Stavby a ulice, které už neexistují nebo vypadají zcela jinak, zapomenutá zákoutí Trutnova i důležité historické události představuje nová výstava Muzea Podkrkonoší. Na šedesát obrazů, litografií a kreseb ukazuje vývoj městské krajiny od 19. století do současnosti.
Nechybějí ani obrazy poplatné socialismu z 50. a 60. let minulého století. Všechna díla pocházejí ze sbírky instituce, některé z nich jsou vystaveny úplně poprvé. V době koronavirové epidemie je muzeum představovalo alespoň on-line.
Nejstarší kresba je z roku 1823, Ignatz Russ zachytil město, které v té době mělo zhruba tři tisíce obyvatel, ze severní strany.
Velmi autentická je také litografie z roku 1836 ukazující město z jihu. Chybí zde celé městské části a čtvrti, jež vznikly až o desítky let později. Například v Dolním a Horním Starém Městě, kde dnes žijí tisíce lidí a je zde největší trutnovské sídliště, v té době stálo jen několik solitérních budov.
„Proměnily se domy v historické části Trutnova i zástavba na předměstích. Město v té době mělo výrazně agrární charakter, návrší v okolí byla jen řídce zalesněná, většinou se zde rozkládala pole a louky,“ ukazuje historik muzea Ondřej Vašata na pole v Russově kresbě, kde dnes stojí střední zdravotnická škola.
Trutnov výrazně změnil svou tvář s příchodem velkých podnikatelů kolem roku 1850, kdy vznikaly první továrny a do města se přistěhoval velký počet nových obyvatel. Z provinčního městečka se postupně stalo významné regionální průmyslové centrum.
Premiérově muzeum vystavuje zrestaurovaný obraz Ignatze Russe autenticky zobrazující svěcení praporu národní gardy v roce 1849 na Krakonošově náměstí.
Výtvarná díla z této doby mají pro historiky značnou hodnotu, v květnu 1861 totiž Trutnov zachvátil katastrofální požár a město bylo výrazně přestavěno. Řada domů zcela zanikla. Město v plamenech namaloval Petr Russ, na dalších dílech autoři zaznamenali rozsah zkázy, kterou plameny zanechaly.
„Ve velkém množství se v té době dělaly litografie, které město rozesílalo do světa, protože potřebovalo peníze na obnovu po požáru,“ vysvětluje Vašata.
Na přelomu 19. a 20. století vznikaly reprezentativní obrazy, které ukazují krásu rozvíjejícího se města. Do kategorie těchto autorů patří místní malíř Josef Polz nebo Václav Kretschmer z Nové Paky, jenž v Trutnově působil.
„Většinou tyto obrazy malovali z pohledu od parku, protože odsud byly krásně vidět dominanty města,“ poznamenává historik. Wenzel Labus se věnoval především krajinomalbě, zachytil ale i některé zaniklé stavby: zbořené hradby v ulici Na Struze nebo hostinec U Černého orla v Dolním Předměstí.
Nacisté rozdávající jídlo i družstevníci u kravína
Výstava se nevyhýbá ani kontroverzním tématům. Je zde proto také obraz Josefa Polze, jenž zvěčnil příchod nacistů do Trutnova na podzim 1938. Na kostele a dalších budovách vlají prapory s hákovými kříži, vojáci z propagandistické polní kuchyně rozdávají lidem na ulici jídlo.
Také po nástupu komunismu trutnovští autoři velmi často tvořili díla poplatná době a režimu. V obrazech z 50. let se například opakovala krajská stavba socialismu - tepelná elektrárna v Poříčí.
Z této doby pochází také obraz úpické rodačky Julie Winterové Mezerové, na kterém jsou družstevníci před kravínem na Bojišti.
Někdejší správce trutnovského muzea a amatérský výtvarník Josef Šabatský v roce 1958 zachytil výstavbu sídliště v Palackého ulici a staré Nivy, kde bývalo divadlo a dnes zde stojí moderní středisko volného času.
Letos ještě výstava fotografií
Na výstavě jsou zastoupeni dva žijící autoři: Petr Chvalina, specializující se na sítotisky, a Miloš Trýzna. Kromě známých perokreseb je z jeho rozsáhlé tvorby vystavený Pahorek lži. Malíř ztvárnil prostor dnešního městského úřadu, kde podle legendy rytíř svedl bitvu s trutnovským drakem.
Prezentované obrazy, kresby a litografie jsou jen zlomkem z kolekce výtvarných děl, které Muzeum Podkrkonoší vlastní. Ve sbírce jich celkem má kolem 1 500. Muzejníci letos ještě plánují výstavu nejstarších fotografií Trutnova.
