Systém kapkového zavlažování budují třeba na chmelnicích u Lenešic na Lounsku.
„Důvodem je dlouhodobé sucho. Závlahu budeme mít na 18 hektarech. Letos systém vyzkoušíme a do budoucna bychom chtěli závlahu rozšířit i na další chmelnice,“ uvedl soukromý zemědělec Karel Dittrich, který chmel pěstuje na 48 hektarech.
Déšť a ochlazení v minulých dnech sice rostlinám prospěly, deficit vláhy v podzemí ovšem podle Dittricha příliš nezlepšily.
„Při kopání závlah vidíme, že úbytek vláhy v půdním profilu je znatelný. Když se dříve koplo hlouběji do země, vlhko bylo vidět, nyní je to suché a rostliny si nemají vláhu kde brát,“ přiblížil smutnou realitu Dittrich.
Velké obavy, že se bude opakovat klimaticky extrémní loňský rok, mají i v Ročově na Lounsku. Loni byly jarní teploty nadprůměrné, což urychlilo vegetaci. Letní měsíce byly zase takřka bez vody a s tropickými teplotami, což chmelu vůbec neprospělo. Se suchem tam bojují tak, že vybrané chmelnice zalévají.
„Sucho pociťují hlavně nové výsadby. Před několika dny jsme museli zalévat pět hektarů chmelnic. Nedávný déšť rostlinám také pomohl, ale potřebovali bychom, aby dostatečně pršelo po celé vegetační období,“ uvedl předseda ZD Ročov Josef Fric.
„Optimální by bylo 50 až 100 milimetrů srážek za měsíc. Loni spadlo jen 12 milimetrů srážek, to je žalostně málo,“ dodal předseda.
Družstvo se musí obejít bez efektnějšího systému závlah, jako je například kapkové zavlažování. „Bohužel nemáme dostatečný zdroj vody. Chmelnice se rozkládají ve výšce asi 420 metrů nad mořem. Protéká zde Klášterecký potok, který ale v letech 2015 a 2018 vyschl, nebyla tam ani kapka vody,“ poznamenal Fric.
Kvůli suchu byl loňský výnos chmele o 25 procent nižší
Obavy chmelařů ze sucha jsou namístě. Loni zaznamenali rekordní propad ve výnosech. Pěstitelé sklidili 5 126 tun chmele, což byl meziroční úbytek o 25 procent. Na řadě míst byl srážkový deficit nebo počet tropických dní rekordní.
Jednoletý výpadek lze díky zásobám pivovarů ustát, ne však delší. „Pokud by se situace opakovala, mělo by to velmi zásadní vliv na rozsah pěstování chmele v Česku. O český chmel je stále zájem a snahou pěstitelů je tuto poptávku naplnit a udržet si obchodní partnery. K tomu pěstitelé vynakládají značné úsilí,“ řekl Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele.
Z celé sklizně v Česku zůstává v tuzemsku zhruba 20 procent, zbytek míří na export.
Komplikací může být, že se špatná situace očekává i v nadcházejících týdnech. Podle portálu Intersucho se to týká mimo jiné také Poohří, kde se nacházejí i chmelnice. Suchému počasí lze navíc podle pěstitelů stěží jakkoli čelit.
Pěstitelé naráží při zakládání chmelnic na řadu restrikcí
„Při zakládání chmelnic je vhodné vybírat pozemky s vyšší hladinou spodní vody či u vodních toků. Na druhou stranu narážíme na různé restrikce při použití přípravků na ochranu rostlin v případě polohy chmelnice v ochranných pásmech vodních zdrojů. Kvůli tomu třeba skončil s pěstováním chmele podnik na Roudnicku,“ zmínil Kovařík.
Velké sucho už loni odhalilo hladové kameny:
31. července 2015 |
Loňský podprůměrný výnos 1,02 tuny z hektaru měl dopad na tržby pěstitelů, kteří žádali o kompenzace za sucho.
„Odhadujeme, že nějakou kompenzaci mohla obdržet přibližně třetina pěstitelů. Bohužel v případě kompenzací u tržních komodit přistoupilo ministerstvo zemědělství ke krácení vlivem převisu objemu podaných žádostí,“ popsal Kovařík.
