Soud znovu zprostil zadluženého Čechmánka obžaloby z podvodu

  • 61
Zlínský soud znovu zprostil bývalého hokejového brankáře Romana Čechmánka obžaloby z podvodu, kterého se údajně dopustil jako zadlužený podnikatel. Někdejší reprezentant sám trvá na tom, že neměl v úmyslu nikoho poškodit, když si půjčoval peníze, ačkoli neprosperoval.

„Nebylo prokázáno, že by obžalovaný měl úmysl obohatit sebe či někoho jiného. Byl zde erudovaný znalec s dobrou pověstí, který řekl, že majetková situace byla taková, že pan obžalovaný mohl hradit tyto závazky, byť měl v určité fázi nedostatek cash flow,“ uvedl soudce Radomír Koudela.

Rozsudek není pravomocný.

„Podal jsem si odvolání ihned po vyhlášení rozsudku, to snad hovoří za vše. Domnívám se, že soud nereflektoval na výtky, které se týkaly zejména hodnocení důkazů, a na tom bude postaveno mé odvolání. V tomto případě prokazuji nepřímý úmysl, takže nemusím prokázat, že chtěl, ale že byl srozuměn. Věděl, že to může nastat, a nepočítal s žádnou konkrétní okolností, která by tomu mohla zabránit. Když měl možnost závazky řešit dodatečně, tak k tomu nebyl vůbec přístupný,“ uvedl státní zástupce Petr Matoušek.

Čechmánka viní z podvodu se škodou přesahující patnáct milionů korun. Osmačtyřicetiletý bývalý hokejista se zadlužil při svém neúspěšném podnikání. Podle obžaloby uzavíral smlouvy a dohody se záměrem získat majetkový prospěch, přestože jeho tíživá finanční situace mu nedovolovala je plnit. Hrozilo mu až deset let vězení.

Podvodu se olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa podle obžaloby dopustil mezi lety 2011 až 2014, především v souvislosti s výstavbou minipivovaru ve Zlíně a přestavbou bytového domu v Holešově.

Čechmánkovo podnikání a soudy

Kromě zmíněných smluv a dohod podle žalobce Matouška dále odebíral služby, stavební materiál a bytové či restaurační vybavení. Ani podmínky těchto smluv nebyl schopen plnit.

Čechmánek jakýkoli podvodný úmysl odmítl.  „Já jsem neměl důvod někoho okrást. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že bych se chtěl obohatit. Když jsem začal dělat na těch projektech, disponoval jsem částkou přes sto milionů v penězích a nemovitostech,“ řekl u soudu.

„Podnikatelské záměry jsem činil bohužel sám. Proto to dopadlo, jak to dopadlo,“ povzdechl si.

Čechmánek dále uvedl, že o nedostatku volných finančních prostředků se dozvěděl začátkem roku 2013. S bankou proto začal jednat o přeúvěrování. Dohoda podle něj byla blízko. Poté, co na něj padl návrh na insolvenci, už však na ni nedošlo.

„Když jsem podepisoval smlouvy s dodavateli, bylo to ještě předtím, než tato situace vznikla. S převážnou většinou z nich. V době, kdy jsme se domlouvali, z toho byla nějaká cesta ven. Vždycky nějaké peníze byly,“ uvedl Čechmánek.

„V létě 2013 začala jednání o přeúvěrování. Chybělo možná pět dní k uzavření smlouvy. Věci, které banka chtěla, jsme udělali. Byla to otázka pár dní. Kdyby nepadl návrh na insolvenci, vyšlo by to,“ tvrdil.

Už loni v květnu krajský soud Čechmánka obžaloby nepravomocně zprostil, po odvolání státního zástupce vrchní soud jeho rozsudek zrušil a vrátil věc do Zlína k novému projednání.

Podle právního názoru Vrchního soudu v Olomouci bylo v případu zapotřebí provést další dokazování. Soud prvního stupně podle něj nekriticky převzal Čechmánkovu obhajobu, že jeho nemovitý majetek výrazně převyšoval závazky. Tuto skutečnost však podle odvolacího soudu vyvrací vyhotovený znalecký posudek.

Minipivovar s restaurací ve Zlíně musel obžalovaný po roce fungování zavřít. Přestavbu domu v Holešově nedokončil.

U soudu vypovídal muž, jenž obžalovanému zaplatil ve splátkách asi tři miliony korun za byt, který měl v domě vzniknout. Později svou pohledávku za dva miliony korun prodal. „Věřím, že chtěl dům dokončit a jednal v dobré víře,“ řekl svědek.

Čechmánek si koupil také bývalý domov důchodců v Prostějově. Investoval i do developerského projektu v Chorvatsku, vlastnil byty ve Zlíně a v Čeladné. Na podnikatelské záměry si půjčoval peníze od známých, měl úvěry u bank. Jeho dluh dosáhl podle odhadů sta milionů korun. Od roku 2013 byl v insolvenci, o rok později vyhlásil soud konkurz na jeho majetek.

Bývalý brankář Zlína, Jihlavy, Vsetína, Philadelphie, Los Angeles, Karlových Varů, Hamburku, Linköpingu a Třince ukončil kariéru v roce 2009. Později vedl jako trenér hokejisty druholigového Hodonína a juniorský tým Vsetína.

, ,