V Tineu, asturijském městečku usazeném na kopci nad řekou Narcea, se už od časů Říše římské kutalo a dolovalo, dokonce i zlaté žíly tu horníci objevili.
Ovšem tentokrát nejde o zlato (i když i takovou barvu měl kdysi dres lídra Vuelty), nýbrž o červenou. „Primož Roglič má na zádech červený terč,“ povídá v Tineu někdejší velký bojovník Joaquim Rodríguez a věští: „Čeká nás jedna z nejnervóznějších etap této Vuelty. Pokud chtějí soupeři Rogliče do konce závodu z trůnu sesadit, měli by s tím začít už dnes.“
Snadno se to říká, hůř provádí.
Sedm cyklistů Movistaru se usadí na špici pelotonu, mohutným tempem drží i únik dne na uzdě, snaží se dostat Slovince a jeho tým Jumbo pod tlak a způsobí tím dočasnou paniku v unaveném pelotonu.
Ale to je asi tak všechno.
FOTO DEL DÍA | PIC OF THE DAY
Powered by @fenieenergia
#LaVuelta19 - Sarah Meyssonnier https://t.co/t6PEYQGGEV
Pak se špice balíku ujme Rogličova parta v dresech Jumbo-Visma, zklidní hru a odkáže modré týmy (Movistar + Astana) do patřičných mezí. Únik konečně poodjede a jelikož každý z tria mocných v něm má zástupce pro případné pozdější použití, všichni jsou pro tuto chvíli relativně uspokojení.
Jenže co s tím Rogličem?
„Naše taktika uštvat ho opakovanými nástupy bohužel v předchozích horských etapách nefungovala,“ říkal Nairo Quintana. „Musíme změnit strategii a pokusit se ho oslabit dlouhým útokem.“
Na takový nicméně potřebujete silné nohy. A Kolumbijec cítí: „Únava z dlouhé sezony na mě čím dál víc doléhá.“
Veškeré zásadní akce se tudíž po překonání tří vrchařských prémií první kategorie odkládají na poslední stoupání dne. A to stojí za to. Santuario del Acebo, osmikilometrová zkouška. Pasáže s až deseti procenty sklonu. Rozbitý záplatovaný asfalt, betonové pasáže, úzká silnička přecházející v trávník, davy křičících fanoušků.
Připravit se... a akce!
Sedm kilometrů před cílem vyráží vpřed muž v duhovém dresu: Alejandro Valverde. Hned za ním se zvedá muž v červeném. „Valverde je druhý celkově. Když útočí, je dobré ho následovat, pokud můžete. Tak jsem to udělal,“ později lapidárně okomentuje situaci Primož Roglič.
Vuelta 2019Speciální příloha iDNES.cz |
Někdo další? Ne, nikdo nemá vhodné nohy. Po chvíli mají k dobru 20 sekund. Za nimi superdomestik Jakob Fuglsang pracuje pro Miguela Ángela Lópeze a s nimi se drží Tadej Pogačar, poněkud potlučený ze sobotního pádu, Rafal Majka a Nairo Quintana.
Roglič zůstává nalepený na Valverdeho kolo, potom se však posune na první pozici ve dvojici a i on tahá tempo.
Tak jak je to s nimi? Soupeři? Partneři?
„Našli jsme vzájemné pochopení,“ vysvětlí Valverde. „Chtěli jsme získat náskok na ty za námi. Byli jsme oba silní, spolupracovali jsme dobře.“
Spolupracovali, to je to slůvko. Kdy naposledy jste na prahu třetího týdne závodu Grand Tour viděli prvního a druhého muže celkového pořadí na cílovém stoupání horské etapy spolupracovat?
„Respektujeme jeden druhého,“ pokrčí rameny Roglič, když se jej na tuto situaci po etapě zeptají. „Oba jsme se chtěli dostat na vrchol co nejrychleji.“
Valverde et Roglic se mettent bien. https://t.co/VbfUbsM5Bp
Pět kilometrů před cílem se cesta otevírá do širokých výhledů. Nairo Quintana tu předloni vyhrál etapu při závodě Kolem Asturie.
Tehdy byla zima. Tentokrát je teplo.
Tehdy byl silný. Tentokrát nikoliv. Odpadá i z Lópezovy skupiny. Už nejen titul, ale také stupně vítězů v Madridu se šampionovi ročníku 2016 vzdalují.
Pogačar se naopak nadále drží s Lópezem navzdory pořádně odřenému lokti. „Jsem v pohodě, spousta dalších z toho pádu vyvázla mnohem hůř,“ říkal další ze Slovinců před etapou.
Fuglsang odvede svoji práci a takřka zastaví. Vzápětí se ještě k Lópezovi stahuje Ion Izagirre. A Marc Soler z Movistaru se poslušně stáhne k duu Valverde - Roglič, aby potáhl tempo muži v duhovém.
Davy diváků houstnou a frekvence asturijských vlajek se žlutými kříži na modrém poli rovněž. Obyvatelé Asturie, kde se vždy odehrávají jedny z nejúžasnějších bitev Vuelty, jsou hrdi na své kořeny a zdejší hory, v nichž kdysi započala španělská rekonquista.
Teď ženou vpřed dva velikány cyklistiky, kteří už mají 40 sekundový náskok na Pogačara a Lópeze a minutový na Quintanu a spol. a postupně předjíždějí další z původních uprchlíků.
