Lékaři nedávali dvojnásobné wimbledonské šampionce velké šance, že se na svůj nejoblíbenější turnaj stihne vykurýrovat. Levačkou, ve které drží raketu, nemohla ani zvednout skleničku. Sval natržený těsně před Roland Garros bolel jako čert.
Londýnský grandslam ji stejně jako po operaci pořezané ruky vyburcoval k obrovskému úsilí a navzdory nachlazení v úterý patrně nastoupí k partii prvního kola.
„Ale kdybych ucítila bolest, hned bych přestala hrát,“ říká.
„Jakmile ruka začne bolet, hned skončím. Třeba v prvním gamu.“ |
Máte notně zastřený hlas. Jak moc vás trápí rýma?
Docela dost. Ale cítím se každým dnem lépe, takže... Zjevně je pro mě jeden problém málo. Musím všechno chytit, dva dny jsem tu proležela v posteli, což je supr! Výborná příprava.
Jste naštvaná?
Už jsem byla smířená s tím, že ve Wimbledonu vůbec nenastoupím. A vlastně se to pořád může stát, protože jsem se v Paříži zranila den před začátkem turnaje. Každopádně je příprava tragická. Raketu jsem vzala do ruky před několika dny, hrála jsem tu dvakrát, což není žádný zázrak. Bude to zajímavý Wimbledon.
Jak v hlavě snášíte všechny pohromy?
Já nevím, co se stalo, že mě někdo takhle trestá. Naštěstí nemám angínu, jen nějakou virózu. Jsem vcelku v pohodě.
Petra nám hází klacky pod nohy, jeden je jí málo, žertuje kouč Vaněk |
Trenéři Vaněk s Vydrou si z vás utahují. Prý vám nestačí, že jim hodíte jeden klacek pod nohy. Že jich musíte použít víc najednou. Berete vše s humorem?
Jak kdy. Když jsem onemocněla, moc mi do smíchu nebylo. Ale teď už jsem snad na dobré vlně.
Půjdete v pondělí trénovat?
Jako že bych si po zkušenostech z Paříže radši měla dát den před zápasem volno? Taky mě to napadlo. Ale myslím si, že půjdu. Raketu jsem mockrát nedržela, takže bych měla jít, no. Když přežiju pondělní trénink, zvládnu pak úplně všechno.
Ruka vás při úderech netrápí?
V místě zranění mě nebolí, ale cítím všechno okolo, což je samozřejmě nepříjemné. Levačka čtyři týdny nic nedělala a hlavně nehrála tenis. Svaly v předloktí dostávají hodně zabrat.
Nakolik vám pomáhá rukáv, který na paži nosíte?
Nevím... Nevím, jestli vůbec pomáhá. Snažím se pro uzdravení dělat všechno. I kdyby by mi měl pomoct o jediné procento, bylo by to fajn. Zápas v něm ale asi nezvládnu, všude by mi překážel. Ještě se poradím s fyzioterapeuty.
Krátce před prvním kolem na grandslamu obyčejně jen ladíte poslední drobnosti. Jak je těžké, že tentokrát začínáte skoro od nuly?
Připadám si divně. Jediná dobrá věc je, že trávu mám ráda a rychle si na ni zvykám. Kdyby mě čekala antuka, asi bych na ni nešla. Pro ruku by byla náročnější, míče skáčou výš. V pauze jsem nelenila a makala dvoufázově, takže mám naběháno a nacvičeno, jenže tenisový pohyb je jedinečný, jiný než normální běh a skákání přes překážky. Ještě je fajn, že hraju až v úterý, že mám jeden den navíc.
Vybavíte si podobnou situaci?
Předloni jsem taky šla do Birminghamu nasyrovo a taky jsem ho odehrála docela slušně (šest měsíců po operaci dlaně a prstů získala titul). V minulosti jsem zjistila, že nepotřebuju před turnajem odbouchat tisíc hodin. A v poslední době, když jsem byla připravená na Wimbledon, tak to stejně stálo za prd. Takhle: Horší než loni to být nemůže (vypadla v prvním kole). Teda může – kdybych odstoupila. Ale budu se snažit, abych dopadla o trošičku líp.
„Raketu jsem vzala do ruky před několika dny... Bude to zajímavý Wimbledon.“ |
Takže si na sebe nenakládáte velká očekávání jako obvykle?
Zatím se mi to daří. Kdybyste viděli jeden z mých dvou tréninků, sami byste viděli, jak jsem na tom. Vyloženě s klidem situaci brát nemůžu, ale jsem ráda, že mě ruka nebolí. Moje okolí – doktoři i trenéři – se bojí, co s ní provede náhlá obrovská zátěž. Ale rýma a kašel mi odvádí myšlenky jinam, protože se mi fakt nedýchá zrovna skvěle.
Dokážete při úderech bez obav z následků švihnout?
Už se mi to trošku daří, ale nejdřív jsem s obavami bojovala. I při cvičení s gumovými popruhy nebo činkou. Tenhle typ zranění nikdo nikdy neviděl a ani se neví, co se stane, když se předloktí přetíží nebo se sval urve. Pokud si přetrhnete achilovku, sešijou vám ji a jede se dál. Taky už mám své roky, nehojím se tak rychle jako dřív. Jakmile ruka začne bolet, hned skončím. Třeba v prvním gamu.
Předloni jste se ke startu ve Wimbledonu upnula při rehabilitaci přetnutých šlach a nervů. Taky teď pro vás byl zvláštní motivací?
Svým způsobem ano. Zároveň jsem byla připravená ho vynechat. Kouzlo pro mě pořád má, ale po tom, čím jsem si prošla, mám jasno. Zdraví je na prvním místě.
Wimbledon 2019Speciální příloha iDNES.cz: zpravodajství, rozhovory, reportáže, pavouky, ... |
Jak si připadáte mezi nabušenými soupeřkami?
Občas mám pocit, jako bych sem nepatřila. Po příjezdu jsem si připadala jako na návštěvě. Teď už se cítím líp, protože hraju tenis, neležím v posteli a neléčím ruku. Je fakt, že je hezké počasí, máme nové šatny, novou rozcvičovnu. Kurt číslo jedna má novou střechu. Je fajn tu po roce znovu být.
Jaký je pronajatý domek?
Zase jiný a zase pěkný. Trochu menší, ale pro tři lidi tak akorát.
Potkala jste tu Uns Džabúrovou?
Ne, ale vím, kam směřujete. Hrála moc dobře v Eastbourne, pak skrečovala semifinále kvůli kotníku. Ona zase určitě ví o mém stavu, takže v pohodě. Bude to mezi námi velice zajímavé první kolo.
