Byla to obří zakázka za více než miliardu korun. A také to byla jedna z klíčových staveb hlavního města. V centru by totiž měli sedět operátoři policie, záchranky, hasičů a například, pokud by došlo k teroristickému útoku, také celý krizový štáb Prahy.
Moderní technologie umístěné na Malovance se měly starat o provoz semaforů, městské dopravy nebo by měly hlídat pražské tunely. Byly by v celém Česku výjimečné.
Ke spuštění centra mělo dojít souběžně se zahájením provozu tunelu Blanka. Kvůli průtahům se však na jeho dokončení stále čeká. A město musí znovu vypsat lukrativní tendr na technologické vybavení.
V provozu za tři roky
Projekt se staví na etapy. V té první měla vzniknout samotná stavba. Ve druhé fázi pak měla Praha vybrat technologické vybavení. Stavět se začalo v září 2015. Jenže už další rok v květnu rada města rozhodla o úpravě využití objektu.
Přehodnotila své cíle. Například krizové centrum se rozhodlo město ponechat na Mariánském náměstí (sídlo radnice). Úpravy byly tak zásadní, že stavbu nemohl dokončit stávající dodavatel a práce se zastavily.
„Byly provedeny pouze ty práce, které stávající smlouva umožňovala. Je tedy nutné schválit dodatek, který ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, a následně vypsat zakázku na dokončení díla,“ uvedl mluvčí města Vít Hofman. Malovanka proto zatím zůstává ve stadiu staveniště.
Praha zrušila i druhou fázi – výběr dodavatele technologií. Tím mělo být původně sdružení firem kolem ČKD MTS. Jenže podle vedení města se technologie od roku 2012, kdy byla zakázka vysoutěžena, zásadně posunuly. Takže kvůli zastaralým technologiím bude Praha muset zakázku za 370 milionů vypsat znovu. Teď platí jako termín otevření centra rok 2022.
Kdo bude dodavatelem?
Lukrativní zakázka na technologie ještě není vypsaná. Už teď se však v kuloárech za jednoho z horkých favoritů považuje společnost VDT Technology. Ta spolupracuje mimo jiné s americkou společností BriefCam, jež poskytuje technologie takzvané videosynopse.
Ty dokážou zrychlit práci s kamerovými záznamy. Mimo jiné umějí filtrovat lidi a objekty (například tašky). Právě řešení od BriefCam by mohlo splňovat požadavek města na „nadčasovost“ technologií.
V obchodním rejstříku nelze dohledat, kdo je akcionářem VDT. V zápisech z jednání totiž firma nezveřejnila stránku se seznamem přítomných osob. V bezpečnostní komunitě se však spekuluje, že za společností stojí vlivný advokát Robert Pergl a bývalý náměstek primátora Pavla Béma Rudolf Blažek.
„Nemůžu vám k tomu nic říct, protože jsem advokát,“ řekl Pergl MF DNES. Exnáměstek Blažek odmítl komunikovat úplně.
„Držitelé akcií jsou uvedeni v příslušném registru i neveřejné části obchodního rejstříku, vámi zmiňovaná osoba však takovým vlastníkem není,“ odpověděla společnost VDT na dotaz, zda je Blažek jejím spolumajitelem. Otázku, zda se hodlá do zakázky na dohledové centrum přihlásit, společnost nechala bez odpovědi.
Blažek s Perglem působí například ve společnosti Czech Gulf Bussines Council. Pergl je předsedou jejího představenstva, Blažek místopředsedou.
Blažkův institut
Blažek byl pravou rukou primátora Pavla Béma. Pražským zastupitelem byl 24 let. Coby Bémův náměstek měl na starosti například projekt Opencard. V poslední době se začal opět viditelně angažovat i v oblasti bezpečnosti.
V Praze vznikne dopravní operační centrum Malovanka, bude řídit Blanku |
Od února je předsedou správní rady Mezinárodního bezpečnostního institutu a patří rovněž mezi jeho spoluzakladatele.
MBI má jako jeden ze svých cílů „shromažďování, vyhodnocování a publikování dostupných informací se zaměřením na ochranu kritické infrastruktury a měkkých cílů,“ kromě toho ale poskytuje například poradenství.
Za dobu svého fungování už institut stačil získat zakázku od Pražské vodohospodářské společnosti za 338 tisíc korun na mapování zabezpečenosti vodohospodářských objektů na území hlavního města.