Zatímco Soler a Izagirre se předtím odporoučeli z úniku ke svým lídrům, Jumbo svého Seppa Kusse od takové povinností pro tento den osvobodilo. Což jen ukazuje na sebevědomí týmu, který cítí, že už má celkové vítězství na Vueltě takřka v kapse.
Čtyřiadvacetiletý Američan na oplátku dokazuje, jak moc je silný, a jede si pro etapové prvenství. Posledních 500 metrů je v Kussově podání čirou extází, vychutnává si je a plácá si rukou se zástupy diváků, natlačených na hrazení.
What a show, @seppkuss! / ¡Qué espectáculo!
#LaVuelta19
: @PhotoGomezSport https://t.co/EHSdzHdYsc
„Díky tomu je Vuelta tak speciální, tou vášní fanoušků a tím, že jste tady k nim tak blízko,“ řekne. „I když máte jindy zlý den a jedete 30 minut za ostatními, pořád vám fandí a povzbuzují vás.“
Kuss triumfuje. Roglič se pokusí setřást Valverdeho na strmé betonové pasáži před cílem, ale jde spíše jen o náznak útoku, který je Španělem hned pokryt. Ne nadarmo server Cycling Weekly charakterizoval mistra světa slovy „Valverde best of the rest“. Valverde, ten nejlepší ze zbytku (světa). Po Rogličovi, samozřejmě.
El extraño final de la etapa 15,donde el 1 y el 2 se pusieron de acuerdo para alargar diferencias con el 3-4-5 y el resto.Ese pacto dejó a Roglic y Valverde muy cerca de los primeros cajones del podio.O sería un pacto momentáneo que puede romperse este lunes en La Cubilla? https://t.co/ZCKBJFJIHV
„Získali jsme cenných 40 sekund na naše další soupeře,“ zhodnotí akci prvních dvou cyklistů celkového pořadí Valverde. A Roglič? „Byl to krásný den pro můj tým. Můžeme být zase šťastní.“
Kuss do sebe na pódiu obrátí nealko pivo, Roglič se tváří velmi seriózně, když jej opět oblékají do červené, pak vztyčí triumfálně ruce.
Primoz Roglic (3 Crystal Ball picks) has a 2:25 lead over Alejandro Valverde (10 picks) after 14 stages of the @lavuelta
#LaVuelta19 #CBall100 https://t.co/yQXl0w787c
Santuario del Acebo, kde se právě nacházejí, je významným poutním místem Astuřanů. První zázrak se zde údajně odehrál už roku 1575, kdy malá dívka navštívila mši ve zdejší kapli a byla Pannou Marií vyléčena z nemoci, která ji sužovala od narození. Na místě byl proto vybudován kostel, kam věřící putují poprosit Pannu Marii z Aceba o další zázraky.
I Nairo Quintana by jeden takový možná potřeboval, aby se vrátil do hry mocných. Do cíle dorazil o půldruhé minuty za Valverdem a Rogličem.
„Nebudu proto brečet, prostě dnes nebyl můj den a já s tím nemohl nic udělat. Byl jsem unavený,“ říká. Na Rogliče rázem ztrácí na pátém místě celkového pořadí 5:09 minuty.
Druhý Valverde zaostává o 2:25 minuty. „Nevím, jestli mohu ještě vybojovat titul,“ říká Španěl. „Ale bojuji o první nebo druhé místo.“
Také to druhé by pro něj mělo v 39 letech vysokou cenu, vždyť naposledy stál na stupních vítězů Vuelty v roce 2014. Smířil se tedy snad s tím, že bude nejlépe druhý?
Usměje se: „Děda Valverde ještě neřekl poslední slovo.“
Soler přitaká: „Pořád bojujeme o vítězství. Nic se nemění.“
Totéž platí o nastavení Primože Rogliče. „Soustředím se dál především na sebe, abych nedělal chyby,“ poví Slovinec.
Nasadí si čepice a šátky a sjíždějí na kolech ještě z vrcholu jedenáct kilometrů do údolí do Cangas de Narcea, kde čekají týmové autobusy. K tomu v barvách stáje Deceuninck-Quick-Step dorazí i Zdeněk Štybar a kroutí hlavou: „Už je toho fakt hodně. Byl jsem rád, že jsem to dneska přejel až pod ten poslední kopec a ten jsem potom jel, co nejpomaleji jsem mohl. Už předtím v sobotu jsme měli fakt těžký den a v nohách je to cítit.“
V pondělí je čeká další tuhá asturijská zkouška s cílovým stoupáním na La Cubillu, které má oficiálně 18 kilometrů, ale ve skutečnosti pojedou do kopce víceméně posledních 27 kilometrů. Navíc meteorologové straší špatným počasím.
V pohořích kolem Madridu pak přijdou ve třetím týdnu ještě dvě horské etapy.
„Když jste ve formě, nemáte problém s jakýmkoliv stoupáním. Ačkoliv i mne už samozřejmě nohy bolí,“ říká Roglič.
"Když už i Roglič říká, že ho bolí nohy, tak si dokážete představit, jak to bolí ostatní, co mají o 20 kilo víc. Už těch hor bylo vážně dost." Aneb Zdeněk Štybar po další horské náloží v 15. etapě Vuelty. https://t.co/3ZuFVUQPSo
Štybar se pousměje: „Když i on říká, že ho bolí nohy, tak si dokážete představit, jak to bolí ostatní, kteří mají o dvacet kilo víc.“ Pak si s vidinou pondělní porce hor povzdechne: „Nejhorší je, že když si všichni myslí, že ti ostatní jsou unavení, tak se většinou jede o to ostřeji.“
Máme se i nadále na co těšit.
