědky a kontrarozvědky Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vobořil dodal, že organizace dostala od BIS na svoji cenu takovou reakci, že je zřejmé, že zpravodajská služba nestojí o diskusi.
Pozitivní cena pro pražský magistrát
Problematika využívání metod rozpoznávání obličeje je velkým tématem posledních let, shodla se porota anticen Velkého bratra. Týkala se jí i jediná pozitivní cena Edwarda Snowdena za ochranu soukromí, kterou si odnesla koalice vládnoucí na pražském magistrátu za odmítnutí zavádět technologii v městském kamerovém systému v Praze. Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) však uvedl, že hlavní město ještě žádost policie definitivně neodmítlo.
KOMENTÁŘ: Kauza Avast. Když ten, kdo má chránit data, je přeprodává dál |
Avast podle IuRe prodává data o chování svých klientů na internetu a tvrdí, že jsou anonymizovaná. Velké společnosti, které je kupují, však podle IuRe mohou údaje propojit s identitou konkrétních lidí. PRE zase nahrává rozhovory svých zaměstnanců a klientů při uzavírání smluv a jednáních na pobočkách. Zaměstnanci na to zákazníka neupozorní, v místnosti je podle organizace pouze přehlédnutelná cedulka, která navíc nepravdivě informuje o účelu nahrávání hovorů.
Výrok Velkého bratra pronesl poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský. Uvedl, že je připraven sněmovně předložit pozměňovací návrh, na základě kterého nebude moci ÚOOÚ sankcionovat orgány veřejné správy a samosprávy kvůli GDPR.
Soutěž se hlásí k odkazu slavné knihy George Orwella 1984 a poprvé se uskutečnila v roce 1998 v Británii. V Česku se koná od roku 2005. Ceny mají upozorňovat na údajné nepřijatelné zásahy do soukromí občanů ze strany soukromých firem i veřejné správy.