Pokud jde o fyzickou stránku, dokážou lékaři Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) téměř zázraky. Na bolavou psychiku pacientů ale při záchraně dalších životů většinou nezbývá čas. I proto zdravotníci v poslední době přenechávají tuto práci zvířecímu terapeutickému týmu. Tedy fence bernského salašnického psa Aničce a britskému modrému kocourovi Jonášovi.
Jejich chovatelka Jana Dohnalová s nimi v rámci canisterapie a felinoterapie navštěvuje vybraná oddělení FNOL druhým rokem.
„Už jen to, že se klient může zvířete dotýkat, v něm navozuje příjemné pocity. Vlastně tak se zvířaty chodíme hladit bolavé duše,“ vysvětluje chovatelka a terapeutka ze šternberského spolku Aura Canis.
Renomovaná odbornice pracuje kromě Jonáše a Aničky ještě s fenkou peruánského naháče Haničkou a kocourem plemene ragdoll Avatarem. Pozitivní energii společně předávají nemocným na oddělení geriatrie a na odděleních následné intenzivní péče nebo dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče.
Speciální pacienti, kteří bojují o život
Dohnalová se terapiím se zvířaty věnuje už patnáct let, znají ji ve speciálních školách, v domovech pro seniory nebo psychiatrických léčebnách.
Před rokem a půl se na ni obrátilo i největší zdravotnické zařízení v regionu. Vůbec poprvé tak mohla začít sbírat zkušenosti i s velmi speciálními pacienty.
Potkává se s nimi na oddělení následné intenzivní péče. Jde o nemocné, u nichž lékaři zvládli akutní kritický stav, ale nadále u nich selhává jedna i více základních životních funkcí.
„U klientů, kteří byli dlouhou dobu v kómatu, se výsledky dostavují velmi pomalu, ale posun na nich vidět je. Po několika měsících jsme nedávno takový úspěch zaznamenali u jednoho pacienta. Poprvé krásně zaměřil oči na kocourka. Když jsme mu nasměrovali ruku, tak se mu ho také podařilo chytit. Jsem přesvědčená, že Jonáška vnímal a cítil, sám k němu naklonil hlavu,“ těší terapeutku.
Spoustu krásných momentů zažívá terapeutický tým Jany Dohnalové také na geriatrii. Senioři, kteří jsou nuceni trávit na nemocničním lůžku někdy i řadu měsíců, často mají doma zvíře, které si s sebou vzít nemohli, proto je potěší každá psí nebo kočičí návštěva.
„Mnozí leží na posteli a na jiné podněty moc nereagují. Když přijdeme my, rozveselí se tak, že o zvířatech mluví ještě večer. Někteří se radostí rozpláčou,“ popisuje chovatelka.
Léčebné účinky zvířat lidé podle chovatelky znají od nepaměti
Terapie se psy, která dostala odborný název canisterapie, má v Česku tradici už téměř třicet let. Kočičí „kúra“ zvaná felinoterapie je mnohem mladší. Léčebné účinky zvířat však lidé podle Dohnalové znají od nepaměti.
„Už naši předkové věděli, že zvířata mají o dva stupně vyšší tělesnou teplotu než lidé, proto je využívali k nahřívání těla – například revmatických ramen nebo kolen,“ popisuje.
S canisterapií začínala v roce 2004, za to, že se věnuje i terapii s kočkami, může souhra okolností. „Měla jsem dvě fenky bernského salašnického psa a jedna mi umřela. Docházela jsem tehdy na geriatrii a pořád mi připadalo, že mám málo zvířat. Tak jsem si řekla, že s sebou do nemocnice vezmu našeho kocourka a zkusím, jak bude reagovat,“ líčí Dohnalová.
Chovatelka Jana Dohnalová při práci v olomoucké fakultní nemocnici se svým kocourem Jonášem
Experiment se vydařil nad očekávání. „Jonáš byl od prvního okamžiku skvělý k ležícím klientům, kteří nedosáhnou na pejska. Kocourka jim položím na hrudník nebo ke krku, tak se ho mohou snadno dotýkat.“
Fenky a kocouři Jany Dohnalové vedení nemocnice přesvědčili, že udělalo krok správným směrem.
„Tento typ terapie se osvědčil. O její využití by měli zájem i na dalších klinikách a odděleních, ale pracovní vytížení paní Dohnalové nám to nedovoluje,“ lituje Petra Stejskalová z odboru hlavní sestry FNOL, která nyní shání další dobrovolníky se zvířaty.
Canisterapeuti se svými zvířecími kolegy docházejí také za pacienty léčeben dlouhodobě nemocných Nemocnice Přerov a Nemocnice Prostějov.
TOP 5 plemen psů, o kterých jste nevěděli, že léčí:
26. listopadu 2017 |
