Výzkum se uskutečnil od léta 2018 do loňského jara a zúčastnilo se ho 1 200 respondentů, z toho 900 v Krkonošském národním parku (KRNAP) a 300 v polském parku. Z jejich odpovědí vyplynulo, že průměrné výdaje činí 749 korun za osobu a den.
„Znamená to, že návštěvníci obou Krkonošských národních parků ročně regionu přinášejí 5,2 miliardy korun, čtyři miliardy na české straně a 1,2 miliardy v přepočtu na koruny na straně polské,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Z výzkumu dále vyplynulo, že Krkonoše jsou cílem zejména relaxačních pobytů a dovolených.
„Pro devadesát procent návštěvníků Krkonoš je hlavní aktivitou horská turistika, v zimním období běžky. Jejich výlety jsou často spojené s navštěvováním určitých přírodních památek, jako jsou skalní útvary, vyhlídky, hory nebo prameny řek. Mimo zimní sezonu doplňuje pěší turistiku, více než desetinou návštěvníků, také cykloturistika,“ uvedl koordinátor výzkumu za Správu KRNAP Jakub Kašpar.
Respondenti kladně hodnotili stav přírody, krajinný ráz a kvalitu ovzduší. Na negativa si téměř nemohli vzpomenout, téměř pětina si však povšimla vysokých cen a necelá desetina zmínila stav horských silnic.
Polovina návštěvníků se orientuje podle elektronických map v chytrých telefonech. Jen menší část výletníků překračuje při dovolené v Krkonoších hranici, čtvrtina míří z české na polskou stranu a třetina z polské na českou stranu.
„Dvě třetiny návštěvníků Krkonoš zde také přenocují. Celková průměrná délka pobytu vychází na zhruba 3,5 dne,“ doplnil Radek Drahný.
Výzkum potvrdil, jak důležitá je pro turismus značka národní park. Čtvrtina respondentů uvedla, že pokud by Krkonoše nebyly národním parkem, vůbec by sem nejezdili. V takovém případě by zdejší cestovní ruch zaznamenal výpadek ve výši téměř miliardy korun.
Čtvrtině by nevadilo více lanovek. Vstupnému se většina nebrání
Šetření přineslo i další zajímavé závěry. Polovina návštěvníků by si přála zachovat ochranu hor v dosavadním rozsahu. Druhá polovina by ji zpřísnila. Převažují zastánci omezování tras a cest pro čtyřkolky a skútry, lidé se také vyslovovali pro zachování původní podoby místní architektury.
Překvapením pro správce KRNAP však bylo, že čtvrtina účastníků by přivítala rozšíření lanovek v chráněném území. Respondenti však nechtějí, aby narůstal počet turistů. Pětina dotázaných se dokonce kloní k tomu, aby se počet návštěvníků Krkonoš do budoucna omezil.
Na polské straně Krkonoš už turisté platí vstupné 6 zlotých. Výzkumníci i tak na obou stranách hranice zjišťovali, zda jsou lidé ochotni zaplatit případně i v KRNAP obdobnou částku, tedy 30 korun na osobu a den. Pro bylo 64 procent dotazovaných. Naopak jasný nesouhlas se zavedením vstupného vyjádřila pětina návštěvníků.
„Zajímavé je, že podpora vstupného roste nejen s věkem, ale také s frekvencí návštěv. Tedy čím častěji a déle lidé do Krkonoš jezdí, tím jsou ochotnější za vstup do národního parku platit,“ poznamenal Radek Drahný.
Návštěvníci v srpnu 2019 stáli v dlouhých frontách na lanovku na Sněžku:
23. srpna 2019 |
