Informaci o vyslání českých Speciálních sil ve středu potvrdili zástupci armády a ministerstva obrany na jednání sněmovního výboru pro obranu. Právě poslanecká sněmovna se má v následujících týdnech zabývat návrhem na novou zahraniční misi českých vojáků.
O rozšíření operace „Barkhane“ požádala před časem Francie, která tam čelí islamistům a protivládním povstalcům od roku 2014 a chce nyní část svých sil přesunout do jiných oblastí v Mali.
Kromě francouzských jednotek by se měly do společné jednotky pojmenované „Takuba“ zapojit i další země jako Švédsko, Norsko, Itálie či Portugalsko. Češi by měli nejdříve od poloviny roku působit v malijském regionu Liptako. „Hlavní část operace trvající 12 měsíců je plánována předběžně od srpna nebo září 2020,“ uvedl náčelník Generálního štábu Aleš Opata.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) by čeští speciálové měli podobné úkoly jako před časem v Afghánistánu. Tedy pomáhat malijským vojákům, radit jim a společně vést i bojové operace. Operační prostor by se tak netýkal jen území Mali.
Situace v MaliNa severu v roce 2012 povstali místní Tuarégové a spolu s Araby požadovali na ústřední vládě ovládané černošským obyvatelstvem z jihu země nezávislost. Neklidu využili také islamisté napojení na Al-Káidu, proti nimž však v roce 2013 zasáhla Francie. Separatisté později s vládou v Bamaku uzavřeli mírovou dohodu, na jejíž dodržování dohlíží mírová mise OSN. Podle tamního ministerstva obrany se situace na severu Mali po podepsání dohody zklidnila, maliská vláda ale stále nemá nad severními provinciemi plnou kontrolu. Bezpečnostní situace se ale v posledních dvou letech mírně zhoršuje i na relativně klidném jihu a západu země včetně hlavního města. Teroristické útoky se nevyhýbají ani hlavnímu městu. Malijská armáda zatím stále není schopná sama čelit tlaku islamistů. |
V případě nutnosti by jednotky mohly pronásledovat teroristy až 50 kilometrů na území sousedního Nigeru. V Čadu má sídlit velitelství operace, kde by sloužilo jen několik českých vojenských zástupců.
Podle náměstka ministra zahraničí Martina Povejšila se bezpečnostní situace v regionu stále zhoršuje a je proto důležité oblasti věnovat pozornost. Náklady na novou misi ministerstvo obrany odhaduje na zhruba 598 milionů korun.
Malá jednotka českých speciálních sil už v Mali působila v roce 2016. V regionu Gao v rámci mise OSN dohlížela na ochranu místního obyvatelstva a stabilizaci situace.
Vláda s vysláním šedesátky vojáků souhlasila na sklonku minulého týdne. Opozičním i některým vládním poslancům ale vadí, že ministerstvo obrany zatím nemá k dispozici souhlas Nigeru a Čadu.
Podle ministerstva obrany o souhlasu diplomaté stále intenzivně jednají. S odesláním návrhu poslancům vláda spěchala kvůli tomu, že Paříž chce novou jednotku začít budovat už v březnu. Pokud by diplomaté souhlas Nigeru či Čadu nezískali, čeští vojáci by působili jen na území Mali.
Z geografického hlediska by stejně bylo hlavním operačním prostorem českých vojáků Mali. K působení na území Nigeru by podle ministra Metnara docházelo pouze v souvislosti s logistickými transporty a přeshraničními operacemi v rámci případného pronásledování teroristických skupin.
Těch v neklidné zemi operuje celá řada. Mezi nejnebezpečnější patří Ansar Dine, Boko Haram, Murábitún nebo Al-Káida v islámském Maghribu. V bývalé francouzské kolonii proto od roku 2013 působí kromě vojáků Evropské unie více než 10 tisíc členů mírových sil OSN z různých zemí v rámci mise MINUSMA.
Česko má v současnosti v Mali zhruba 120 vojáků, kteří letos na půl roku převezmou velení celé výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM Mali). Na rozdíl od francouzské operace Barkhane ale ani mise EU ani mise OSN neprovádějí aktivní operace proti teroristům a povstalcům.
Na misi v Africe se čeští vojáci připravovali v létě na Libavé:
19. června 2019 |
