BIS má novou internetovou stránku, která už není tak „šedivá“ jako ta předchozí. Nové rekruty hledala dokonce na stánku na pražském veletrhu pracovních příležitostí v Letňanech.
A konečně, Koudelka promluvil minulý týden na konferenci „Bezpečné Česko“ o největších rizicích a o tom, jak chce BIS změnit zákony, aby se jí lépe pracovalo. Postěžoval si pak v rozhovoru pro MF DNES i na to, že tajná služba nasbírá často poznatky zajímavé pro policii i žalobce, ale u soudu je nelze použít jako důkaz.
V čem chce tajná služba měnit zákon?
Když se podíváte na zákon 153, tak ten popisuje činnost a zákonné možnosti zpravodajských služeb. Když ho srovnáte s dnešní dobou, tak ta rizika jsou už jiná. Třeba zrovna teď je jedna z dílčích novel zákona ve Sněmovně. Například prodlužuje lhůty pro použití zpravodajské techniky ze tří na čtyři měsíce. Obdobných novel přijde určitě víc.
Tajné služby by měly být nově kontrolované nezávislým orgánem složeným z lidí s vysokým společenským kreditem, kteří by mohli do živých spisů. Stojíte vůbec o takovou kontrolu?
To už je zákonem upravené. Teď se čeká, až Sněmovna vybere těch pět osob s patřičnou prověrkou na stupeň přísně tajné.
A z pohledu služby – jste vůbec rádi, že přijdou?
Doba je taková, že ta kontrola třeba je. Obecně, demokracie je křehká. Je na Sněmovně, aby vybrala těch pět lidí s dostatečnou kredibilitou a důvěrou, kteří tu důvěru nezklamou. Pakliže ty osoby takové budou, nevidím v tom problém.
Vy jste mluvil o tom, že nelze využít vámi získané informace v trestním řízení. Abych si to uměl představit – vy třeba vidíte, že u soudu je nějaký člověk, kterého se žalobce snaží marně usvědčit. Přitom vy máte informace, které by ho usvědčit pomohly?
Naše působnost je jasně daná zákonem a my posíláme informace svým adresátům. My v naprosté většině získáváme informace zpravodajskou technikou na základě povolení vrchního soudu, tedy zcela jednoznačně a bez diskuse podle zákona. My tu informaci podepřenou kamerovým záznamem nebo odposlechem poskytneme adresátovi (policie a státní zastupitelství – pozn. red.). On s tím pracuje a nemůže jít před soud. Protože ta informace nebyla získána v trestním řízení.
Exministryně spravedlnosti Helena Válková vám oponovala, že za určitých okolností ty informace použít můžete, přestože to není jednoduché a ani by to nemělo být jednoduché.
Znovu říkám, my ty informace postoupíme státním zástupcům. Ta informace nemá stejnou váhu jako informace získaná v trestním řízení policií.
Vy jste řekl, že Česko je na tom lépe než okolní země, že nemáme frustrovanou skupinu migrantů. Nelze ale podceňovat pravicový extremismus… Máte na mysli extremismus v té podobě, jak jsme na něj byli dřív zvyklí, skinheady a neonacisty?
Podívejte se například, jaká je situace na extremistické scéně v Německu. Daleko vážnější než u nás (v Německu tajná služba Spolkový úřad pro ochranu ústavy sleduje i protiimigrační stranu AfD, která je v parlamentu – pozn. red.).
V Německu extremismus prorostl do politických struktur.
My musíme být na ta rizika připraveni. Je to v podstatě začarovaný kruh, když si představíme, že dojde k nárůstu extremismu a ti extremisté začnou útočit na klidnou muslimskou komunitu. Začnou jim podpalovat mešity, začnou útočit různými způsoby. Tak co to vyvolá? To radikálnější jádro řekne, že je třeba nějak odpovědět a bránit se.
To jsme zažili v podobě volání po pomstě za útok na Novém Zélandu.
Problém je v riziku útoku nějakého osamělého vlka, který se rozhodne a k útoku přikročí. Tohle jsou spojené nádoby. Musíme se věnovat jednomu i druhému. Já si myslím, že do budoucna riziko extremismu, hlavně pravicového, bude růst.
