Prezident, který je považován za ultrapravicového politika, sdělil, že vojenské vlády v letech 1964-1985 byly nutné pro zachování národních institucí. Komunistická hrozba měla v té době údajně být příliš vysoká.
„Učebnice bychom měli zpracovávat tak, aby děti získaly reálnou a pravdivou představu o historii,“ souhlasil s prezidentem brazilský ministr školství Ricardo Vélez, když vysvětloval, proč vláda chystá „progresivní změny“ učebnic.
Podle něj byl 31. března 1964 prezident Joao Goulart zbaven armádními důstojníky úřadu proto, že si to tak přála brazilská společnost.
Následujících 21 let vojenských vlád popsal Vélez jako „demokratický režim“ udržovaný silou, který byl v té době potřeba. I proto by podle něj učebnice měly prezentovat „širší verzi historie.“ Takový výklad však kritizovali historici nebo zvláštní zmocněnec OSN.
„Existuje vědecky ověřená historiografie, vytvořená na základě historických dokumentů i svědectví lidí, kteří přežili mučení nebo kteří kvůli pronásledování emigrovali. Je doloženo, že v Brazílii diktatura byla,“ kritizoval vládní návrh Roberto Romano z univerzity v brazilském Campinas.
Diktatura v Brazílii (1964 - 1985)Po vojenském puči převzal moc generál Humberto Castelo Branco. Ten začal s represemi levicových politiků a zakázal politické strany. Kromě toho spustil tvrdé represe, uvěznil tisíce lidí a zavedl tuhou cenzuru. Jeho režim tak vykazoval všechny znaky diktatury. |
Proti záměru ministerstva školství se postavil i šéf brazilské asociace vydavatelů učebnic Candido Grangeiro, podle něhož musí každá změna didaktických pomůcek projít širokou akademickou debatou. Uvedl také, že sdružení, které vede, je proti jakékoli změně na základě názorů politiků.
Před 55. výročím převratu zrušil Bolsonaro dekret z roku 2011, který zakazoval oslavovat události z dob diktatury. Následně nařídil ministerstvu obrany, aby vojáci výročí převratu oslavili.
Tím vyvolal protesty v ulicích a vysloužil si kritiku od OSN. „Pokusy revidovat historii a promíjet vážné porušování lidských práv musejí úřady i společnost rezolutně odmítnout,“ uvedl k Bolsonarově pobídce k oslavám puče zvláštní zmocněnec OSN pro udržování historické paměti Fabián Salvioli.
Kontroverzní byly i prezidentovy komentáře vzhledem k vyjádření ministra zahraničí Ernesta Araúja, který popsal nacismus jako levicové hnutí. Novinářům během návštěvy pomníku holokaustu v Jad Vašem sdělil, že s jeho tvrzením souhlasí. „Jméno nacistické strany byla přeci Národně socialistická německá dělnická strana,“ zdůraznil.
Jeho tvrzení bylo však v rozporu s informacemi muzea, které právě navštívil. „Nacismus vznikl z radikálních krajně pravicových skupin v Německu,“ stojí na informačních tabulích.
Bolsonaro si vysloužil kritiku také v únoru, kdy veřejně pochválil paraguayského exprezidenta Alfreda Stroessnera (1912-2006), jehož režim je považován za jeden z nejkrvavějších v Latinské Americe. Podle Bolsonara byl Stroessner „státník, který dokonale věděl, co jeho země potřebuje“.
