„Je to zatím jediná lahev, kterou jsme vyrobili. Třesou se mi ruce, když ji zvedám,“ usmíval se Jim Smith z Portsmouthské univerzity.
Vědci v zóně pracují už delší dobu. Zkoumají především obnovování a uzdravování půdy zasažené radioaktivním spadem po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva.
Ze všech produktů padl výběr zrovna na vodku hlavně proto, že destilace zbavuje výsledný produkt zbytkových nečistot i kontaminace. A také to je samozřejmě typický nápoj, na který jsou Ukrajinci nebo sousední Rusové náležitě pyšní.
Obilí z oblasti je podle Smithe mírně radioaktivní, stejně jako voda, kterou vědci použili k destilaci. Výsledná vodka však stopy radiace nenese. „Naše vodka není o nic víc radioaktivní než jakákoli jiná,“ uvedl Smith pro BBC.
#Chernobyl #vodka called #Atomikhas been made, the first consumer product made from grains in the exclusion zone. They hope to use profits to help communities in #Ukraine still affected by the economic impact of the disaster. More here: https://t.co/x1ZrJ4PdLz #healthandsafety https://t.co/AzjykQjqfa
„Každý chemik vám může potvrdit, že nečistoty z destilace zůstávají v destilačním zbytku. O ověření jsme požádali kolegu z radioanalytické laboratoře na Southamptonské univerzitě. A přístroje v něm nenašly žádnou radioaktivitu. Pokud tam nějaká byla, bylo to tak malé množství, že jej přístroje ani neměří,“ popsal Smith.
Genadij Laptěv z Ukrajinského hydrometeorologického institutu v Kyjevě uvedl, že vodka dokazuje, že některé části černobylské zóny můžou lidé aktivně využívat. „Nemusíme zamořenou zemi hned opustit. Naopak můžeme vyrobit něco užitečného. A hlavně neradioaktivního,“ pochvaloval si vědec.
On i jeho kolegové doufají, že výdělky pomůžou komunitám kolem černobylské zóny, které jsou stále ekonomicky postižené jadernou katastrofou.
Smith pracuje v černobylské zóně od devadesátých let minulého století. Podle svých slov ho ekonomická krize na Ukrajině šokovala, obzvlášť když viděl, že některé plodiny už by lidé mohli využít.
„V zóně samozřejmě jsou místa s velmi vysokou radiací, nicméně většina země je kontaminovaná méně než v jiných částech světa s přirozeným radioaktivním pozadím,“ konstatoval Smith. Podle něj 30 let po katastrofě není v zóně největší problém radioaktivita, ale špatná ekonomická situace. Ve vesnicích chybí kvalitní jídlo, lékařská péče a místní trápí nedostatek práce.
Z Černobylu do martini
Černobylskou vodku dostal k vyzkoušení podnik Bar Swift ve čtvrti Soho v Londýně. „Nápoj chutná víc jako pálenka než vodka, takže je mnohem bohatší na ovocné podtóny. Stále je z něj však cítit obilí,“ popsal barman Sam Armeye, který z černobylského nápoje doporučil udělat klasický koktejl s martini nebo ho smíchat se šampaňským.
Smithův tým zatím vyrobil jen jednu lahev. „Doufáme, že se postupem času dostaneme k výrobě 500 lahví ročně. Pak můžeme vodku začít prodávat turistům, kteří přijedou zónu navštívit,“ uzavřel Smith.
26. dubna 2018 |
