První na místě krveprolití. Okolnosti neřešíme, jen pomáháme, líčí záchranář

Mezi šesti záchranáři, kteří se v úterý ráno dostali jako první k obětem ostravského střelce, byl i lékař David Holeš. „My jsme profesionálové, kteří neřeší příčinu a okolnosti úmrtí či zranění člověka. Jsme připravení a trénovaní na různé situace. Postupovali jsme tedy přesně podle naučeného plánu,“ říká.

Co se dělo, když jste ráno přijeli k poliklinice?
Přijelo nás víc, ale nemohli jsme hned dovnitř. Shromáždili jsme se před vstupem do polikliniky a čekali, až nám policejní velitel zásahu určí bezpečný prostor. Na pokyn policistů a pod jejich krytím pak šla skupina čtyř záchranářů a dvou lékařů včetně mě na místo činu do třetího patra.

Jak to tam vypadalo?
Ozbrojení policisté chránili prostor traumatologické ordinace s čekárnou, kde se střílelo, včetně chodby a přístupových cest. Nikde tam nebyli žádní zaměstnanci ani pacienti, všechny odvedli pryč. Ale v čekárně před traumatologickou ordinací, kde došlo ke střelbě, leželi na zemi čtyři lidé – oběti střelce.

Mohli jste jim nějak pomoci?
Bohužel nemohli. Všichni zemřeli na místě ještě před našim příjezdem. Měli střelné rány v oblasti hlavy a krku, ze kterých silně krváceli.

Víte o obětech něco bližšího?
V době našeho výjezdu ještě nebyly identifikovány, takže ne. Vím jen, že šlo o tři muže a jednu ženu spíše mladšího a středního věku.

Už jste se někdy setkal s tolika zavražděnými v jednom místě?
Nesetkal. Rozhodně to není standardní situace.

David Holeš

• U zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje pracuje na plný úvazek 18 let. Za tu dobu už zažil řadu hromadných havárií.
• Byl i velitelem zásahu ve Studénce v roce 2008, kde po pádu mostu a následné havárii mezinárodního rychlíku zemřelo osm lidí a 95 utrpělo zranění. 
• Poprvé v životě se setkal se čtyřmi zavražděnými na jednom místě.

Co to pro vás znamenalo?
V každém člověku to vzbudí určité emoce. Ale my jsme na takovou situaci připraveni, všichni víme, co musíme dělat. Dá se to srovnat s hromadnou havárií, například se srážkou tramvají ve Vřesině v roce 2008, kde zemřeli tři lidé včetně šestiletého chlapce a dalších asi čtyřicet bylo zraněno. Nebo s železniční nehodou ve Studénce, kde jsem byl velitelem zásahu. Tam bylo mrtvých osm a zraněných téměř sto. Tam jsme měli po té zdravotnické stránce mnohem více práce. 

Tady zase bylo do celé události vtaženo více lidí – pacientů i zaměstnanců, kteří museli být rychle evakuovaní a psychicky je to zasáhlo. Po nás ale není podstatné, jak lidé zemřeli nebo se zranili. Neřešíme okolnosti, řešíme lékařskou pomoc.

Řada přímých i nepřímých účastníků střelby potřebovala podporu psychologů a interventů, v nemocnici jich působilo dopoledne asi dvacet. Nebudete ji potřebovat i vy sám nebo jiní záchranáři?
To ještě nevím. Máme nastavený systém psychologické pomoci pro záchranáře, ale zatím je ta událost příliš čerstvá. Určitě si s kolegy sedneme a probereme to, případně obvoláme členy posádek. Pokud někdo bude pomoc potřebovat, dostane ji.

Personál vychází z ostravského špitálu, kde se střílelo:

KRIMI

Sledovat další díly na iDNES.tv