Liberečtí hokejisté nebyli v Brně daleko od semifinálového mečbolu, ještě před polovinou třetí třetiny vedli 2:1. „Ale v tom je krásný sport,“ prohodil zklamaný Will. „I když vedete 1:0, nebo 2:1, nic to neznamená... Nevím co dál odpovědět,“ soukal ze sebe.
Podobnou větu volila liberecká jednička před hloučkem novinářů několikrát, což vypovídalo o libereckém rozpoložení víc než obsáhlé rozbory.
Podruhé jste semifinále ztratili v prodloužení. Jak to koušete?
Neumřeli jsme. Samozřejmě nás to mrzí, ale musíme hrát dál. To se stane, že tým prohraje. Je to 2:2 po čtyřech zápasech. Myslím, že je to dobrá série a asi zaslouženě to je vyrovnané...
Jak byste popsal rozhodující trefu brněnského mladíčka Pláška?
Každý gól se dá chytit, ale prostě to zvedl. Udělal to hezky, já fakt nevím, co bych k tomu měl říkat... Udělala se chyba, to se stane a padl z toho gól.
Rozhodčí po brněnském výbuchu euforie ještě zkoumali gól na videu. Tušíte proč?
Vůbec nevím, proč se šel rozhodčí dívat. Asi pro jistotu. Nevím proč.
Čtvrtý zápas, třetí prodloužení. Jak moc vyčerpávající je semifinále?
Každá série je vysilující. Prodloužení jsou znát, ale o to je to hezčí, když dáte gól a rozhodnete. Ze tří jsme dvě nezvládli, ale proto to to hrajeme. Tahle série ukazuje, že je to krásný sport... Nevím co dál říct.
Je to psychicky náročné pro gólmana?
Samozřejmě že je to náročnější než základní část, ale proto to děláme. Já mám rád tyhle věci.
Je hodně frustrující, že Kometa za celou dobu série vedla necelé čtyři minuty...
... ale je to 2:2. Nikoho nezajímá a neptá se, jaká byla skóre a jestli jste vedli větší, nebo menší část zápasu.
Co očekáváte od dalšího vývoje série?
Začne to zase 0:0, nastoupí dva dobré týmy, bude se hrát hokej. Já se omlouvám, nevím, co mám odpovídat. Je to sport. Takže tak.
Věříte, že budete mít v dalších zápasech fyzicky navrch?
Věřím, že ano. Věřím v naši sílu a můžu dát ruku do ohně, že do toho dáváme maximum a každý maká. Nechci hodnotit soupeře, věřím v nás.
