Žena kojící na veřejnosti by podle laktační poradkyně Simony Lazzari měla počítat s tím, že ne všichni a všude jsou ke kojení na veřejnosti vstřícně naklonění. „Pokud se maminka pohybuje na veřejných místech, sama by měla zvážit, zda vyhledá klidnější a intimnější místo ke kojení, nebo bude natolik silná, aby čelila možným ústrkům, zlým pohledům a nijak se jí to osobně nedotklo,“ rozvádí laktační poradkyně.
Především však podle ní záleží na tom, jak se maminka a dítě cítí. „Pokud má maminka pocit, že nakojí dítě třeba i na frekventovaném místě, tak jej nakojí a zvládne to, protože je to její přesvědčení a udělá to tak, jak nejlépe umí,“ řekla.
Právě kojení matky ve frekventované pobočce banky na konci března spustilo diskuzi o tom, zda je kojení na veřejnosti vhodné. V návaznosti na incident MF DNES oslovila různé veřejné instituce. Z reakcí vyplývá, že se ženy nemusí bát, že by je jejich zaměstnanci kvůli kojení vykazovali. To platí například o Českých drahách, pražském letišti či pražské zoo, které uvedly, že maminky mohou kojit v podstatě kdekoliv.
Dítě i matka však podle Lazzari potřebuje při kojení klid. Velké množství lidí a podnětů může rušit jak miminko, tak matku. „Žena může automaticky přejít do stresu a vyplavovat do mateřského mléka kortizol a adrenalin,“ vysvětlila Lazzari.
Na frekventovaných místech potom varuje před různými zdroji infekcí, především u nenaočkovaných dětí. „Pokud jde o úplně malinké miminko, do rušných oblastí ideálně maminka vůbec nevstupuje,“ doplnila.
„Pokud chce maminka kojit na veřejnosti, pro větší intimitu dítěte, jí samotné i diskrétnost vůči okolí, lze využít předměty, které obvykle maminka nosí s sebou. Může to být šátek, šála, plínka, či dečka. Vhodná jsou i kojící tílka, podprsenky, kojení uzpůsobená tričky nebo šaty,“ dodala. Kromě různých šál, přehozů či ponč si však ženy mohou pořídit například i kojící stan.
V Česku podle statistik kojí po propuštění z porodnice přes 95 procent matek. V půl roce věku přijímá mateřské mléko okolo 39 procent dětí. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje dítě kojit právě minimálně prvních šest měsíců a pokračovat ideálně do 1,5–2 let.
