Informovalo o tom pondělní vydání Hospodářských novin.
Maděra v roce 2015 požádal prezidentskou kancelář podle zákona o svobodném přístupu k informacím o sdělení výše hrubých příjmů kancléře Vratislava Mynáře, tehdejšího šéfa protokolu Jindřicha Forejta a mluvčího Jiřího Ovčáčka za roky 2013 a 2014. Hrad mu požadované informace poslal až po 19 měsících od žádosti a krátce před tím, než se měl věcí zabývat soud.
Aktivista Luděk Maděra
Maděra poté zažaloval prezidentskou kancelář o takzvané zadostiučinění za dobu, kdy mu údaje nedala.
Soud rozhodl, že kvůli obstrukcím při poskytování informaci o výši platů spolupracovníka prezidenta Miloše Zeman má stát, respektive ministerstvo financí zaplatit 47 tisíc korun a navíc uhradit náklady řízení 26 tisíc korun. Při svém rozhodnutí vyšel z verdiktu Nejvyššího soudu, který již dříve řekl, že nemateriální újma za nemožnost domoci se správného úředního postupu se dá vyčíslit penězi.
Informace o platech zaměstnanců státu v řídících pozicích je třeba žadatelům poskytovat podle verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS) z října 2014 bez dalších úvah a bez omezení. Podle NSS je svobodný přístup k informacím klíčový pro kontrolu veřejné a politické sféry.
Hrad zaplatit odmítl
Ministerstvo financí se po soudním verdiktu obrátilo na prezidentskou kancelář, která ale škodu zaplatit odmítla.
Ministerstvo odmítá tvrzení o nečinnostiMinisterstvo financí odmítá tvrzení o nečinnosti v kauze Maděra. „Podle zákona o náhradě škody by vymáhání bylo možné jen v případě zavinění porušení právní povinnosti konkrétní osobou. K tomu ale v tomto případě nedošlo. Kancelář Prezidenta republiky při vyřizování žádosti pana Maděry musela v rámci testu proporcionality posoudit, zda právo na informace ve veřejném zájmu převažuje nad právem na ochranu soukromého života. Tato práva jsou rovnocenná a v každém jednotlivém případě mezi nimi musí být dodržena spravedlivá rovnováha. To ostatně uznal i Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2017. Ten jasně potvrzuje, že Kancelář Prezidenta republiky při posuzování žádosti pana Maděry na požadované informace postupovala věcně správně. Odškodnění bylo nařízeno za průtahy při vyřizování žádosti. Tyto průtahy přitom neměl na svědomí konkrétní zaměstnanec, ale byly způsobeny především složitostí, citlivostí a nejasnou rozhodovací praxi v podobných případech. Tu vyjasnil až následně právě Ústavní soud. Nedošlo tedy k pochybení konkrétního úředníka, za které by bylo možné regresní náhradu za uhrazenou pokutu vymáhat.“ Zdroj: Ministerstvo financí ČR |
„Kancelář prezidenta republiky nepovažuje rozsudek za spravedlivý, protože nezohledňuje naše relevantní argumenty, jimiž je zdůvodňováno, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a nemajetková újma nevznikla,“ znělo její stanovisko.
Ministerstvo se poté rozhodlo, že úhradu nebude požadovat. Odůvodnilo to tím, že neví, kdo je konkrétní viník a zda vůbec nějak pochybil. Mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík uvedl, že hradní úředníci právní předpisy neporušili, protože šlo o jejich právní názor. „Právní názor nelze ztotožnit se zaviněným porušením právních povinností,“ dodal.
S tím nesouhlasí Maděrova advokátka Petra Bielinová. Poukázala mimo jiné na to, že nakonec informaci Hrad poskytl pár dní před jednáním soudu, který by mu to podle ní nařídil. Kancelář si musela být chybného postupu vědoma, soudí.
Vymáhat škodu ministerstvo po Hradu už kvůli promlčení nemůže. Podle experta na poskytování informací Oldřicha Kužílka nyní naopak úředníkům ministerstva hrozí, že ji budou muset zaplatit sami. „Ten, kdo nechal na ministerstvu škodu promlčet, je odpovědný, že státní rozpočet přišel o nějakou částku. A může tak hradit až do čtyřapůlnásobku své mzdy,“ uvedl.
