Stačilo tak málo! Aby si záložník David Houska o něco lépe seřídil v páté minutě nastaveného času mířidla a z pokutového kopu netrefil jen pravou tyč. Schoval si pak hlavu do dlaní. „Hrozný pocit,“ soukal ze sebe.
Látal do sebe kopl na lavičce vodu v petce, jako by to bylo něco ostřejšího. „Prohrát takhle je zklamání. Ale klukům jsem řekl: Hlavy nahoru, jedeme dál.“
Slavia – Olomouc 1:0. Mistr vyhrál i třetí utkání v sezoně, avšak v čele s nervózním trenérem Jindřichem Trpišovským, který dostal za protesty v 87. minutě žlutou kartu, si musel po Houskově jedenáctce pořádně oddechnout.
Sudí Proske pokutový kop nařídil až na popud videorozhodčího, obránce Bořil totiž ve vápně zasáhl střídajícího hroťáka Yunise, jenž už napřahoval ke střele.
Jenomže Houska selhal. „Nějaká nervozita byla, ale pak jsem diváky ani nevnímal. Dal jsem to moc k tyči,“ hlesl. „Mrzet mě to bude, bylo by špatně, kdyby ne, ale už mám nějaké zkušenosti, musím se oklepat a jít dál.“
Penaltu by zřejmě ani nekopal, kdyby Látal v 83. minutě nestáhl ze hry tradičního exekutora Jakuba Plška, jenž z puntíku skóroval už v prvním kole v Plzni. „Ale od toho jsme na hřišti my zkušenější, abychom to na sebe vzali a nebáli se,“ pravil Houska. „Příště je ale na řadě zase někdo jiný.“ Plšek svou největší šanci zahodil v první půli, když po rohovému kopu Falty nevyužil podběhnutí gólmana Koláře a míč hlavou poslal do břevna.
Jasně nejsmutnějším mužem olomoucké výpravy na noční zpáteční cestě byl však Houska. Cenný bod z Edenu měl na kopačce. Leč to je fotbal. „Davida podpoříme. Jsme jedna rodina,“ řekl Yunis.
Sešívaní vedli od 6. minuty po spektakulárním voleji volného Vladimíra Coufala. Pravý bek Slavie se prosadil po přetaženém centru Van Burena, který využil toho, že mu Bořil duchapřítomně hodil aut za obranu hostů. Stoper Beneš zaspal a nezablokoval pas na zadní tyč, do kterého nastavil nohu Coufal a možná se sám divil, jak dobře balon nasměroval za Reichla. Ten se jen ohlédl po míči padajícím za háčky vzdálenější tyče. Cosi si zamrmlal pro sebe, když šel pro míč do sítě.
S touhle ránou nemohl náhradník zraněného Miloše Buchty nic dělat. Domácí měli solidní úvod, Olomouc nepustili za polovinu hřiště, ale víc z něj už nevytěžili. Hušbauer pálil mimo, Van Buren z vyložené pozice hlavičkoval slabě do Reichla...
A začali hrát i hosté.
Osmělili se zhruba ve dvacáté minutě, měli tři rohy za sebou a největší šanci při druhém, Plšek si vyskočil na přetažený centr a málem ztrestal Koláře. Slávisté jako by nebyli ve své kůži, kombinovali pomaleji než jindy, často jen točili balon na středu. Právě tam se odehrávala většinu času velká taktická bitva. Sigma těžila z výborné poziční hry, organizace, z krátkého hřiště, změnila rozestavení na 3 – 5 – 2.
Domácí se blok Olomouce snažili překonat nákopy do křídel jako obvykle, ale přesto se zdálo, že po vstřelené brance výrazně polevili.
Kouč Trpišovský na to reagoval střídáním o poločase, Král vyběhl místo Traorého, ale slávisté živěji nepůsobili. „Po tom začátku to byl dobrý výkon. Jen má penalta chyběla k bodu,“ litoval Houska. „Odehráli jsme vyrovnané utkání. Poslední dvě na Slavii byla na jednu branku. Už byly vidět některé věci, které po nás trenér chce.“
Sigma v úvodních třech kolech má za sebou porážku od úřadujícího mitra i plzeňského vicemistra (1:3). „Oba týmy byly kvalitou podobné, my jsme si ukázali, že s nimi můžeme hrát a sahat po bodech,“ našel Houska pozitiva. Hlavním pozitivem olomoucké sezony je však zatím jediný triumf nad Zlínem, který dodává Hanákům v těžkém vylosování trochu klidu.
Zaskočení slávisté pár šancí na druhou trefu měli. Zmrhal mířil z voleje nad, po hodině hry vykopl Hušbauerův projektil mířící do brány skvělý zadák Jemelka. Nedlouho před koncem pálil z volného kopu nad Stanciu, jenž střídal na závěrečnou čtvrthodinu. „Sigma si výkonem gól zasloužila, ale my jsme si měli počínat s větším přehledem v šancích a dali bychom více branek,“ přemítal Trpišovský.
Olomouc žila až do posledních vteřin a byla blízko vyrovnání.
