„V brněnském bytě s výhledem na železnici, ve čtvrti s výrazně průmyslovým charakterem, se jednoznačně nabízelo zvolit industriální styl,“ komentuje architekt Radek Sládeček rekonstrukci půdní vestavby, do níž vstoupil ve chvíli, kdy byl podle původního projektu kompletně zrealizovaný nový krov a nové betonové podlahy.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
V nižší výškové úrovni bytu navrhl otevřený prostor s velkorysým obývacím pokojem, propojený s kuchyní a jídelnou. Pocit velkého prostoru ještě umocňuje pohled přes prosklené dveře na terasu, od jara do podzimu obklopenou zelení.
Ve vyšší úrovni bytu (asi o 20 cm) se společně s majitelem rozhodl pro pracovnu na úkor větší šatny. Ta je také součástí otevřeného prostoru. Nad vstupní částí bytu využil ještě prostor převýšené části střechy pro příležitostné spaní. Samostatné místnosti jsou pak ložnice, koupelna a technická místnost.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Materiály? V těch měli jasno
„Krov byl hodně masivní a v interiéru příliš výrazný,“ říká architekt. „Majitel bytu měl levný zdroj OSB desek, výhodou je jejich tloušťka 18 mm, hodí se tedy nejen na obklady, ale i na výrobu nábytku a dveří,“ vysvětluje.
„V rámci stavby byly desky použity i mezi krokvemi, kde jsem je nechal přetřít bílým nátěrem. Interiér se tak zjemnil, protože v naturální podobě vytvořily OSB desky nad hlavou společně s trámy velmi dominantní dřevěnou skořápku,“ dodává architekt Sládeček.
Majitel měl k dispozici také šikovného zámečníka, a tak se v bytě využila surová ocel, symbolický odkaz na Zbrojovku i železnici.
Veškerý nábytek a vkládané prvky tak architekt řešil právě kombinací surového železa a OSB desek. Výrazným prvkem z ocele jsou například schody průmyslového charakteru, díky nimž je přístupná ložnice pro hosty.
Sladěné na míru
Skoro veškeré zařízení je vestavěné nebo vložené, případně vynesené na konzolích, jako například jídelní stůl na kovovém kříži. OSB desky byly pořízené již zalakované. Na podlahu zvolil Radek Sládeček marmoleum v šedé barvě, příjemnou reminiscenci na beton, čímž dal celému interiéru stejný barevný základ.
Někoho možná překvapí, že v zájmu sjednocení interiéru použil marmoleum také na všechny vodorovné plochy nábytku včetně pracovní plochy kuchyňské sestavy.
„Při běžné opatrnosti ji nepoškodíte,“ říká ze zkušenosti architekt. „Nesmí se přímo na ní samozřejmě nic krájet, nebo na ni pokládat horké hrnce, ale to taky na běžné kuchyňské desce neděláte. Kdybych ji měl doporučit běžnému klientovi, tak ano, ale s přídomkem opatrně.“
Vykonzolovaná umyvadlová skříňka vznikla opět na míru z OSB desek. Vrchní plochu tvoří šedé marmoleum.
V koupelně pak doplnil neutrální tóny OSB desek a epoxidové stěrky na podlaze obkladem stěny z přírodní břidlice. Co se týká svítidel v bytě, volil hlavně nepřímá LED světla, která nasvětlují krov. U viditelných svítidel upřednostnil průmyslový design, vyniká tu třeba lustr dánského designu Pulz od Jespera K. Thomsena nad jídelním stolem.
Vzájemná spokojenost
„S ohledem na technické vzdělání a orientaci klienta v oboru jsem mu s klidným svědomím přenechal samotnou realizaci a řešení technických detailů. Mohl jsem se tak soustředit především na vizuální stránku návrhu a předání důležitých požadavků majiteli. Ten už si pohlídal kvalitní provedení řemesel podle mých požadavků,“ říká Radek Sládeček.
Rekonstrukce proběhla už před sedmi lety, tím víc prý architekta mile překvapilo, že se tu při poslední návštěvě cítil moc dobře. Uvědomil si, že ani dnes nemá k zařízení a fungování bytu výhrady. Navíc bylo jaro a zažil i výhled do zelené džungle.
Názor architekta„Po několika letech praxe v ateliérech v ČR a ve Skotsku a práci na velkých zakázkách se s potěšením věnuji především architektuře interiéru. Rád přináším klientům novou kvalitu do života: harmonické, příjemné a inspirativní místo pro jejich domov. Každý prostor i klient je jedinečný a každá zakázka je pro mě novým příběhem. U interiéru je zajímavá rychlost realizace, zhmotnění návrhu v relativně krátkém čase. Rád se vracím do dříve zrealizovaných prostor a prověřuji, jaký je návrh s odstupem času. Skutečný pocit z místa se na fotografie přenáší jen těžko.“ Ing. arch. Radek Sládeček, autor návrhu brněnské půdní vestavby |
Co se povedlo
|
