Tento víkend ve Veltrusech a ten příští v Troji.
Čtyři nominační závody vodních slalomářů, které rozhodnou o tom, kdo v této sezoně bude reprezentovat Česko na Světových pohárech, mistrovství Evropy i světa (a tím pádem bude mít možnost získat i body do kvalifikace o olympiádu).
A místa jsou pouze dvě – jedno má díky stříbru z loňského světového šampionátu zajištěné Jiří Prskavec.
Hodně důležitá nominace, je to tak?
Když to říkáte. (usměje se) Už i minulý týden jsem dělal nějaké rozhovory na podobné téma, tak asi jo. Ale snažím se si to nepřipouštět.
Jde to?
Ale jo. Těch nominací už jsem sjel hodně, vím, že tahle nebude jiná. Každá je náročná, je to první vrchol sezony. Dvakrát jsem v mančaftu nebyl, rád bych se vrátil a udělal jsem pro to maximum. Mám za sebou asi nejdelší přípravu, co jsem kdy měl, omezil jsem spoustu aktivit. Začal jsem trénovat koncem září, kdy kluci byli na mistrovství světa. A možná naopak to, že jsem poslední dva roky prožil zklamání z nepostupu, mě teď trochu uklidňuje.
Přesto, nebýt v reprezentaci je velký problém.
To určitě, ze sportovní stránky je to úplně špatně. Ze stránky mého života to ale zas takový průser není. Nechci být v pozici, kdy bych musel někomu něco dokazovat. Chci pádlovat ještě minimálně příští rok a bylo by super si ji vyjet, abych se zase dostal do kolotoče svěťáků. To je asi to, co mi nejvíc chybí – velké závody. Jinak se o svůj čas a program nebojím, zabavím se. Nevnímám to tak, že nade mnou visí Damoklův meč. Ale bylo by dobré už tam potřetí nechybět.
Budete na startu míň nervóznější?
To si nemyslím. Nervózní budu velmi, ale těším se na to, cítím se dobře. Snažím se tu formu vyladit, tomu sportu se teď věnuju docela dost, tak by byla škoda se ještě před startem vyoutovat hlavou.
Loni jste objížděl závody nižší kategorie. Je tam velký rozdíl oproti Světovým pohárům?
Je. Ať už co se týče organizační nebo konkurenční stránky, svěťáky jsou jinde. Rozdílů je ale spousta, nedá se to srovnávat. Prestiž svěťáků u nás sice není až tak velká, ale pro mě je to jeden z vrcholů sezony, minout bych je nechtěl. Určitě bych se nespokojil se závody nižší kategorie.
Prskavec má jistotu, ti další ne. Vodní slalomáře čeká boj o reprezentaci |
Říkal jste, že jste spoustu aktivit omezil. Co například?
Ono si to tak nějak všechno sedlo. Mám o dost čistší mysl, když sednu na vodu. Nepřemýšlím o tom, kdy jsem kde měl být a co jsem všechno zmeškal. Možná je to i nějaký posun v tom, že jsem možná dospěl a trochu se v tomhle dal dohromady. Už nemusím lítat ode zdi ke zdi.
S přípravou na sezonu jste začal už v září. Jak náročné je udržet hlavu svěží?
Už je to dlouho, ale není to tak, že bych pořád makal stejným způsobem, proto to ani není na palici. Což je úspěch po šesti měsících tvrdého tréninku.
Vážně to není někdy stereotyp?
Tenhle sport je skvělý v tom, že tam ten stereotyp nenastává. Trénujeme na jiných tratích, a i když máme v Troji stejné tréninky, vždycky jsou díky vodě jiné. Voda je živel, furt se mění. Mám z letošní přípravy opravdu radost, všechno klaplo. Tak snad to klapne i o víkendu.
