Američané viní Assange z průniku do počítačů amerického ministerstva obrany, za což mu ve Státech hrozí až pět let za mřížemi. Sám Assange vydání razantně odmítá.
„Nechci se podřizovat extradici za to, že jsem dělal novinařinu, která získala mnohá, mnohá ocenění,“ řekl podle americké televize CNN Assange soudu o obvinění z neoprávněného přístupu k informacím americké armády. Šéfredaktora WikiLeaks Kristinn Hrafnsson uvedl, že zabránit vydání do USA je pro zakladatele serveru otázka života a smrti.
Podle soudce Snowa tak proces o tom, zda Británie může Assangea vydat, zabere mnoho měsíců. Termín dalšího procedurálního stání stanovil na 30. května, informovala agentura AP. „Zásadnější“ pokračování procesu by pak mělo přijít 12. června.
Assange sledoval soud z vězení
Úvodního stání se Assange účastnil prostřednictvím telemostu z vězení Belmarsh na okraji Londýna, kam jej ve středu poslal soud na 50 týdnů. Uznal jej vinným z porušení podmínek kauce, na základě kterých byl v roce 2012 propuštěn z vazby. Tehdy Australan čelil vydání do Švédska, kde byl obviněn ze znásilnění, což považoval za zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům. Podle CNN na sobě 47letý Assange při dnešním videohovoru měl sportovní bundu a neměl spoutané ruce.
Assangea ve čtvrtek před Braniborskou bránou v Berlíně u velvyslanectví USA a Británie podpořila demonstrace, kterou zorganizovalo hnutí DiEM25. Členem poradního sboru tohoto hnutí, které varuje před úpadkem demokracie v EU, je i Assange. Protest se konal pod heslem Wir alle sind Julian Assange (Všichni jsme Julian Assange). Také před londýnským soudem se konala manifestace Assangeových příznivců, kteří se dožadovali propuštění Australana a svobody projevu.
Assange se z ambasády vyhnal sám, terorizoval ekvádorské zaměstnance |
Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks nabralo spád, když mu 11. dubna Ekvádor odebral azyl a pozval britskou policii na svou ambasádu v Londýně, kde se Assange ukrýval od propuštění v roce 2012. Assange se obává, že v USA po případném vydání bude vystaven špatnému zacházení. V minulosti mimo jiné uvedl, že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
V USA mu hrozí pět let
Podle americké prokuratury Assange získal od nyní již bývalého specialisty vojenské tajné služby Bradleyho Manninga v roce 2010 heslo pro přístup k vládním počítačům. Agentura Reuters označuje následné zveřejnění armádních materiálů za jeden z nejzávažnějších případů úniku utajených informací v dějinách. Obvinění ze „spiknutí s cílem vniknout do počítačů“ se pojí s maximálním trestem pěti let odnětí svobody.
Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová, byl v roce 2013 odsouzen na 35 let vězení za to, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí. Z vězení Manningová vyšla po zkrácení trestu po sedmi letech v roce 2017. Nyní je ve vězení znovu, neboť odmítla svědčit před velkou porotou.
